Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Argo v Praze roku 2000 (1. vydání). Z francouzského originálu Forgerons et alchimistes přeložil Jindřich Vacek. Počet stran: 158. ISBN: 80-7203-320-4.

OBSAH:

Už samotný název svazku Kováři a alchymisté je zajímavý a ještě poutavěji o tomto tématu pojednává.
Zdánlivě nesmyslné slovní spojení se stává jakýmsi podnětem k hlubšímu uvažování, proč zrovna kováři a alchymisté a co mají společného...

Samotná kniha je roztříděna do kapitol, které postupně odkrývají tajemství metalurgie, kovářství, alchymie, rituálů, které jsou s nimi spojeny a další zajímavosti. Líbí se mi styl autorova psaní i to, s jakou lehkostí toto spletité téma podává. Publikaci může číst i úplný laik, jenž se s touto problematikou ještě nesetkal, protože text je opatřen poznámkami i odkazy na jiné publikace, které se danému tématu věnují hlouběji. Za poslední kapitolou najdeme pro rozšíření vědomostí dodatky, na něž autor také v průběhu textu vhodně odkazuje.

První železo lidé získávali z meteoritů, které měly posvátný charakter jako nebe, odkud spadly. Úcta byla a je prokazována těm, kteří s železem a vůbec s různými kovy pracují nebo je těží či jinak zpracovávají. Nebo jsou titíž lidé v jiné společnosti, kmeni, odsunuti na okraj společnosti jako ďáblovo umění. Autor odhaluje původ kovářství a sledováním vývoje některých prastarých mýtů, rituálů a symbolů ukazuje jeho rozvoj a důležitost, jíž sehráli samotní kováři.

"Kovář především pracuje s ohněm a jeho postavení kočovníka - neustále se totiž přemisťuje, aby si opatřil surový kov i zakázky - mu umožňuje styk s rozličnými etniky. Kovář je hlavním činitelem při šíření mytologií, rituálu a mystérií metalurgické povahy."

Je poukazováno také na to, že kováři měli ve společnosti vyšší nebo stejné postavení jako šamani a někdy byli dokonce uctívanější než náčelníci kmene. (Což mi přišlo velmi zajímavé.) Kováři totiž nebyli jen zruční řemeslníci. Byli to božští umělci vládnoucí nad ohněm i lidstvem. V jedné z legend se píše, že byli poslání z nebe.

"...na zem poslali Bošintoje, nebeského kováře, a jeho dceru a devět synů, aby lidi seznámili s dobrodiními metalurgie. Jejich prvními žáky byli předkové rodin dnešních kovářů ... kovářem se nemůže stát nikdo, kdo nepochází z některé z těchto rodin."

Za pozornost stojí i vyprávění o lidských obětích, které se do pece vrhají podle mytologie dobrovolně, nebo se jedná o malá embrya, kdy se musí udělat rituál, aby těhotná žena potratila a plod se pak mohl obětovat vložením do pece.

Dále mě zaujala spojitost mezi těžbou kovů a porodnictvím. Horník totiž při těžbě rudy vyjímá z lůna Země-matky její plod neboli kov. Urychlí tak vývoj a růst kovů v zemi. Člověk se stává pánem času... Věřilo se totiž, že kovy v Zemi rostou a zrají jako dítě v těle matky. Také se mělo za to, že pokud bychom nezasahovali do vývoje kovů, časem by se ze všech rud uzráním stalo zlato.

Lidé jsou různí, a proto jsou také různé lidské společnosti, jejich hierarchie a postoj v mystériích. Co je ovšem zajímavé: mýty a rituály v kovářství, o kovárnách i kovářích, o kovářských pecích nebo postupech při práci, jsou si velmi podobné, ba až stejné. Například mýty o původu kovů. Kovy údajně raší z těla boha či božské bytosti. Při rozkladu těla Indrova se začalo tělo rozplývat a dalo vzniknout různým tvorům, rostlinám i kovům.

"... A poněvadž Gajómartovo tělo bylo tvořeno kovy, vzniklo z jeho těla sedm kovů."

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha byla velmi čtivá, pohlcující a obohatila mě o zajímavé poznatky z oblasti kovářství a jeho mytologie a alchymie. Mircea Eliade jako prestižní autor napsal tuto knihu velmi jednoduše, ale výstižně. Kniha nejspíše měla oslovit širokou veřejnost a otevřít jí dveře do světa magie kovářství a alchymie. Což splnila výborně.