Tento epos vypráví o králi Gilgamešovi z jihobabylónského města Uruku, který se podobal bohům a bohem částečně byl (po své matce Ninsun), ale z menší části byl i člověkem. Chtěl nechat vystavět mohutné hradby okolo svého města a úkol zadal mudrcům. Ti se těžce dřeli a naříkali. Jejich nářky uslyšeli bohové a shromáždili se. Bohyně Aruru stvořila (z hlíny) siláka podobného Gilgamešovi. Jmenoval se Enkidu. Seslali ho na zem, ať se utká s Gilgamešem. Enkidu žil se zvířaty a setkal se s nějakým lovcem. Ten se ho zalekl a stěžoval si otci. Gilgameš dal lovci dívku, ať ji odvede k Enkiduovi, ten se do ní zamiluje a ona ho vyláká z lesa. Opravdu se tak stalo a Enkidu odešel od stáda. Dívka mu vyprávěla o Uruku a o Gilgamešovi. Enkidu dívce řekl, ať ho odvede ke Gilgamešovi, že s ním poměří síly. Tu noc měl Gilgameš 2 sny, které podle jeho matky znamenaly příchod druha, kterého bude mít Gilgameš velmi rád. Oba siláci se brzy setkali u chrámové brány. Poprali se a Gilgameš vyhrál. Nabídl mu přátelství a od té doby byli nerozluční. Gilgamešovi mohutné hradby nestačily. Chtěl více, a tak se rozhodl zabít zlého obra Chuvavu, který žije v cedrovém lese. Gilgameš prosil boha slunce Šamaše o pomoc. Gilgameš se svým kamarádem se vydali do lesů. Překonali strážce u brány a s pomocí boha Šamaše zabili Chuvavu. Pokáceli les a vrátili se do Uruku. Tam bohyně Ištar uviděla Gilgameše a chtěla, aby si ji vzal. Ten ale nabídku odmítl. Ištar si proto stěžovala svému otci Anuovi a chtěla, aby stvořil mohutného a silného býka a poslal ho na Gilgameše. Otec býka skutečně stvořil a poslal ho na zem. Býk napáchal mnoho škod a zranil i Enkidua, ale přišel Gilgameš a býkovi vrazil dýku mezi šíji a rohy a býka zabil. Vyřízl mu srdce (to obětoval Šamašovi), rohy dal řemeslníkům, ti z nich udělali poháry a Gilgameš je naplnil olejem a obdaroval boha, který ho zachránil. Bohyně Ištar sledovala boj Gilgameše s býkem a Gilgameše potom proklela. V noci měl Enkidu sen, ve kterém se dozvěděl, že bohové chtějí jeho smrt. Enkidu v horečce proklel lovce i dívku, když vtom ho uslyšel bůh Šamaš a Enkiduovi domluvil. Ten se tedy uklidnil, usnul a zdál se mu sen, ve kterém byla příšera u jeho lůžka, proměnila Enkidua v ptáka a zavedla ho do podsvětí. Když se Enkidu probudil, vyprávěl o snu Gilgamešovi. Enkidu ležel na svém lůžku 12 dní a pak zemřel. Gilgameš tomu nemohl uvěřit a dalších 6 dní u Enkidua zůstal. Potom se oblékl do lví kůže a šel do stepi. Chtěl přejít pohoří Mašu a jít k nesmrtelnému předku Uta-napištimu. Když se dostal do hor, zabil tam lvy a potkal štíry. Prošel krásnou zahradou k domu božské šenkýřky Siduri. Ta mu ukázala cestu přes moře k Uta-napištimu, ale řekla, že cesta je obtížná a překonal ji jen lodivod Uršanábi. Gilgameš ho tedy vyhledal a Uršanábi mu řekl, že musí jít do lesa a nařezat tyče a lokty a musí se potom vrátit. Gilgameš tak udělal a Uršanábi mezitím sestrojil loď. Vypluli a po moři (po kterém chodil jen Šamaš) pluli 3 dny, pak dopluli k vodám smrti a tam uvízli. Uršanábi řekl Gilgamešovi, ať loď odstrkává pomocí tyčí (1 odraz = 1 tyč). Také měli pomoc od boha Šamaše. Pak se dostali na břeh, na kterém byl Uta-napištim. Ten dal Gilgamešovi radu jak získat nesmrtelnost:
"Nesmíš 6 dnů a 7 nocí ulehnout k spánku." Únava ale Gilgameše přemohla a ten usnul. Spal několik dní. Co den, to měl vedle sebe čerstvě upečený chléb od Uta-napištinovy ženy. Ta nakonec svého muže přesvědčila a ten dal Gilgamešovi ještě jednu radu:
"Na dně oceánu je rostlina, podobná bodláku, trnitá jako růže. Kdo ji okusí, jeho život nebude mít konce." Gilgameš vyplul s Uta-napištinem na moře, potom si na nohy přivázal kameny a skočil do vody. Rostlinu skutečně našel a chtěl ji vzít do Uruku - podělit se s ostatními lidmi. Jenže rostlinu si položil vedle studny a její vůně přilákala hada. Ten ji sežral, a proto nikdy Gilgameš nebyl nesmrtelný a vrátil se do Uruku.
Zdroj:
Luci, 10.05.2008