Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kristiánova legenda je psána latinsky, vznikla pravděpodobně na konci 10. století. Autorem je nejspíše mnich Kristián, při psaní Kristiánovy legendy čerpal z obecně známých faktů a z vyprávění starců.

Kristiánova legenda je psána formou prozaickou a kompozice je chronologická, což znamená, že události jsou popisovány od nejstarších po nejmladší.

OBSAH:

Prolog
Kristián píše svému synovci, biskupovi Vojtěchovi, o tom, aby mu pomohl modlitbami v napsání této legendy, kterou se chystá psát, ačkoliv podle sebe neovládá umění použití krásných slov. A vysvětluje, proč ji chce napsat.

1. a 2. kapitola
Cyril šířil v Českém knížectví křesťanství pomocí staroslověnsky psaných kázání, což mu vytkli představitelé církve v Římě. Cyril je však dokázal přesvědčit, že na překladu Božího slova do jiných jazyků není nic špatného, pokud tím přivede Kristu nové lidi. Cyril zůstává v Římě a umírá tam. Jeho bratr Metoděj mezitím dále šíří křesťanství v českých zemích a je tam ustanoven biskupem. Nedlouho poté svrhne Svatopluk svého strýce z trůnu, oslepí ho a pokusí se ho otrávit, což se mu nepodaří. Svatopluk nedbá Metodějových kázání a nechá lid, ať si sám vybere, zda bude sloužit Bohu, nebo Satanovi. Kvůli tomu uvaluje Metoděj na české knížectví klatbu. Český lid postihují mnohé pohromy, až nakonec navštíví hádačku (Libuši) a prosí ji o pomoc, ona jim poradí vybudovat Prahu, do svého čela stanovit Přemysla a ji mu dát za ženu. Když tak lid učiní, pohromy přestanou. Na knížecím stolci se střídají Přemyslovi potomci, až se tam dostane Bořivoj, ten jede jednou ke Svatoplukovi na Moravu, kde ho Metoděj přesvědčí, aby přijal křesťanství. Za to se ale proti němu vzbouří český lid a on je nucen vyhledat úkryt na Moravě. Na knížecí stolec je mezitím usazen Strojmír, který však neumí česky. Přátele Bořivojovi se proto mají setkat se zastánci nového knížete. Ti však chystají zradu a na setkání si vezmou s sebou meče a chtějí Bořivojovo přátele zabít. Ti však o chystané zradě vědí, a tak si také vezmou s sebou meče, zabijí zrádce a vyženou falešného knížete z Čech. Do Českého knížectví se vrací Bořivoj a nechává na Pražském hradě postavit baziliku zasvěcenou Panně Marii.

3. až 5. kapitola
Bořivojovou manželkou byla Ludmila, ta se stejně jako její manžel stala velmi věřící. Po smrti Bořivoje a jejich nejstaršího syna Spytihněva se stala ještě zbožnější a velmi litovala své pohanské minulosti. Na knížecí stolec usedl Vratislav. Se svou ženou Drahomiří měl dva syny: Václava a Boleslava. Když Vratislav zemřel, vlády se ujala Drahomiř, protože Václav byl na vládu ještě moc mladý. On a jeho bratr Boleslav byli svěřeni na výchovu Ludmile. Tu Drahomiř podezírala, že chce pomocí chlapců uchopit vládu do svých rukou a nepomohlo ani Ludmilino přesvědčování o opaku. Ludmila tedy odjela na hrad Tetín. Jedné noci měl Václav sen, který svým přátelům a dvořanům vyložil tak, že Ludmila bude brzy Drahomiří zavražděna a že Drahomiř poté zabaví majetek všem kněžím a pokusí se je vyhnat ze země. To, co předpověděl, se také brzy stalo. Drahomiř vyslala na Tetín své služebníky Tunnu a Gommona, aby Ludmilu zabili. Ludmila to však předvídala, a tak požádala kněze Pavla o mši svatou. Po mši už věděla, že ji Kristus přijme, a tak v klidu šla spát. Její vrazi se vloupali do její ložnice a chtěli ji zabít, ona je však požádala, ať ji nechají se pomodlit. Tuto poslední milost ji vrazi dopřáli, potom ji však uškrtili provazem. Vrazi si rozdělili všechen Ludmilin majetek a vrátili se zpět k Drahomiři. Společně s ní pak vládli Českému knížectví. Brzy mezi nimi však zavládly spory a Drahomiř se chystala své společníky zabít. Tunna utekl ze země a jeho potomci se do ní už nikdy nevrátili. Gommon se pokusil uprchnout, ale byl zabit na útěku a celá jeho rodina byla popravena. Na hrobě Ludmily se tou dobou děly zázraky. Drahomiř se to dozvěděla a nechala nad ním postavit baziliku, aby ty zázraky byly přisuzovány ostatkům světců tam uložených a ne mučednické smrti Ludmily. Mezitím Václav vyrostl a bylo jisté, že bude také velmi zbožný. To se nelíbilo Drahomiři a jejím přisluhovačům, a proto se chovali k Václavovi nepřátelsky a mnichům pod pohrůžkami zakazovali k němu chodit. Václav je však dále k sobě zval, v noci a tajně, až jednoho dne se vzepřel a řekl, že už nechce být pod opatrovnictvím, ale že chce sloužit Bohu. Kvůli tomu vznikl spor mezi jeho přívrženci a přívrženci Drahomířinými. Václav vše nakonec vyřešil tím, že svou matku s hanbou vyhnal ze země. Po čase ji ovšem vzal zase zpět, ale k panování se už nikdy nedostala. Václav také přikázal, aby Ludmilino tělo bylo převezeno k němu. Poslové, kteří se pro tělo vypravili, našli v hrobu tělo zcela neporušené a nepoškozené. Byli tímto zázrakem nadšeni a ihned se s jejím tělem vydali na cestu zpět do Prahy. Když tam dorazili, Václav spal, a tak ho vzbudili a pověděli mu tu radostnou novinu. Ráno se konaly v bazilice pohřební obřady, na které se přišlo podívat spoustu lidí. Všichni byli ohromeni zázrakem neporušených ostatků Ludmily a chtěli jí přímo v bazilice vykopat hrob, ten se však zaplavil vodou, a tak usoudili, že se Ludmile nelíbí. Václav pro to vyslal posla k biskupovi a ptal se ho, co mají s tělem dělat, ten poslala svého spolubiskupa, aby baziliku posvětil. Ve chvíli, kdy byla bazilika posvěcena, se už voda v hrobě neukázala a Ludmila mohla být pohřbena.

6. až 8. kapitola
Václav byl kníže velmi zbožný, choval se přesně tak, jak mu to přikazoval Bible. jeho pověst se šířila a brzy za ním přicházeli i lidé ze vzdálenějších krajů. Václav se také rozhodl vybudovat baziliku sv. Víta a chtěl odejít do Říma a stát se tam mnichem, což neudělal právě kvůli stavbě baziliky. Václav měl vnuknutí, že bude zabit, doufal však, že bude Kristus milostivý a že ho nezabije jeho bratr Boleslav, ale někdo jiný. Boleslav pozval Václava k sobě na hostinu, aby oslavili svátek Kosmy a Damiána. Václav pozvání přijímá, ačkoliv ví, že bude zabit. Na hostině vidí ukryté meče nepřátel, ale odmítá utéci, jak po něm chtějí jeho přátele. Při odchodu z hostiny pronese přípitek a ráno se chystá jít pomodlit. Před kostelem na něj však už čeká Boleslav a chce ho zabít. Zjistí však, že rány Václavovi nic nedělají, a tak povolá na pomoc svou družinu. Václava nakonec zabijí. Jeho pohřeb řídí Drahomiř, která ho pohřbí jako obyčejného člověka místo toho, aby ho pohřbila jako světce. Tři roky bylo pohřbeno Václavovo tělo v kostele sv. Kosmy a Damiána, ale potom se kvůli zjevení mělo přenést do baziliky sv. Víta. Sluhové, kteří nesli Václavovo tělo, dokázali s pomocí mrtvého světce překonat všechny nástrahy cesty. V Praze pak zjistili, že tělo Václavovo je neporušené a že všechny rány mečem způsobené jsou zhojené. Pohřbili ho tedy s patřičnou slávou, jak se na mučedníka sluší.

9. až 10. kapitola
Přítel a druh Václavův, divíc se, uprchl před hněvem Václavových vrahů do Německa, tam žil až do doby, kdy se už domníval, že je ve vlasti opět klid. Jednoho dne však zabil jednoho z hlavních vůdců spiknutí proti Václavovi a ukryl se v lese. Tam ho ale našel Boleslav a nechal ho oběsit. Tři roky jeho tělo vyselo na stromě, aniž by se nějak poškodilo. Potom ho nechal Boleslav na tom místě pohřbít, avšak zbožný lid ho později přenesl na hřbitov k bazilice sv. Víta a tak byl od svého pána Václava oddělen jen zdí. Svatý Václav poskytoval všem, kteří potřebovali pomoc i po své smrti. Neprávem uvězněné vysvobozoval z žalářů, nemocné léčil a chromé uzdravoval. Ze zázraků, jež se staly ještě za jeho života, je zde připomenut jeho souboj s vévodou z Kouřimi. Ten s ním odmítl bojovat, protože na jeho čele viděl zářit kříž.

ROZBOR:

1. až 2. kapitola

• KONTRASTY
  "... semeno nesvornosti mezi pokoru a pýchu, mezi lásku a nenávist a mezi ostatní vůně ctností a zápach neřestí..."
  "...zčásti Kristu a zčásti Ďáblu sloužiti..."
  "...obcování světla s temnotami, ani smíru mezi Kristem a Beliálem..."
• SYMBOLIKA - palma věčnosti
• VLIV BIBLE
  "...Ale jakožto nepřítel pokolení lidského od samého počátku světa, od té chvíle, co první člověk okusil trpkostí zakázaného jablka, až do dnešní doby neustává rozsévati semeno nesváru..."
• POSMRTNÉ ZÁZRAKY
• UTRPENÍ A MUČEDNICKÁ SMRT
• PODOBENSTVÍ
  "...ten, kdo spatří hořeti dům souseda svého, musí míti starost o svůj vlastní..."
  "...mnoho snopů do stodoly Krista shromáždil..."
  "...ohnivé střely pýchy a lakoty..."
  "...onen věrolomný had..."
  "...nyní se ukážeš v pestrých barvách proměněn..."
• CITÁTY Z BIBLE
  "Všeliký duch chval Hospodina."
  "Jazyky mluviti nezbraňujte."
  "Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude."
• ARCHAISMY
  vnukl (napověděl)
  svrchu (dříve)
  "...dokonal tam poslední den svého života." (zemřel)
  "...skvěje se květem vynikající krásy a mladistvé síly..." (mladý a krásný)
  žes vyhoštěn (že jsi byl vyhoštěn)
  sklávše ho (zabili ho)
• INVERZE
  "...Ale Slované čeští..." (Ale čeští Slované)
  "...toliko širý kraj obývali..." (toliko obývali širý kraj)
  "...vysvobozeni z rozličných ran morových..." (vysvobozeni z rozličných morových ran)
  "...chopiv se svých vlastních zbraní..." (svých vlastních zbraní se chopiv)
  "...vlastního svého strýce..." (svého vlastního strýce)
• TVARY SLOVES
  jal se, zůstaviv, jsa, navrátivše, pospíšivše
• FUNKCE PŘÍMÉ ŘEČI
  funkce přímé řeči je stejná jako dnes
• PŘIROVNÁNÍ
  "...jako med plynoucím kázáním..."
  "...jako kůň neovládaný uzdou..."
  "...jako nerozumná zvířata..."
  "...jako převeliká řeka, do níž se vlévají proudy rozličných potoků..."
• CIZÍ SLOVA
  žaltář (= kniha, která obsahuje žalmy)
  arcibiskup (= biskup se zvláštním postavením)
  biskup (= nejvyšší představitel diecéze v křesťanství)
  křest (= obřad obmytí vodou)
  krunýř (= část zbroje)

3. až 5. kapitola

• KONTRASTY
  "...A jako dříve dovolovala svým údům sloužiti nečistotě a nepravosti pro nepravost, tak nyní je přiváděla k službě spravedlnosti pro posvěcení..."
• SYMBOLIKA - palma mučednictví
• VLIV BIBLE
  "...ale jakož se vždycky stává, že čím více se pokora podle vůle boží ponižuje, tím více se pýcha ďáblem podněcovaná vypíná..."
• POSMRTNÉ ZÁZRAKY
  "...Neboť z jejího náhrobku šířila se taková hojnost podivné a přelíbezné vůně, že převyšovala vůni všech vonných látek a květů. Mnozí tu také spatřili v tichu tmavé noci opětovně a na vlastní oči svíce a pochodně božským jasem planoucí..."
  "...Tu vstav rychle a odhrnuv spěšně hlínu, shledal se svými druhy svaté tělo úplně neporušené, ledaže obličej byl pln prachu, který jej pokryl, když se víko, jak jsem svrchu poznamenal, při odkrývání zlomilo."
• UTRPENÍ A MUČEDNICKÁ SMRT
  "...Neblazí katané nedbali tedy jejích prosebných slov a vhodivše provaz na hrdlo její, zbavili ji zardoušením života pozemského, aby žila na věky s Pánem Ježíšem Kristem, kterého vždycky milovala..."
• PODOBENSTVÍ
  "...kterou třeba přirovnati k oné Jezabel, jež ve své zlobě vraždila proroky, nebo k Evě, manželce prvního člověka, která porodila Kaina a Abela..."
  "...dveře jejího domu byly dnem i nocí otevřeny pro každého, kdo šel kolem..."
  "...čím více se pokora podle vůle boží ponižuje, tím více se pýcha dáblem podněcovaná vypíná..."
  "...po různu rozptýlivše, když zabit byl pastýř..."
  "...vylila všechen vztek jedovatého srdce na jejich potomky..."
• CITÁTY Z BIBLE
  "Jaký užitek jsem měla tehdáž z toho, zač se nyní stydím?"
  "Dveře mé byly otevřeny pocestnému, okem bývala jsem slepému a nohou chromému."
  "Neodporujte zlému, ale dejte místo hněvu."
  "Kdyže Vám budou protiviti v tom městě, utečte do jiného."
  "Ať jakoukoli smrtí spravedlivý bude zastižen, duše jeho občerstvena bude."
  "Všichni, kteříž se meče chopí, mečem zahynou."
  "Slova moudrých jsou jako osmové a jako hřebové hluboko vbití."
  "Země jsi a do země půjdeš, prach jsi a v prach se obrátíš."
• ARCHAISMY
  tolikéž (tolik)
  tehdáš (tehdy)
  báby (babičky)
  dáblem (ďáblem)
  "...nikterak se nestane tak, jak pravíte..." (nikdy se nestane tak, jak říkáte)
• INVERZE
  "...a všelikých plodů laskavosti plná..." (a plná všelikých plodů laskavosti)
  "...dala po prostřednících vzkázati své snaše toto..." (své snaše dala po prostřednících vzkázati toto)
  "...jenž již v brzku skutečnými událostmi bude prokázán..." (jenž již v brzku bude prokázán skutečnými událostmi)
  "...v rozličných skrýších se skrývali..." (skrývali se v rozličných skrýších)
  "...Sám však vnuknutím Ducha svatého si byl jist a několika svým důvěrným přátelům se o tom zmínil..." (Sám však si byl jistý vnuknutím Ducha svatého a zmínil se o tom několika svým důvěrným přátelům)
• TVARY SLOVES
  ovdověvši, ztrativši, jsa, jala, vylomivše
• FUNKCE PŘÍMÉ ŘEČI
  funkce přímé řeči je stejná jako dnes
• PŘIROVNÁNÍ
  "...jako matka v nedostatku pomáhala..."
  "...starala tak jako o vlastní syny..."
  "...vládli celé zemi české jako velkomožní vévodové, ale nikoli z milosti boží..."
  "...její obličej se skvěl, jako by byla živá..."
  "...zářila, jako by byla toho dne utkána..."
• CIZÍ SLOVA
  katané (= vrazi)
  čeleď (= chasa, služebnictvo)
  jáhnové (= označení pro pověřeného člověka, který vykonává službu charitativního a administrativního charakteru)
  basilika (= významné kostely)

6. až 8. kapitola

• KONTRASTY
  "...svou družinu nejen zbraněmi nejlepšími, ale i šatem opatřoval..."
  "...na sobě velmi drsné roucho žíněné, aby si cudnou čistotu zachoval..."
  "...na holém těle v šat vlněný jako mnich, navrchu však zahalen v nejkrásnější šat knížecí..."
• SYMBOLIKA
  kříž Kristův, šítu víry a mečem Ducha svatého
• VLIV BIBLE
  "...Ale abych o mnohém aspoň něco málo pověděl, neuchyluje se již jako chlapec od kázně boží, byl pravdomluvný v řeči, spravedlivý na soudě, poctivý a hodný důvěry a nad obvyklou míru lidskosti milosrdný. Neboť kdykoliv byl někdo z obžalovaných před sborem soudců za jeho přítomnosti odsuzován soudci k trestu smrti, vzdaloval se pod nějakou záminkou a skrýval se, jak mohl, jsa pamětliv hrozby Kristovy v evangeliu..."
• POSMRTNÉ ZÁZRAKY
  "Krev blahoslaveného mučedníka, jež byla od bezbožníků bezbožně prolita a po zemi a po stěnách se rozstříkla, umyta byla vodou a utřena. Ale když tam druhého dne znovu přišli ti, kteří ji před tím smyli, najdou stěny i zem poskvrněné krví, jako by jich nebyli nikdy vodou opláchli, a znovu spěchají je očistiti. Teprve když ještě po třetí to učinili a viděli, že nemají úspěchu, odešli."
  "...Také ucho jeho, které mu bylo ranou meče docela uťato a které našla jeho sestra, poučena jeho zjevením, bylo nyní nalezeno zcela zdravé a k svému místu přirostlé."
• UTRPENÍ A MUČEDNICKÁ SMRT
  "...A vrátiv bratru meč, který mu odňal a maje ruku od něho již krví potřísněnou, rychle spěchla ke kostelu. Avšak onen bídník běže za ním, volal hlasem velikým: 'Druhové moji, druhové moji, kde jste? Prašpatně pomáháte svému pánu a uboze mu přispíváte, ačkoli je v takové tísni!' A tehdy vyběhl celý zástup zlosynů ze svých úkrytů a s mnoha meči a kopími proti něm uvyrazivše a těžkými ranami se naň sápajíce, zahubili ho přede dveřmi chrámu..."
• PODOBENSTVÍ
  "...a kolik snopů do stodoly Kristovy..."
  "...nebyly tehdy ještě z kořene vyplety pověrčivé obřady pohanské..."
  "...v jeho mysli zářil toliko jas drahocenné perly..."
  "...vyrval ze chřtánu ďáblova a do lůna svaté Matky církve uvedl..."
  "...a zbraní vražedné nenávisti proti přesvatému bratru jej podnítil..."
• CITÁTY Z BIBLE
  "Nesuďte, abyste nebyli souzeni, a neodsuzujte, abyste nebyli odsouzeni."
  "Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám a vezmi kříž svůj a následuj mne."
  "Nade všechny učitele své jsem rozumnější učiněn; nebo přikázání tvá jsou rozjímáním mým."
  "Každý, kdož zle činí, nenávidí světla."
  "Bijte pastýře a rozprchnou se ovce stáda."
  "Mně náleží pomsta a já odplatím."
  "Toť bude obydlí mé na věky věkův."
• ARCHAISMY
  ejhle (hle)
  lakjící (naříkající)
  šlépěje (chodidla)
  roucho (šaty)
  četa (skupina)
• INVERZE
  "...Ale abych o mnohém aspoň něco málo pověděl..." (ale abych aspoň něco málo pověděl o mnohém)
  "... A maje na sobě velmi drsné roucho žíněné..." (A maje na sobě velmi drsné žíněné roucho)
  "... zapřísahal a káral neúnavně..." (neúnavně zapřísahal a káral)
  "...a tak svým dílem dílo boží podporuje..." (a tak podporuje dílo boží svým dílem)
  "...že své služebníky v takovém nebezpečí postavené tak zázračnou pomocí vysvobodil..." (že své služebníky postavené v takovém nebezpečí vysvobodil tak zázračnou pomocí)
• TVARY SLOVES
  poručiv, slynul, vidouce, zanechati, otáleti
• FUNKCE PŘÍMÉ ŘEČI
  funkce přímé řeči je stejná jako dnes
• PŘIROVNÁNÍ
  "...jako dobrý pastýř se svým stádem..."
  "...jako jeho věrný sluha..."
  "...jako vojín Kristův pro Pána bojující ďáblu způsobil..."
  "...cizince a pocestné jako nejbližší příbuzné přijímal..."
  "...kněze, kleriky a mnichy jako Pána ctil..."
  "...hrnuli se k němu, nejinak než jako včely k úlu..."
• CIZÍ SLOVA
  diecése (= pole působnosti, spravovaná část)
  apoštol (= hlasatelé evangelia)
  evangelia (= materiály pojednávající o životě a smrti Ježíše)

9. až 10. kapitola

• KONTRASTY
  "...O mé zdraví a spásu se Bůh postará; ty však jsi již dříve všeho zdraví a spásy pozbyl a proto ve svém hříchu zemřeš a na věky zahyneš..."
• SYMBOLIKA - zářící podobou svatého kříže
• VLIV BIBLE
  "...A tuto slávu mu získala upřímná věrnost, s jakou svému pánu po celý život spolehlivě sloužil, neboť když byl správcem nade všemi, kteří žili v domě svatého Václava, téměř všechny domácí lidi až k posledním kuchařům tak vzdělal, že mezi dvořany nebylo nikoho, aby nedovedl hymny žalmistů zpívati a psáti, nebo aby se nenaučil něčemu užitečnému pro církevní obřady..."
• POSMRTNÉ ZÁZRAKY
  "...Visel tam po tři léta; ani pták, ani dravá šelma, ba ani přirozený rozklad a hniloba lidského těla se ho nedotkly, nýbrž jako by žil, nehty a vousy mu vyrostly a jeho vlasy zešedivěly až k úplné bělosti..."
  "...vídali kolemjdoucí velmi často nebeské světlo nad jeho hrobem..."
  "...A nejprve zazněl jakoby hlas nějakého zvonku v uších jejich a potom světlo podivné jim všem v žaláři počalo zářiti. A najednou dřevo, jimž nohy všech byly sevřeny, ohnulo se jako luk a brzy všichni nohy své z klády vytáhli..."
  "...V městě Praze byla nějaká žena, slepá a na celém těle ochromená a ta přišedši do kostela sv. Víta, padla na zemi před hrobem sv. Václava a tak dlouho se plna víry modlila, až podle své zásluhy nabyla znovu zraku a zdraví celého těla..."
• UTRPENÍ A MUČEDNICKÁ SMRT
  "...I uchýlil se do lesa, ale když se tam již bezstarostně pohyboval, smrt dvořanova a vražedný čin byly oznámeny onomu bratrovrahovi a ten dal les rychle obklíčit svými služebníky a hned ho chytili a oběsili..."
• PODOBENSTVÍ
  "...a poupadnutí hvězdy, jež po celé zemi svou zásluhou zářila..."
  "...maje srdce bolestí rozbouřené..."
  "...kteří se o něm nad slunce jasněji přesvědčili..."
  "...a jen tito ubožáci nevěděli, co je to odpočinek..."
  "...milosrdenstvím božím upevněna byla kolena jeho..."
• CITÁTY Z BIBLE
  "To dobře, služebníče dobrý; protože nad málem byl jsi věrný, nad mnohým tebe ustanovím."
• ARCHAISMY
  kvapné (kvapně)
  almužnou (darem)
  žaláři (vězení)
  s šíje (z krku)
  strážce (hlídač)
• INVERZE
  "...Nyní s pomocí boží budu vypravovati těm..." (nyní budu s pomocí boží vypravovati těm...)
  "...Ten pociťuje jednoho dne krutěji než obyčejně bolest..." (Ten pociťuje bolest jednoho dne krutěji než obyčejně)
  "...k těžkým trestům jsouce odsouzeni..." (jsouce odsouzeni k těžkým trestům)
  "...Jestliže mne Bůh svatého Václava a Bůh křesťanů z tohoto neštěstí svou dobrotivostí vytrhne..." (Jestliže mne Bůh svatého Václava a Bůh křesťanů vytrhne svou dobrotivostí z tohoto neštěstí)
  "...že náhlou a nenadálou smrtí překvapeni z tohoto světa odešli..." (že odešli z tohoto světa překvapeni nenadálou smrtí)
• TVARY SLOVES
  jsa, přišedši, vrátiv se, nevědouce, vykopavše
• FUNKCE PŘÍMÉ ŘEČI
  funkce přímé řeči je stejná jako dnes
• PŘIROVNÁNÍ
  "...všechny jako vlastní syny miloval..."
  "...ode všech jako otec byl ctěn..."
  "...jako by žil, nehty a vlasy mu vyrostly..."
  "...ohnulo se jako luk..."
  "...jako předešlému, tak i jemu spadla všechna pouta s rukou i nohou..."
• CIZÍ SLOVA
  stuha (= parní lázeň)
  inklusus (= zazděný poutník)

POSTAVY:

Cyril - kněz, šířil vzdělanost a křesťanství v českých zemích, vymyslel hlaholici, zemřel jako mnich v Římě
Metoděj - kněz, šířil vzdělanost a křesťanství v českých zemích, stal se biskupem
Libuše - bájná postava, předpověděla založení Prahy
Přemysl - zakladatel rodu Přemyslovců, bájný manžel Libuše
Bořivoj - šiřitel křesťanství v českých zemích, kníže, manžel Ludmily
Ludmila - manželka Bořivojova, babička Václavova, velmi zbožná žena, byla na Drahomiřin rozkaz uškrcena
Spytihněv - Ludmilin syn, chvíli byl kníže
Vratislav - kníže, Václavův otec
Drahomiř - Václavova matka, zabila Ludmilu, protože se bála, že by ji mohla připravit o vládu nad českými zeměmi
Václav - mučedník, byl zabit svým bratrem Boleslavem, velmi zbožný, začal stavět baziliku sv. Víta
Boleslav - bratrovrah, zabil svého bratra Václava, aby se mohl stát knížetem

OSOBA VÁCLAVA:

Václav byl zbožný a vzdělaný muž. Kristián ho neukazuje pouze jako církevní osobnost, ale i jako člověka odhodlaného bojovat za své ideály a ochotného vzepřít se zákazům a příkazům, pokud si bude myslet, že tím pomůže pravdě a spravedlnosti. Také uznával, že každý člověk nemusí chtít být křesťanem.

"Proč jste mi zbraňovali, synové zločinců, símě lži a mužové nespravedliví, abych se učil zákonu Pána našeho Ježíše Krista a poslouchal rozkazů jeho? Jestliže se vám nechce sloužiti Kristu, proč aspoň jiným toho nedovolujete? Jestliže jsem však až dosud žil pod vaším opatrovnictvím a mocí, od nynějška to odmítám a Bohu všemohoucímu chci z upřímného srdce sloužiti."

ZÁVĚR:

Kristiánova legenda je dílo náboženské. Neustále se odvolává na Bibli a je založeno na zázracích, které způsobili mučedníci nebo sám Bůh.

VLASTNÍ NÁZOR:

Legenda se mi nezpracovávala úplně nejlehčeji, protože nejsem zvyklá na jazyk, kterým je psána. Jinak si myslím, že by mohla být dílem velmi zajímavým. Na mě tam ale byl snad až příliš velký rozruch kolem zázraků způsobených Bohem nebo svatými, a také se mi zdá, že ke konci jsou tam osvobozeni všichni, kdo jen požádají o pomoc, a to bez rozlišení toho, zda byli vinni nebo nevinni, křesťané nebo pohané. Zdá se mi to takové divné a nepravděpodobné.