Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• nebo též Oldřich a Boleslav
• epická báseň (s desetislabičným veršem), které se dochovala jen poslední třetina

Událost, k níž se tato báseň vztahuje, je následující:
Boleslav II. Pobožný († 999) zůstavil tři syny: Boleslava, Jaromíra a Oldřicha. Na trůn dosedl po něm Boleslav III. Ryšavý, před kterým jeho bratři Jaromír a Oldřich museli prchnout. I utekli k vévodovi Bavorskému, k císaři Jindřichu II. Pod tímto nehodným knížetem česká říše upadala. Stalo se tedy, že vévoda polský, Boleslav Chrabrý, muž ducha podnikavého, vtrhl do českých zemí a dobyl Krakov, ale do svých rukou dostal i Moravu a celé Slovensko v Uhrách. Pak už jen čekal na příležitost, jak by se mohl zmocnit i Čech. Čechové, nemohouce snést ukrutné vlády Boleslava III., povolali na trůn Vladivoje, bratra Boleslava Chrabrého. Boleslav III. utekl do východních Frank k markraběti Jindřichovi čili Hezilovi, jenž jej dal zatknout a vsadil do žaláře. Avšak Vladivoj panoval jen několik měsíců. Umřel na počátku roku 1003. Po jeho smrti byl na trůn povolán Jaromír, který - vrátiv se se svým bratrem Oldřichem z Němec - byl lidem přijat kladně. Mezitím ale pustil markrabě Jindřich Boleslava III. z vězení. Ten utekl k nejmocnějšímu nepříteli svému, Boleslavovi Chrabrému, jenž ho mocí válečnou zase uvedl do Prahy. Jaromír musel po druhé vlast opustit a ucházet se o pohostinství u Jindřicha II. Avšak sotva se Boleslav III. zmocnil vlády, začal znovu páchat krutosti, takže Čechové se opět vzbouřili a Boleslava Chrabrého na pomoc povolali. Ten Boleslava III. oslepil a do vězení poslal, kde později zemřel; sám pak přišel do Prahy a uvázal se v české knížectví. Brzy však upadli Polané pro násilí, kterého se dopouštěli, v takovou nenávist Čechů, že ti čekali na příhodnou dobu, jak by se jich mohli zbavit. Když tedy německý císař Jindřich II. (protože Boleslav Chrabrý od něho Čechy v léno nechtěl přijmout) proti němu do Čech vtrhl, Jaromír a Oldřich ho provázeli a národ celý k nim se přiklonil. Praha mužnému Oldřichovi byla otevřena, Polané byli vyhnáni a Jaromír byl dosazen podruhé na knížecí stolec. To se stalo na počátku měsíce září roku 1004.
Tuto porážku Boleslava Chrabrého a vypuzení Poláků z Prahy slaví naše báseň Oldřich a Boleslav, která byla složena bezpochyby ne dlouho po této události.

STRUČNÝ DĚJ:

V černém lese se sešlo sedm vladyků se svými udatnými sbory a k nim se připojil i Vyhoň Dub se svou dobře ozbrojenou chasou. Vyhoň vyzve Oldřicha, aby je vedl proti Polanům. Vojsko stane za krásného jitra před Prahou, udeří na nepřítele, bůh jim dopřeje vítězství a vládcem veškeré země se stává opět Jaromír.

Text básně Oldřich i Boleslav si můžete přečíst v naší čítance.