Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• epická poezie s 291 slokami (4002 veršů)
• autor se snaží držet rýmu AABB, občas je zde použit bezrozměrný rým

Rozsáhlý hrdinský epos, který dal v různých variantách základ rozmachu tohoto žánru ve francouzské literatuře na rozhraní 11. a 12. století.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Odeon v Praze roku 1986 (1. vydání). Ze starofrancouzského originálu La chanson de Roland přeložil a doslov napsal Jiří Pelán. Ilustroval Miloslav Troup. Počet stran: 228.

JAZYKOVÝ PLÁN:

Autor zde používá vcelku dost obrazných pojmenování. Také je v hojné míře použit jazyk tvrdý - jazyk přesně popisující stav mrtvol, někdy až hyperbolicky: "Turpin je mrtev: Roland hledí na něj // vidí, že střeva vyhřezla mu na zem // a bílý mozek potřísnil mu skráně."

KOMPOZIČNÍ PLÁN:

Děj je uspořádán chronologicky, jak je zvykem u starších děl.

TEMATICKÝ PLÁN:

Celkové téma: rytířskost
Hlavní téma: postava Rolanda
Vedlejší témata: postava Karla

HLAVNÍ POSTAVY:

Roland - cílevědomý rytíř, kterému jeho hrdost nakonec zlomila vaz
Karel - důvěřivý král, jenž se nechá snadno ovlivnit; udatný rytíř

DĚJ:

Příběh začíná kousek od Zaragozy, jediného španělského města, které dosud odolávalo útokům Karlovy armády. Velení města vidí, že nemůže přesile odolat, a proto připraví lest: nalžou Karlovi, že přijmou křesťanství, aby odtáhli. Francouzi na tuto lest skočí, Karel pouze nechá jako pojistku dvacet tisíc mužů, kterým velí Roland s dvanácti předními šlechtici, v soutěskách. Na to ovšem čekali Saracénští, kteří obratem Rolanda napadli. Bitva byla tvrdá, Saracéni byli v pětinásobné přesile. Tu využili ve svůj prospěch, i když nutno uznat, že Francouzi pobili většinu mužstva Zaragozy. Na závěr bitvy Roland ještě stihne válečným rohem přivolat zpět celé Karlovo vojsko, což mohl udělat i na začátku bitvy, čímž by si ušetřil život, ovšem to mu nedovolila jeho hrdost. Jeho smrt pomstí Karel dobytím Zaragozy a zabitím saracénského emíra.

PROSTŘEDÍ:

Dílo je zasazeno do franské říše, do doby tažení Karla velikého proti Španělsku (které ve skutečnosti ovšem skončilo úplně jinak než ve knize).

VYPRAVĚČ:

Vypravěč je neosobní, ztotožňuje se s myšlenkou svaté války proti pohanům, ba je jí přímo posedlý. Dílo je psáno er-formou.