Mnozí věří, že se to opravdu stalo. Podle prastaré keltské pověsti byl Tristan královským synem. Brzy po narození se stal sirotkem, přesto se mu dostalo rytířského vychování. Vyrostl v krásného čestného muže. Usadil se na dvoře svého strýce, lorda Marka. Pomohl mu zvítězit nad mnoha nepřáteli. Když se pak lord Mark měl stát králem, musel se oženit. Jeho vyvolenou se stala krásná Isolda. Pro ně připravený nápoj lásky však nešťastnou shodou okolností vypila s Tristanem. Zamilovali se, ale přesto se Isolda stala ženou Markovou. Milenci se tajně scházeli, ale byli přistiženi. Tristan musel odjet ze země. Bez své Isoldy však chřadl. V největším zoufalství se rozhodl zradit přátelství Marka a nechal pro Isoldu vyslat loď... Přestože jim mnozí nepřáli, jejich láska přežila v legendách celé věky.
- období středověku ve Francii
- původně to byla keltská lidová pověst o lásce, která je silnější než čest, život a smrt
- velmi rozsáhlé dílo
OBSAH:
Cornwallu vládne čestný a spravedlivý král Mark, který právě vdává svou sestru Blanciforu za svého přítele krále Rivalena. Mezitím ale království krále Rivalena napadne kníže Morgan, který by rád zemi uchvátil pro sebe. Král Rivalen tak i se svou ženou odjíždí bojovat o svou zemi. Svou ženu svěří do péče věrného podkoního Rohalta a odjede do boje, kde je ale zabit. O pár měsíců později porodí Blancifora syna Tristana - následníka trůnu. Ona sama však při porodu umírá, tudíž se chlapce ujme Rohalt. Vychovává ho tak, aby uměl všechny rytířské zásady, způsoby boje a jiné pro život důležité věci. Jednoho dne ale loď, s níž jel Tristan rybařit, ztroskotá a všichni zahynou. Jediného Tristana voda vyplaví na březích cornwallského království, kde ho posléze najde král Mark (který ale netuší, že je to jeho synovec) a jeho lovecká družina. Král Mark vezme Tristana do svých služeb. Po pěti letech do Cornwallu přichází i Rohalt, který Tristana nepřestal hledat, a poví jemu i králi Markovi, kdo ve skutečnosti Tristan je. Také krále požádá, aby uvolnil Tristana ze svých služeb, aby mohl vyhnat Morgana z trůnu svých rodičů. Král Mark to povolí a Tristan odjíždí do svého království. Tam se mu skutečně podaří Morgana porazit. Stýská se mu ale po strýci, a proto přenechá vládu Rohaltovi a odjíždí zpět za králem Markem.
V Cornwallu ho ale čeká nemilé překvapení: obr Morholt požaduje po království čtyři sta mladíků a dívek, jinak zemi zničí. Tristan se vydá obra zabít a po těžkém boji se mu to povede. Tím si ale znepřátelí část rytířů, kteří mu začnou závidět jeho slávu a nástupnictví trůnu. Král Mark, aby je upokojil, se rozhodne vzít si ženu, kterou mu doporučují - Isoldu, dcera irského krále a neteř obra Morholta.
Isoldin otec pořádá turnaj, jehož vítěz získá Isoldinu ruku. Tristan se rozhodne, že turnaj pro krále Marka vyhraje. To se mu také povede. Isoldě je sympatický, ale poté, co se dozví, že ji nechce pro sebe, nýbrž pro svého krále, a že to on zabil jejího strýce, začne jeho i krále Marka nenávidět. Proto dá její matka služebné Brangadě kouzelný nápoj lásky, který má Isoldě a králi Markovi přimíchat do pití před svatební nocí.
Při cestě lodí do Cornwallu nastane ale bezvětří a Tristan, když se jde jednou podívat, jak se Isoldě daří, uvidí v její kajutě láhev s vodu, dá napít Isoldě a pak se napije i sám. V tu chvíli se do sebe zamilují, protože v láhvi byl nápoj lásky.
Král Mark se po jejich příjezdu do Isoldy okamžitě zamiloval a vystrojil velkolepou svatbu. Brangada, jež cítí výčitky svědomí, nabídne Isoldě, že ji při svatební noci zastoupí, aby král nepoznal, že už není panna. Ta přijme a v nocích se potají schází s Tristanem v její komnatě. Toho si však všimnou Tristanovi nepřátelé a povědí to králi Markovi. Ten, ač nerad, požádá Tristana, aby opustil hrad.
Tristan, ovládán silou nápoje lásky, ale nedokáže Isoldu opustit, a tak se ukryje v blízkém lese a s Isoldou se schází potají v královských zahradách. I to ale po čase odhalí jeho nepřátelé a poradí králi Markovi, aby se schoval ve větvích stromu, pod nimiž se milenci vždy scházejí. Král tak učiní, ale Tristan a Isolda si ho všimnou a pouze si povídají o tom, jak je Tristanovi líto, že nemůže být u svého strýce. Král druhý den pošle pro Tristana, aby se vrátil na hrad. Milenci se tak opět scházejí v Isoldině komnatě.
Závistiví rytíři si však všimnou i tohoto, a tak poradí králi Markovi, aby mezi Tristanovu a Isoldinu komnatu nasypal mouku, že uvidí stopy... Ráno v mouce stopy opravdu byly, ale jelikož král Mark nedokázal Tristana ani Isoldu zabít, nechal je vyhnat.
Tristan a Isolda si postavili chýši v lese a spokojeně v ní žili. Jednou však do toho samého lesa jel král lovit, a ztratil se. Když narazil na chýši, pochopil, kdo v ní žije a vešel dovnitř rozhodnut zabít oba milence. Když však vešel a spatřil je, jak spí v objetí a mezi nimi leží meč (který tam položil Tristan znavený lovem a neschopný ho uklidit), usoudil, že pokud po tolika letech spí s mečem mezi sebou, jsou skutečně neviní. Zabodl mezi ně meč, navlékl Isoldě znovu prsten a odešel.
Když se milenci vzbudili, pochopili, co se stalo, a Tristan přemluvil Isoldu, aby se vrátila ke králi Markovi. On se pak nechal najímat do služeb jiných králů. Tam se spřátelí s rytířem Girfeltem, jehož sestra se také jmenuje Isolda. Tristan je přesvědčen, že by díky ní mohl zapomenout na svou Isoldu, a tak si ji vezme. Zapomenout se mu ale nepodaří a všimne si toho i Girfelt, jemuž pak Tristan vypoví celý svůj příběh. Girfelt se pak nabídne, že pojede pro královnu Isoldu. Tristan mu dá Isoldin prsten (podle něhož Isolda pozná, že Girfelta posílá on) a dohodne si s ním, že pokud Isoldu opravdu přiveze, vyvěsí na lodi bílou vlajku, pokud ne, vyvěsí černou. Vše ale slyšela jeho sestra a když loď přijížděla (s bílou vlajkou) a Tristan ležel již zesláblý na lůžku, pověděla mu, že vlajka je černé barvy. V tu chvíli Tristan zemřel. Když Isolda viděla, že její milý nežije, lehla si vedle něho a zemřela také.
