Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 1980 (1. vydání). K vydání připravila, úvod a ediční poznámku napsala a slovníček sestavila PhDr. Zdeňka Tichá, CSc. Ilustrovali Jiří Běhounek, Adolf Born a Vladimír Tesař, přebal, vazbu a grafickou úpravu navrhl Milan Kopřiva. Počet stran: 112.

VLASTNÍ ROZBOR:

Literární teorie

• literární druh: epika
• literární žánr: (rytířský) epos
• literární forma: poezie

Kompoziční plán

• rozsah díla, členění: básnické skladby s úvodem napsaným ozdobným písmem, strofy, verše s volným rýmem

Tematický plán

• téma, hlavní myšlenka: nekonečná láska dvou milenců
• motivy: láska, přátelství, lest kvůli lásce, oddanost
• místo, čas: Anglie, Irsko; 14. století
• hlavní a vedlejší postavy:
  • Tristram - milenec Izaldy; pro lásku je ochoten udělat cokoli
  • Izalda Zlatovlasá - dcera irlanstkého krále; díky nápoji lásky se zamiluje do Tristrama; nadaná léčitelka
  • Izalda Běloruká - manželka Tristrama; žárlivá; nepřímo zabije Tristrama
  • král Marek - manžel Izaldy Zlatovlasé; opakovaně trestá Tristrama za jeho náklonnost k ní
• příběh (děj):
  Silák Morolt (švagr krále Irlantu a strýček Izaldy) vyzve muže krále Marka na souboj, protože král neplatí daně králi Irlantu. Přihlásí se mladý Tristram a zabije Morolta. Izalda už ho nestihne zachránit. Tristam je sám také zraněn Moroltovým otráveným mečem, nikdo ho nedokáže vyléčit. Vydá se tedy na širé moře a dostane se až k břehu Irlantu, kde ho Izalda vyléčí.
  Po nějaké době se vrátí do Markovy země a ten ho přijme za vlastního syna. Markovi manové Tristramovi závidí a přemlouvají Marka ke svatbě, aby Tristram nedostal království. Marek, aby se jich zbavil, je pošle hledat dívku se zlatými vlasy.
  Tristram vede výpravu a dostane se opět do Irlantu, kde nejsou zrovna vítáni. Proto musí Tristram slíbit, že zabije draka. Dokáže to a vrací se ke králi Markovi i s Izaldou, kterou pro něj veze.
  Matka Izaldy dá služebné nápoj lásky, aby se Izalda s Markem do sebe zamilovali. Jiná služebná to ale poplete a nápoj vypije s Izaldou Tristram. Svou lásku potom pomocí mnoha lstí tají, nakonec se to ale Marek dozví a milenci mají být upáleni. Tristram však uprchne a zachrání i Izaldu.
  Skrývají se dva roky v lesích. Pak je ale Marek najde, zjistí ovšem, že žili v čistotě. Proto Tristrama jen vyhostí ze země. Ten se seznámí s dobrým přítelem Kaedinem a jeho sestrou Izaldou Krásnorukou, kterou si vezme. Pak však svému příteli namluví, že ho manželka neuctívá dobře jako manžela, takže Kaedin zruší jejich manželský slib. Tristram se chce vrátit ke své Izaldě.
  Převleče se za blázna, pomstí se všem svým nepřátelům a setká se s ní. Potom je nucen zase uprchnout, Kaedin je zabit kvůli své lásce. Tristram ho pomstí, ale je raněn. Spěchá domů za Izaldou Bělorukou a pošle pro Izaldu Zlatovlasou, aby ho vyléčila. Žárlivá Izalda Běloruká ale zalže Tristramovi, že přijíždí loď s černými plachtami - tedy bez Izaldy. Tristram umírá, jeho Izolda už ho nestihne zachránit a umírá vedle něj žalem. Zemře i Tristramův věrný pes Utan a služka Izaldy se nechá zazdít. Marek naříká nad tím, že měl milence nechat spolu. Vychovatel a nejvěrnější Tristramův přítel Kurvenal dostane Markovo království.
• postavení autora: er-forma

Jazykový plán

• vrstva ČNJ: staročeština
• stylové rozvrstvení: citově zabarvená slova (mužátko ubohé; vepř hrozný; hovado; mrkatý; jazyčce; psičce; piedimužátko; studnička; hřivnáček), archaismus (sědati - bojovati; bieše; slovieše; slušěti - být poddán; nematný - statečný; péče - strach; lečě še; socha - kůl
• pojmenování: personifikace (tvá nectná hrdost tě zklamala a tvá zlost nesmierná tě zmýlila, mé milé srdce; netbaj na toho reka viece; tvój jazyk ten se dvojí, ani Boha ani lidí se bojí; ach smrti, kde tam bydlíš, že se tam mně nepřiblížíš), metafory (na kohož by z nás spadlo to hoře), hyperbola (mečem, tiem najlepším a najostřejším, byl by mu ho nezaplatil zlatem rajzím; políbí ji v ústa a líce stokrát a ještě k tomu viece; taku žalost mieti až mu pláčem oči počechy zacházet; bieše takový rytíř, že nebylo mezi křesťany jemu rovně ni mezi pohany; neurodil sě ten člověk, ježto by uměl klíče učiniti), přirovnání (jiskry jako ohnivé zlato; mrzí mě viec než ohyzdná zvěř; až ho roztě, jako by ho přetřel pilú; jako před sokolem vrány, padachú před ním na vše strany; mezi nimi zasvieti jako róže mezi jiným kvietí, ležieše jako shnilý pen)

Literární historie

• inspirace dílem: dílo bylo inspirováno mnohem známějším eposem Tristan a Isolda, podle něj je natočen např. film Kevina Reynoldse Tristan a Isolda; stejnojmenné Wagnerovo hudební drama; dílo je vlastně první příběh tragické a obrovské lásky, proto můžeme uvést i např. Romeo a Julie

Literární kritika (můj názor)

Rytířské eposy nepatří k mé oblíbené četbě a romantické příběhy už vůbec ne. Všechno je tam moc zidealizované a umělé. Muži prostě takoví být nedokáží (udělat pro dívky všechno až po svou smrt), jsou mnohem sobečtější než ženy. Navíc to ani nebyla pravá láska, jen vytvořená pomocí nějakého nápoje. Milenci se stali roboty, řízenými čarovným nápojem. Tento motiv je tisíckrát omílaný, ale toto bylo asi jeho první použití, takže to hodnotím kladně. Samozřejmě zde také platí: kdo Tristrama potká, ten ho miluje - "ideální muž". Konec je ale vyumělkovaný nejvíc; to, že oba umřou žalem pro svůj protějšek, se čekalo, ale kromě toho zhyne i psík, služka, skoro i vychovatel a král vzlyká, to bylo přehnané dost. Kdybych tedy ale odhlédla od děje, velmi se mi líbila jazyková stránka. Staročeština je velice zajímavá a básnická vyjádření jsou taky poměrně propracovaná.