Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Rozsáhlá báseň z doby vlády Karla IV. zachycuje v brilantním uměleckém tvaru příběh svaté Kateřiny, dcery kyperského krále.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Život svaté Kateřiny. Praha: Československá akademie věd, 1959.

OBSAH:

Kateřina byla velmi krásná a vzdělaná dívka z Alexandrie z královského rodu. Byla pohanka, ale nakonec se dala na křesťanství. Proto na ni císař Maxencius poslal padesát filozofů, kteří ji měli přesvědčit, aby obrátila svoji víru. Avšak teprve osmnáctiletá Kateřina je přesvědčila o křesťanství. Odmítla se i vdát, protože byla zaslíbena Kristu. Byla vězněna a měla být umučena na "Kateřinině kole". Nakonec byla sťata a z jejích žil teklo mléko na důkaz její čistoty.

Kateřina byla dcera krále Kostuse. Její otec ji umožnil se vzdělávat. Kateřina byla tedy nejen velmi krásná, ale také velmi chytrá. Proto byla vybrána pro Maxenciova syna jako manželka. Ovšem Kateřina si ho vzít nechtěla. Její matka ji přemlouvala, že by se měla jako královna dobře, ovšem Kateřina měla svojí hlavu. Šla tedy její matka za poustevníkem, aby ji přesvědčil. Když mu Kateřina řekla, jakého manžela si představuje, odpověděl, že takového zná. Samozřejmě že měl na mysli Krista, což Kateřina jako pohanka nemohla vědět. A tak ji poustevník obrátil na křesťanskou víru. Prosila tedy Kateřina pannu Marii, aby ji ukázala svého syna. Ten nejdříve Kateřinu vidět nechtěl vzhledem k tomu, že byla pohanka. Nakonec se jí ale zjevil a zaslíbili se.
Když se král Maxencius dozvěděl o tom, že Kateřina šíří křesťanství i mezi svůj lid, přijel do Alexandrie a nechal ji uvěznit. Také na ni poslal padesát filozofů, ale ani těm se nepodařilo Kateřinu přesvědčit o špatnosti její víry. Naopak, obrátila je také na křesťanství. Když se to dozvěděl král, nechal je všechny upálit. Ani to však Kateřinu nepřesvědčilo. Nechal ji proto král mučit neuvěřitelně krutým způsobem. Nechal ji uvězněnou bez jakékoliv péče. Maxenciově ženě jí bylo líto, a tak jí pomohla s rytířem Porfyriusem. Když vešli do cely, viděli anděle kolem Kateřiny, a to je přimělo věřit v Boha. Maxenciusovu ženu obrácení na křesťanství a vyčítaní králi jeho počínaní stálo život.
Maxencius postavil Kateřinu před volbu mezi smrtí anebo pohanskou vírou. Její volba byla smrt. Zaváhala jen tehdy, když spatřila kolo, na kterém měla být umučena, a tak se začala modlit k Bohu. Bůh seslal anděla a ten kolo zničil.
Porfyrius nechal královnu pohřbít. Maxencius ho chtěl pomocí rytířů přesvědčit o své víře, ale ti mu nepomohli, protože věřili v Boha. A tak je Maxencius nechal popravit.
Znovu se král pokoušel přesvědčit Kateřinu, ale ta se nechtěla vzdát své víry, a proto byla odvedena na popraviště. Před smrtí se pomodlila a kat jí usekl hlavu. Z jejích žil ovšem netekla krev, ale mléko - na důkaz neposkvrněnosti. Poté se z nebe snesli andělé a odnesli její tělo na horu Sinaj (v Egyptě) a z jejího hrobu začal vytékat olej.

PERSPEKTIVA:

Autor dává důraz na sílu náboženství, pro které se hlavní hrdinka nechala obětovat.

JAZYK:

Kniha je veršovaná a je v ní použita staročeština.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi velmi špatně četla, což snižovalo můj zájem o to ji vůbec číst.

CITÁT Z KNIHY:

"Ó co ty, králová,
mluvíš? Náhle miň ty řeči,
doňadž nám to bude vděči,
a nesmúcej našich pánuov!
Zda tě jest někto z křesťanuov
chytroštěmi mistrovskými
odvedl nebo čáry svými
obrátil snad jiný stav?
Náhle toho sě ty ostav
a jměj v svéj řeči smieru,
neb toť beru na mú vieru
dnes i přisahaji na tom
mému bohu, jméněm Batom,
i všem mým bohóm velikým:
nenavrátíš-li všelikým
sě úmyslem k svému stavu,
žeť já tobě dnes tvú hlavu
káži s tvého vazu stieti
a tvé maso zřežúc vzieti
i rozmetati, v tom mi věři,
ptactvu i rozličnéj zvěři,
ať tě tvá chytrost opraví!"
(str. 203-204)