Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• rok vydání: 1836 (přepracováno roku 1842)
• satirická komedie o pěti dějstvích
• autor poukazuje na nešvary ruské provinční společnosti - úplatkářství, korupce atd.
• motto: "Nenadávej na zrcadlo, máš-li křivou hubu."

Jedná se o satirickou komedii o pěti aktech, kterou se Gogol proslavil. Hra bývá řazena mezi nejvýznamnější dramata světové literatury. Námět ke hře poskytl Gogolovi Alexandr Sergejevič Puškin, jenž byl údajně sám jednou považován za tajného státního úředníka. Děj se odehrává v malém provinčním ruském městečku ve třicátých letech devatenáctého století, tedy v prvních letech vlády cara Mikuláše I. Ten si byl vědom toho, že díky svému autoritářskému režimu není moc oblíbený, a tak pro lepší kontrolu své rozlehlé země zřídil tajnou policii. Ta a úředníci státní správy měli za úkol sledovat, nevyjadřuje-li se někdo špatně o carovi nebo o církvi. Kontrolovali rovněž, aby nikde nevznikaly tajné spolky, jež by mohly ohrozit vládu cara.

SPOLEČENSKO-HISTORICKÝ KONTEXT:

Ohlas díla

• po premiéře se hra setkala s velkým úspěchem u studentů a pokrokových literárních kritiků
• vyšší společnost hru velmi ostře kritizovala
• kvůli kritice opustil Gogol Rusko a nějaký čas žil v Itálii

Historické pozadí

• v Evropě probíhají napoleonské války - Napoleon je poražen (1813, Bitva u Lipska neboli "Bitva národů")
• Rusko
  • po smrti cara Alexandra I. (1825) nastupuje na trůn Mikuláš I.
  • samoděržaví = specifická ruská forma absolutismu
  • nevolnictví (zrušeno až v roce 1861)

O AUTOROVI:

• narodil se v roce 1809 ve Velké Soročnici (na Ukrajině)
• dětství prožil na Ukrajině
• po ukončení gymnázia pracoval v Petrohradě jako úředník - neúspěšně se pokoušel o hereckou kariéru
• po prvních literárních úspěších začal působit na petrohradské univerzitě
• během pobytu v Itálii přepracovával svá díla a začal psát román Mrtvé duše
• postupně začal propadat depresím a pochybnostem o smyslu své tvorby
• v roce 1852 zemřel v Moskvě na fyzické i psychické vyčerpání
• ve svých dílech popisoval prostředí ukrajinského venkova s osudy jeho obyvatel
• námět na Revizora mu prý poskytl ruský spisovatel A. S. Puškin
• jeho tvorba ovlivnila dalšího ruského autora - A. P. Čechova

GOGOLOVI SOUČASNÍCI:

• Rusko: Lev Nikolajevič Tolstoj, Anton Pavlovič Čechov, Fjodor Michajlovič Dostojevskij
• evropští realisté: Honoré de Balzac, Émile Zola, Gustave Flaubert
• české země: Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová, Karel Hynek Mácha

HLAVNÍ POSTAVY:

hejtman města - prodejný; kvůli svému pohodlí utiskuje občany města
Anna Andrejevna - hejtmanova manželka; sebestředná a sebevědomá; přivlastňuje si pozornost mužů v okolí
Marja Antonovna - hejtmanova dcera; hodná a slušná; matkou neustále odsunována do pozadí (tím jí sráží sebevědomí)
Chlestakov - mladý úředník z Petěrburgu; povaleč, nechce se mu pracovat a vydělávat; veškeré peníze, které získá od otce, hned utratí; baví se podváděním lidí a sváděním žen

DALŠÍ POSTAVY:

sluha Osip; školní inspektor Chlopov; okresní soudce Ljapkin-Ťapkin; správce chudinského ústavu Zemljanika; poštmistr Špekin; lékař Hübner; statkáři Bobčinskij a Dobčinskij

DĚJ:

Příběh se odehrává v jakési zapadlé ruské gubernii, prakticky celý v domě hejtmana města. Začíná schůzí městské rady, na které se sejdou všichni hodnostáři města. Kromě hejtmana je zde také soudce, školní inspektor či správce chudinského ústavu. Projednávají příjezd revizora, o němž se hejtman dozvěděl z dopisu od přítele z Petrohradu. Všichni přítomní jsou si vědomi svých přestupků proti zákonu a je jim jasné, že by před kontrolou neobstáli. Na schůzi vtrhnou dva statkáři z města, Bobčinskij a Dobčinskij, a informují všechny o neznámém mladém muži, jenž je již dva týdny ubytován v hostinci.

Ve skutečnosti jde o bezvýznamného petrohradského úředníka Ivana Alexandroviče Chlestakova, který je v hostinci se svým sluhou Osipem ubytován už dva týdny jen proto, že nemá na zaplacení. Peníze, jež mu otec poslal, totiž už cestou prohrál v kartách. Když pak za ním přijde hejtman města, domnívá se, že ho chce dát zatknout.

Celé město v domněnce, že jde o revizora, začne Chlestakovovi podlézat, čehož on začne náležitě využívat. Přestěhuje se do pokoje v hejtmanově domě, kde ho postupně navštíví celé městské představenstvo. Chlestakov jim začne vyprávět o svém váženém postavení v Petrohradu. Vychloubá se svými schopnostmi a styky, které v nejvyšší společnosti má. Od každého pak, pod záminkou půjčky, dostane peníze, jimiž se jej měšťané snaží uplatit.

Chlestakovovo vystupování a vzhled imponuje hejtmanově manželce Anně i dceři Marje, která se do něj zamiluje, a domnívá se, že se mu i ona líbí. Podle Anny však veškerá jeho projevená náklonnost patřila jen jí.

Ivan Alexandrovič se začne bavit sváděním Marji a poté dokonce i Anny. Nakonec žádá o Marjinu ruku. Hejtman jim ochotně požehná a začne si s Annou plánovat nový život ve vysokých společenských kruzích. Chlestakov využívá situace a na naléhání sluhy Osipa odjíždějí z města dřív, než budou prozrazeni.

Poté, co do hejtmanova domu přijde celé město blahopřát k sňatku, se koná velká oslava zásnub. Uprostřed veselí přijde poštmistr Špekin s otevřeným dopisem psaným Chlestakovem. V něm Ivan Alexandrovič popisuje svému petrohradskému příteli dění ve městě a jmenovitě pošpiňuje každého z představitelů, včetně hejtmana. Všichni se tak dozví, že šlo o podvodníka.

Hra končí příchodem četníka, jenž ohlašuje příjezd revizora...