Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• román

Román Dvě z nás vyšel roku 1933 a zobrazuje osudy dvou dívek. Fabule je založena na problematice ženské emancipace, která se jeví jako palčivé téma, nastolené násilným úbytkem mužů za 1. světové války. Hlavní dějová linie zobrazuje nesourodé přátelství dvou dívek, přičemž každá z nich zosobňuje kontrastní postoj vůči ženské emancipaci. Žofie představuje moderní a vzdělanou ženu, jež zůstane sama. Andula zosobňuje klasický model ženy, toužící po rodině a lásce manžela. Její touha však v manželství není naplněna, rozhodne se tedy hledat lásku jinde.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal František Borový v Praze roku 1935 (3. vydání). Obálku navrhl František Muzika. Počet stran: 332.

OBSAH:

Žofie Bártová je dcerou majitele pily. Její přítelkyní se stala Anda Kalinová. Tyto dvě dívky jsou rozličných povah. Jedna chtěla být květem, který jednou nechtěně uzraje, druhá plodem, jenž před tím musí kvést.

Žofii, jež studovala na gymnáziu, záhy zemřela maminka. Po maturitě odjíždí se svým bratrem Honzou do Prahy. Tam studuje práva a Honza medicínu.

V Praze potkává i přítelkyni Andu, která po otcově smrti bydlí se svou matkou u pražské tety. Anda tajně miluje studenta Františka. Svou matkou a tetou je však vehnána do sňatku s Janákem, který je zaměstnán v továrně na automobily.

Toto manželství je zprvu šťastné. Andula je obklopena přepychem a dá Janákovi dceru. Manželství ale ztroskotá, když se Janák dozví, že ho žena podvádí s Františkem. Nastává rozvod a Anda se i s dcerkou Jarynou stěhuje k matce, aby si našla nějakou obživu.

Žofie prodělává v Praze velké utrpení. Těžce si vydělává na studie kondicemi.
Honza zanechal studií a bohatě se oženil.
Žofie si bere do Prahy i otce, jenž ztroskotal, neboť pila přestala pracovat.

K dokončení studií pomůže Žofii velkostatkář Stern, jenž doufá v to, že si jej Žofie jednou vezme. Žofie se však provdat nechce, proto se Stern, jakmile se to dozví, záhy ožení s jinou.
Žofie dokončuje studia a stane se úřednicí ve Škodových závodech.

Po dlouhých letech potkává Andu, která je rovněž úřednicí. Procházejí se po zmlklém vltavském nábřeží a naříkají na život, ve kterém vidí jen "špinavou dřinu".