Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

DĚJ:

Příběh se odehrává v Londýně v 19. století. Kromě krásného Doriana Graye se zde objevuje i malíř Basil Hallward a jeho morálně zkažený přítel Henry Wotton, přezdívaný Harry. Basil Doriana miluje a namaluje jeho podobiznu v životní velikosti, kterou Dorianovi věnuje. Je to skutečně nádherné mistrovské dílo. Dorian si tajně přál, aby zůstal navždy mladý a stále tak hezký a aby místo něj stárnul právě onen Basilův obraz. Jeho přání se vyplnilo.
Gray byl bohatý sirotek mírné povahy a dobrácké nezkažené duše – dokud nepoznal Harryho. Ten ho dokonale zkazil a docela ho změnil. Už to nebyl ten mladý hodný člověk. Dorian se pak zamiloval do herečky Sibyly Vaneové, se kterou se chtěl oženit. Jednou se ale pohádali a když od ní odešel, zabila se.
Obraz byl stále ošklivější a Dorian samou krásou a mládím jen zářil. Když už mu bylo 38, chtěl Hallward vidět obraz, který maloval před 20ti lety. Zděsil se, když tu stvůru na obraze uviděl, a Dorian ho v záchvatu zlosti a nenávisti zavraždil. Potom se chtěl změnit a nechtěl už žít hříšný a špatný život. Doufal, že se tak i obraz jeho duše stane opět krásným, ale když se na něj šel znovu podívat, zjistil, že jeho podobizna má na rukou krev. Proto se rozhodl, že se ho zbaví. Když do něj bodnul nožem, zabil vlastně sám sebe. Obraz omládnul a pod ním leželo staré a zohavené těle Doriana Graye.

VLASTNÍ NÁZOR:

Obraz Doriana Graye je skutečně zvláštní kniha. Chvílemi mi to přišlo tak hnusné, že jsem měla chuť dál nečíst. Nedivím se, že byl Oscar Wilde za toto dílo ve své době vězněn. Jinak se mi ale líbil spád a dynamika děje.

CITÁT Z KNIHY:

"Když jsme šťastní, jsme vždycky dobří. Ale když jsme dobří, nejsme vždycky šťastní."

"Život, který v nás má zformovat duši, nám zničí tělo."

"Ovlivnit někoho znamená dát mu vlastní duši."