Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• literární žánr: román

Obraz Doriana Graye, jediná Wildova rozsáhlejší próza, je fantastický příběh, ve kterém se hříšný život mladého aristokratického světáka promítá do jeho portrétu. Ten stárne a rok od roku jeví stále výraznější stopy hrdinova odpudivého života, zatímco on sám zůstává stále mladý a krásný. Autor tak předvádí rozpor mezi morálkou a estetickým prožitkem: zatímco Dorian Gray zůstává stále 20letý, jeho dokonalá podoba na plátně stárne a stává se stále ohyzdnější podle toho, jak postupuje jeho mravní úpadek a kolik mladých lidí přivedl do zkázy...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Fortuna Libri v Praze roku 2016 (1. vydání tamtéž). Z anglického originálu The Canterville Ghost přeložil Jiří Zdeněk Novák. Celkový počet stran: 380. ISBN: 978-80-7546-013-4.

O AUTOROVI:

Oscar Fingal O'Flahertie Wills Wilde byl irský dramatik, prozaik, básník a esejista, působící v Anglii. Žil ve druhé polovině 19. století. Jeho otec byl ušní a oční chirurg a matka byla úspěšná spisovatelka a nacionalistka (pseudonym Speranza). Wilde vystudoval filologii na Oxfordu s výjimečně dobrým prospěchem (filologie - věda studující jazyk a kulturu daného národa; kriticky rozebírá jejich literární díla). Při studiích se seznámil s dekadentními názory a začal psát první verše.

Oblékal se velmi extravagantně, tvrdil, že oděvy 19. století jsou odporné. Žil bez ohledu na společenské konvence, vědomě šokoval prudérní společnost. Po dokončení studií nechtěl zůstat "sucharským oxfordským učencem", a tak se vydal za slávou do Londýna a stal se spisovatelem. V této době vládla královna Viktorie I. V roce 1884 se oženil s Constance Lloydovou, jež byla velmi dobře finančně zabezpečená. Poté co měl dostatek peněz na oblečení a designové prvky pro obohacení své domácnosti, začal přednášet na témata jako "dekorativní umění", "nádherný byt" apod. Byl něco jako guru tehdejšího životního stylu. Měli spolu dva syny: Cyrila a Vyvyana.

Udržoval si na svou dobu nepřiměřeně blízký vztah s lordem Alfredem "Bosie" Douglasem. Otec Bosieho, markýz Queensberry, byl proti jejich homosexuálnímu vztahu a pokusil se vyvolat skandál na premiéře Wildeovy hry Jak je důležité míti Filipa. Bosie přesvědčil Wildea, aby Queensberryho zažaloval. Soudní spor se však otočil proti Wildeovi, jenž nakonec skončil na dva roky ve vězení pro přečin proti mravopočestnosti. Rodina jej opustila, žena Constance změnila sobě a jejich synům příjmení na Hollandovy. Constance zemřela v Itálii, syn Cyril byl zabit během 1. světové války ve Francii a syn Vyvyan se stal spisovatelem a překladatelem.

Oscar Wilde se po návratu z vězení nechal přejmenovat na Sebastian Melmoth a potuloval se po Evropě, hlavně po Francii. (Melmoth - jméno má od autora Charlese Maturina, který byl strýcem jeho matky, z gotického románu Poutník Melmoth.)

Zemřel v bídě a chudobě na meningitidu. Je pochován v Paříži, původně však byly jeho ostatky uloženy na hřbitově v Bagneux. Výdaje na pohřeb zaplatil lord Alfred.

Bývá přezdíván mistrem duchaplné konverzace (dialogu) a mistrem břitkého anglického humoru. Wilde byl posedlý krásou a touhou po světě, ve kterém se lidi k sobě chovají slušně a s respektem. Během svých studií v Oxfordu se rovněž stal stoupencem a hlasatelem estétství, hnutí, jemuž krása, svoboda a smyslové zážitky byly nade vše jak v životě, tak v umění.
V průběhu svého života navštívil Ameriku.

Wildeovo heslo: "Narodil jsem se, abych byl divoký."

UMĚLECKÝ SLOH:

Dekadence se začala vyvíjet v půlce 19. století ve Francii. Dekadenti přestali věřit v pokrok a dívali se na společnost jako upadající (dekadence = úpadek). Dekadence vychází z pocitů marnosti, prázdnoty a nudy, případně i zklamání a beznaděje jednotlivce. V literatuře se dekadentní postoj projevuje zejména pesimistickými náladami, pocity zmaru, morbiditou, mysticismem, erotickou přesyceností, ale i narcismem. K životu dekadentů se často vázalo bohémství, satanismus, nezávazný sex, alkohol. Umělci si zakládali na novosti krásy, proto se snažili společnost šokovat. Viděli krásu v rozvrácených a starých věcech, ve věcech skrývající hloubku a tajemství - symbolismus. Nejznámějšími dekadenty jsou prokletí básníci: Paul Verlaine, Arthur Rimbaud, Charles Baudelaire (Francie), Oscar Wilde (Anglie) a Jiří Karásek ze Lvovic (České země).

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Dorian Gray - neustále mladý a krásný chlapec; dostává obdiv ze všech stran a stane se z něj povrchní narcis; Dorian je lehce ovlivnitelný, zejména lordem Henrym; žije bohémský život dandyho; posedlý krásou a potěšením; na začátku díla je nedotčen společností, až naivní
lord Henry Wotton - velice populární ve společnosti; prosazuje dekadentní, cynické, hedonistické názory; jeho názory jsou velmi provokující; má velký vliv na Doriana, který jeho myšlenky převádí do reality
Basil Hallward - malíř, autor obrazu Doriana Graye; je okouzlen krásou Doriana; nevystupuje z davu na rozdíl od Henryho a Doriana; je svým způsobem idealista, vskutku morální člověk; portrét Doriana je jeho nejlepší dílo

DĚJ:

Celý příběh se odehrává v Anglii v 19. století. Hlavní postavy Basil Hallward a Henry Wotton jsou dobrými přáteli a tráví spolu odpoledne, kdy zrovna Basil maluje portrét. Henry pochvaluje Basila za skvělou práci a tvrdí, že pokud Basil vystaví tento obraz, proslaví se. Basil se myšlenky výstavy obrazu zalekne a odmítá tento krok učinit. Basil tvrdí, že do obrazu vložil příliš moc sebe sama. Lord Henry má velmi nezvyklý a cynický pohled na svět; Basilovi se za tuto výmluvu bezcitně vysměje. Basil je doslova posedlý Dorianem Grayem, jehož portrét právě maluje. Později sám Dorian dorazí a seznámí se s Henrym. Basil i Henry obdivují jeho krásu, nedotčenou a nezkaženou duši. Henry vede konverzaci s Dorianem, kde se projevují jeho nemilosrdné názory na život. Doriana Henryho přístup ohromí a stanou se dobrými přáteli.
Henry má v průběhu knihy na Doriana velký vliv. Při tom, jak Basil maluje, vysloví Dorian přání, aby se stal navždy mladým a jeho stárnutí zůstalo pouze na jeho portrétu.

Henry se často schází s Dorianem a vedou spolu mnoho rozhovorů. Basil vidí, že Henry má na Doriana špatný vliv a Graye varuje, avšak bez výsledku. Dorian si najde v zapadlém divadle pro chudé vážnou známost. Dorian již plánuje svatbu, ale první se rozhodne seznámit Sibylu Vaneovou s Basilem a Henrym. Dovede je na její představení a očekává její obvyklý, skvělý výkon. Představení dopadne katastrofálně. Dorian je zklamán a v rozhořčení Sibylu opustí a zruší všechny jejich plány na společný život.

Poté co Dorian dojde domů, podívá se na svůj portrét. Obraz se změnil, Dorian byl na něm zobrazen s úšklebkem. Začne sám nad sebou přemýšlet, uvědomí si, jak se zachoval a chce se jít Sibyle omluvit, ona je však mrtvá. Dorian je přesvědčen, že spáchala sebevraždu kvůli němu. V tisku se dočte o její nešťastné smrti, ale nikoho ani nenapadne, že by to byla sebevražda, až na Sibylina bratra Jamese. Dorian se Sibyle představil jako Princ z pohádky, tudíž bylo pro Jamese velmi obtížné Doriana najít. Dorian o Jamesovi neví, a tak pokračuje dál svůj život.

Když si Dorian všimne změny na obrazu, schová jej. Jeho přání z ateliéru se vyplnilo. Dorian se změní k horšímu, přestane být oblíben ve společnosti, ale on si toho nevšímá. Gray je v tuto chvíli zaslepen vlastní pýchou a krásou. Basil oznámí, že odjíždí do Paříže. Poslední večer před odjezdem se sejde s Dorianem. Basil se snaží Doriana napravit a domlouvá mu. Dorian mu však sdělí pravdu o obrazu a ukáže mu ho. Tím mu odhalí část své duše. Basil neústupně přesvědčuje Doriana, aby se změnil. Dorian se rozzlobí, v hlavě shodí všechnu vinu na Basila, jenž obraz namaloval. Projeví se nenávist a Dorian Basila zabije. Dorian se potřebuje zbavit těla, a proto zavolá svého starého přítele Alana Campbella. Campbell se s Dorianem nechce bavit, protože jejich přátelství není v tuto chvíli v dobrém stavu. Dorian mu začne vyhrožovat, že pokud se těla řádně nezbaví, vyzradí jakési tajemství. Campbell uposlechne a o pár týdnů později páchá sebevraždu.

Dorian žije bez ohlédnutí zpět svůj život. Jednoho dne se vydá do opiového doupěte a tam se potká s Jamesem Vanem. Tentokrát mu unikne, ale James teď ví, kdo Dorian je.

Dorian se v dalších dnech vydává na lov. Jeho přítel vystřelí do houští na zajíce, ale nakonec zjistí, že se v křoví schovával nějaký chlap - James. Dorian Jamese pozná, ale nikomu o tom neřekne. Dorian je v tuto chvíli odhodlán začít nový život. Zažije milostný románek s dívkou z vesnice. Po tom, co ji opustí, má pocit, že dívce ulehčil život tím, že ji opustil a že je dobrý člověk. Podívá se znovu na obraz, ale nebyla na něm žádná změna. V ten moment se opět rozzlobí a bodne nožem do obrazu. Tím zabije sám sebe; na zemi již leží jen jeho staré, mrtvé tělo...

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha mne velice zaujala svou atmosférou, umožnila mi nahlédnout do Londýna 19. století prostřednictvím nešťastných a beznadějných očí dekadenta Oscara Wilda. Pohled na svět, který postavy v tomto díle mají, je provokující a zarážející, čímž donutí čtenáře k vlastnímu zamyšlení. Tento aspekt knihy hodnotím velmi kladně.

POZNÁMKY:

• hedonismus - filozofický postoj; lidé vyhledávají pouze potěšení a slast a vyhýbají se strastem
• Basil na Henryho: "Nikdy neříkáš morální věci, ale nikdy neděláš věci špatné. Dorian ty věci opravdu provádí..."