Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OBSAH VYBRANÝCH POVÍDEK:

Nejdražší ve střední Evropě
Tatínek Oty Pavla, Leo Popper, je poměrně úspěšný obchodník pro firmu Elektrolux. Maminka si každý rok přeje, aby jeli do Itálie na dovolenou, ale tatínek si peníze schovává na lepší příležitost a mamince vždy slibuje, že pojedou až další rok.
Tatínek je vášnivý rybář a vysní si rybník, který si chce koupit. Jednou mu nabídne jeden rybník doktor z vesnice, kde maminka vyrůstala. Tatínek se jde s doktorem na rybník podívat a je unesen - jde přesně o takový rybník, jaký si vysnil. Doktor mu chce předvést i kapry, které v rybníku má, a tak vhodí do vody kousek housky a připlave obrovský kapr. Tatínek je nadšen a rybník kupuje. Po nějaké době chystá výlov. Je kolem toho velká sláva. Sejde se celá vesnice, je objednáno plno kádí a dalších věcí za nemálo peněz. Rybáři začnou pracovat. Jenže po nějaké době začne tatínka polévat horko, protože by již dávno mělo být vidět třepotání ploutví v sítích. Nakonec ve vypuštěném rybníce zůstane pouze jeden kapr. Tatínek je zděšen, a maminka zahanbena před celou její rodnou vesnicí. Tatínek však zachová klidnou hlavu a doktora nechá na pokoji, protože zjistí, že stejně není doma. Je v Itálii za jeho peníze!
Jednou za ním doktor přijde do Elektroluxu a vybírá si lednici. Vybere si jednu velice drahou s mramorovou deskou. Tatínek mu ji slíbí objednat, avšak místo toho zajde za skladníkem a požádá ho, aby našel nějakou vyřazenou lednici a vybral z ní celý vnitřek. Celou ji nově přelakovali, že vypadala jako nová. Poté ji i s mramorovou deskou poslali doktorovi. Doktor, když to zjistil, zlobil se na tatínka, ale ten mu vysvětlil, že mu prodal jen to, co prodal on jemu - něco, co vypadá navenek krásně, ale jinak je to úplně prázdné...

Smrt krásných srnců
Jednoho dne přišla bratrům Jiřímu a Hugovi povolání do koncentračních táborů. Rodiče v té době neměli moc peněz a ani téměř co jíst, a tak se tatínek rozhodl, že zajede na křivoklátsko za strýčkem Proškem, jenž má psa Holana, který umí lovit srnce, aby nějaké obstaral. Bylo to velmi riskantní, protože jako Žid neměl právo opouštět město, natož převážet nějaké věci.
Po několikadenní jízdě na kole dojel k Proškovi. Prošek už nebyl takový, jaký býval. Byl teď takový nějaký přešlý událostmi, jež se děly. Tatínek ho prosil o pomoc, ale Prošek se bál. Nakonec mu slíbil, že mu půjčí Holana, když ho poslechne.
Tatínek odešel do lesa a dlouho dobu číhal. Když vtom ho uviděl. Běžel rychle zpět k Proškovi a půjčil si Holana, ten ho poslech a šel s ním. Jakmile zavětřil, rozběhl se a strhl se dlouhý boj. Nakonec srnce Holan zdolal. Ale v tu chvíli se tam objevili 2 muži. Tatínek dostal strach, že to jsou Němci, protože je tam předtím nikdy viděl. Utekl celý špatný k Proškovi. Prošek řekl, že to tak nenechá a šel s tatínkem zpět do lesa. Když se blížil k těm dvěma mužům, začal pokřikovat: "Pane nadlesní, tamhle jsem je viděl!" A ti dva utekli... Srnce už měli staženého, a tak jenom tatínek s Proškem za nimi volali, že jim tedy děkují.
Tatínek srnce zabalil a odjížděl zpět domů. Cestou mu pomáhali různí lidé, například jedna paní ho viděla celého od krve, a tak ho nově oblékla a přebalila srnce. Doma potom srnce rozdělil a část ho vyměnil s lidmi ve městě například za mouku, cigarety a jiné věci. Maminka z masa vařila a snažila se chlapce vykrmit. Když se poté vrátili Hugo a Jiří z koncentračního tábora, byli celí vyhublí a doma řekli, že přežili jen díky tomu srnci.

Kapři pro wehrmacht
Leovi vzali hned na začátku války jeho milovaný rybník. Zprvu doufal, že mu jej jednou zase vrátí, ale pak přestal doufat. Nato ho povolali těsně před Vánocemi do koncentráku. Jednou se šel podívat ke svému rybníku a tam stáli Němci a pokřikovali na něj: "Hej, Žide, dal by sis kapříka?" a vyhodili před něj jednoho z rybníka a nechali ho tam chcípnout. Tatínek byl z té bezmoci velmi smutný, proto se den před nástupem rozhodl, že kapry vyloví. Vzbudil Otu a šli do ledu vysekat díry, protože tam ani žádné nebyly, a začali kapry chytat. Bylo to snadné, neboť kapři připlouvali sami. Doma je schovali všude do kádí.
Tatínek druhý den odjel do koncentračního tábora. Rok nato se chystal výlov. Velká sláva. Němci lovili a nakonec zjistili, že je rybník prázdný. Jediní, kteří věděli proč, byli Proškovi, a těm bylo jasné, že kdyby to viděl tatínek, byl by na sebe pyšný. Z kaprů, které měli doma, vyžili Proškovi dlouho dobu, prodávali je a vyměňovali se sousedy za jídlo a podobně.