Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Nakladatelství Olympia, Praha, 1981, 102 stran

DOBA A MÍSTO DĚJE:

Příběh se odehrává v první polovině 20. století - Čechy, zejména Křivoklátsko.

HLAVNÍ POSTAVY:

Ota Pavel (Popper) - chlapec, mladý muž, vypravěč příhod
tatínek - Žid, dobrý obchodník, měl rád mladé slečny, miloval rybaření a rybníky
maminka - křesťanka, přeje si jet na dovolenou do Itálie
strejda Prošek - oblíbený příbuzný, měl psa Holana, pytlačil

ZNAKY:

Knížka se skládá z autobiografických povídek, Ota Pavel vzpomíná na své dětství strávené v okolí řeky Berounky.

OBSAH VYBRANÝCH POVÍDEK:

Nejdražší ve střední Evropě
Maminka Oty Pavla si přeje jet do Itálie, jeho tatínek chce ale koupit rybník. Za 10000 koupí rybník od známého Václavíka. Myslí si totiž, že je rybník plný obrovských šestikilových kaprů. V rybníce je ale kapr jenom jeden, ale to zjistí pozdě. Václavík jel za 10000 s manželkou do Itálie. Tatínek pracuje u firmy Elektrolux a za nějakou dobu si u něj Václavík kupuje ledničku. Otův tatínek mu za 10000 Kč pošle starou ledničku bez vnitřku. Tím se panu Václavíkovi vrátil podvod.

Smrt krásných srnců
Strejda Prošek měl psa Holana, který uměl tiše a nenápadně lovit srnce. Otovi bratři Jiří a Hugo byli povolaní do koncentračního tábora. Tatínek si přál, aby se před odjezdem dobře najedli masa. V té době Pavlovi byli velice chudí a žili neustále mezi všelijakými zákazy a nařízeními. Tatínek si vypůjčil od strejdy Proška psa Holana. Dalo mu velkou práci, než ho Holan uposlechl. Holan ulovil srnce. Málem je přitom chytili Němci. Tatínkovi šlo o život, protože Židé nemohli dělat skoro nic, a už vůbec ne lovit. Nakonec maso ze srnce získal a Hugo a Jiří se dosyta najedli. Koncentrační tábor přečkali. Možná to bylo právě tím, že se před odjezdem najedli hodně masa.

Kapři pro wehrmacht
Otův tatínek byl povolán do koncentračního tábora. Bylo to těsně před Vánoci. Jiří a Hugo už byli dávno v koncentráku a maminka s tatínkem se snažili udělat příjemný Štědrý večer a nedali na sobě znát neštěstí. Tatínek v noci vzbudil Otu a šli k rybníku, který jim dříve patřil. Ale Židé nemohli vlastnit rybník, proto jim byl zabaven. Vysekali díru do ledu a vylovili všechny kapry. Tatínkovi tím hrozila smrt, ale nevadilo mu to. Ota je potom prodal svým známým a získal za ně jídlo. Němci pak slavnostně lovili ryby, ale žádné tam nebyly.

CITÁT Z KNIHY:

Byla to vlastně krásná zahrada anebo také zámecký park, ale jinak to byla zahrada smrti, mohla se jmenovat "Smrt krásných srnců". Už před časem sem přišel Karel Prošek, vzal Holanovu hlavu do dlaní a nasměroval ji na hnědou tečku v té stráni: "Holane, běž!"

VLASTNÍ NÁZOR:

Knížka je stejně pěkná a čtivá jako Jak jsem potkal ryby.