Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• povídka z části Dětství
• místo: okolí řeky Berounky (Křivoklátsko)

Otu Pavla konečně vzali jeho bratři do party. Dlouho si s ním totiž nechtěli hrát, protože byl mazánek. Nyní s nimi mohl chytat rybičky, které nazývali řízky. Odborně se sice jmenovali hrouzci dlouhovousí, ale připadaly jim spíše jako řízky. Měly dlouhé modré vousky a tělo jako z mramoru. Ale tyhle ryby byly hloupé a důvěřivé. Stačilo zakalit vodu a ony se o kal hned začaly zajímat, neboť v něm hledaly potravu. A taky ji našly - žížalku na háčku! Poté stačilo cuknout prutem a rybička se chytla.

Na řízky se dobře daly chytat štiky. Proto je hoši všechny dávali tatínkovi a strejdovi Proškovi. Hrouzci ale nebyli jedinou návnadou, na kterou braly štiky. Ty se mohly ještě utlouct po okounech, ale to málokdo věděl.

V té době sem také přijížděl Béda Peroutka. Když tu byl, tatínek i jeho kamarád se chovali nedospěle - u hradu Křivoklát vždy sprostě nadávali.

Jednoho dne si Béda usmyslel, že si dají závod v lovení štik. Proti tatínkovi a Proškovi si pozval Františka Pavlíčka, místního borce. I přes značnou posilu však Peroutka prohrál. Myslel si, že Popper a Prošek podváděli, ale měli jen dobré místo. To místo také vyzradili. Ale závod už byl dohrán...