Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Starořecká báje o vzpurném mladíkovi, jenž chtěl na nebeském spřežení doletět až ke Slunci.
Otakar Theer v ní vykládá obraz vzpoury proti odvěkému řádu a touhy po svobodě...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Borový v Praze roku 1916. Počet stran: 65.

OBSAH:

Faëthón, syn boha slunce Hélia a pozemské matky Klymeny, manželky krále Meropa, přichází ze země za svým otcem a žádá jej, aby mu vydal své ohnivé spřežení, se kterým se chce sám pustit po obloze. Pokud mu to otec nedovolí, chce si vzít život. Otec váhá, žádá Dia o rozhodnutí, jenže syn nedbá zamítavého postoje Dia, a když nasedá, oznamuje otci svůj pravý úmysl: "K Diovi doletím. Z trůnu, jako s mlatu prach, sestru jej. Lidstva i země okovy rozbiji."
Chce pomstít Diovy zločiny, jichž se dopustil na lidstvu, a osvobodit smrtelníky od jeho krutovlády.

Odvážný Faëthón se řítí se svým spřežením k Diovu stánku. Cestou potkává oběti Diovy zvůle. Uvolňuje Prométheovi pouta, utěšuje brzkým vysvobozením úpějícího Tyfóna, démona ohně, jehož Zeus pohřbil v Etně, hlásí se k němu Giganti, líčíce mu úděs, jenž nastal po smělém Faëthóvě činu na Olympu. Pln nenávisti a naděje v úspěch žene se Heliův syn dál. Už dokonce vidí samotný Diův trůn, ale vtom je jeho blesky sražen k zemi...

Faëthón je mrtvý. Stal se obětí nezkrotného titanismu, nicméně jeho "vůle dobrým být - byť i, slepě, hřešily skutky - Olympu zákon přemáhá. Bezmocen, bez váhy je před ní sám Zeus!"
To oceňuje Zeus, jenž Faëthóna neodsoudil k zániku do podsvětí, nýbrž určil, aby jako Jitřenka věstil denně příchod Slunce.