Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Příběh začíná 17. července 1738 na pařížském trhu s potravinami, kde na svět pod stolem na čištění ryb přišel nejgeniálnější a nejnestvůrnější člověk své doby, Jean-Baptiste Grenouille. Jeho matka, která pokaždé porodila mrtvé dítě, ho stejně jako všechny své předchozí novorozence měla v úmyslu nechat napospas smrti. Křičící dítě však našli místní občané, předali ho na starost úřadům a matku přenechali spravedlnosti. Té byla sťata hlava jako vražedkyni.

Dítě vystřídalo tři kojné - všechny se vymlouvaly na to, že dítě moc pije a ubírá mléko ostatním dětem. Mělo být tedy posláno do ústavu pro nalezence a sirotky. Malý novorozenec byl tedy urychleně pokřtěn - nepokřtěná duše šla po smrti do pekel; přičemž dostal od kněze jméno Jean-Baptiste Grenouille. A jelikož měl kněz ten den velmi dobrou náladu, svěřil miminko na náklady kláštera kojné. Ani vysoká mzda však ženě nezabránila, aby dítě nevrátila. Považovala ho za ďábla - nevonělo totiž jako jiné děti, nepáchlo nijak. Malý Jean-Baptiste proto skončil v sirotčinci paní Gaillardové, kde vyrůstal pod jejím přísným, ale spravedlivým dohledem. I když ostatní děti jej nenáviděly a stranily se jej, paní Gaillardová s ním zacházela jako s každým jiným - v mládí totiž přišla o čich a necítila, že Jean-Baptiste je jiný.

Jean-Baptiste nebyl jiný jen svým "nezápachem", měl nejlepší nos v celé Paříži - ba dokonce nejlepší nos na celém světě. Jeho nos byl jako čich a zrak dohromady, díky tomuto novému smyslu navíc "viděl", co se děje za zdí či za jeho zády. Dokázal cítit to, co běžný člověk zavětřit nemohl. Dokonce si ve své hlavě mohl i tyto pachy míchat a vytvářet jakési parfémy.

Když přestaly chodit platby z kláštera, neměla už vychovatelka pro Jean-Baptista místo. Prodala ho místnímu koželuhovi Grimalovi jako levnou pomocnou sílu. Dělníci v koželužně neměli nijak vlídné zacházení - velmi brzy umírali, a proto neměli valnou cenu. Grenouille však přežil déle než ostatní a dokonce si vypěstoval odolnost vůči nemocem, kterým koželuhové nejčastěji podléhají - stal se tak více ceněným a Grimal ho začal využívat i jinak než jako otroka - posílal jej na pochůzky a dokonce mu dával dovolenou.

Na jedné takové pochůzce zavětřil Grenouille obzvláště nádherný pach, jako by pocházel z nebe. Šel za tou nádhernou vůní a došel až k jejímu zdroji - k třináctileté rusovlasé dívce, která čistila mirabelky. Okouzlen jejím odérem ji uškrtil a až do posledního atomu vdechl všechnu její pachovou podstatu, aby si ji zapamatoval navždy. V jeho hlavě se zrodí touha uchovávat vůně navždy, aby neztrácely svou sílu.

Jeho mistr jej pošle na obchůzku s kozinkami k dříve známému parfumérovi Giuseppe Baldinimu, který však na svou dobu zůstal až příliš pozadu. Nyní se celé dny snaží vymyslet novou vůni, nakonec však vždy skončí u toho, že svým zákazníkům podstrčí parfém nějakého konkurenta. Nyní se chystá navonět Grimalovy kozinky parfémem Amor a Psyché od Pélissiera, aby je mohl prodat hraběti Verhamontovi. Grenouille vycítí z Baldiniho konkurenční parfém a i přes počáteční parfumérovu nechuť mu jen dle svého nosu vytvoří přesnou kopii, kterou následně i vylepší k dokonalosti.

Baldini je tím malým a ubohým koželuhovým tovaryšem tak nadšen, že jej okamžitě odkoupí a najme do svého obchodu. Díky Grenouilleovi obchod začne vzkvétat - vznešené obyvatelstvo je lákáno vůněmi novými a neokoukanými, kterým podlehne celý svět. Baldinimu se daří, Brenouille si však zoufá - zjišťuje, že esence nejde vytvořit z čehokoli - pouze z květin a jiných vonných rostlin. Upadne do horečnatého onemocnění a vypadá to, že i přes Baldiniho péči brzy zemře. Pár minut před smrtí vzchopí své síly a zeptá se Baldiniho, zda jdou získávat esence i jiným způsobem, než jaký ho naučil. Parfumér odpoví kladně a tím Grenouilleovi svitne nová naděje - do týdne se uzdraví.

Po svém skoro zmrtvýchvstání se Grenouille vypraví do Grasse, aby se naučil tajemství uchovávání vůní. Před cestou však musí nadiktovat Baldinimu mnoho vzorců vůní, aby mu vůbec vystavil výuční list. Z receptů se Baldini moc dlouho neraduje - jeho dům, který stojí na mostě, se zřítí do Seiny.

Naopak Grenouille může být šťasten - v osmnácti letech se vypraví ze své rodné Paříže do Říma parfémů. Cestou ho však potká cosi zvláštního - najde místo, kde není cítit ten odporný zápach lidí. Najde místo, kde není cítit nic. Z radosti nad tímto objevem zaleze do jeskyně a tam sedm let, živíce se ještěrkami a mechem, setrvá přežívaje jako klíště. V té době se opájí knihovnou vůní, kterou za svůj život nastřádal, tvoří si svůj vlastní svět, kde je králem.

Jedné noci ho však přepadne zvláštní sen a on je postaven před strašlivé zjištění - ačkoli má nejcitlivější nos na celém světě, on sám paradoxně žádný pach nemá. Pro okolí vlastně ani neexistuje. Tento objev ho natolik rozlítí, že se rozhodne světu ukázat, že nejenže existuje, ale že jeho existence není zbytečná.

Po pobytu v jeskyni vypadá jako lesní muž - dlouhé vlasy a vousy, nestříhané nehty, visící cáry mrtvé kůže z těla. S touto vizáží se vydá do nejbližšího města Montpellier, kde se ho okamžitě ujme vědec Taillade-Espinasse, který chce s jeho pomocí potvrdit svou fluidální teorii. Grenouille mu namluví, že ho zajali loupežníci a na sedm let ho uvěznili v jeskyni, než ho jistá neznámá dobrá duše zachránila. Vědec začne tvrdit veřejnosti, že takového bídáka z Grenouillea udělaly plyny sídlící v zemi a že za pomoci svého přístroje a diety, která tyto plyny z mladého muže vyžene, mu vrátí normální vzhled. Dopomůže tomu dobrým oblečením, parukou a líčením, Grenouille přidá svůj tajně vyrobený parfém mající mu propůjčit lidský zápach a veřejnost přijme Taillade-Espinasse jako úctyhodného vědce.

Grenouille se konečně vydává do Grasse, kde jej přijme jako parfumerského tovaryše paní Arnulfiová. Naučí se u ní různé způsoby, jak dostávat z předmětů jejich vůni. Při jedné procházce po Grasse zachytí tovaryš tu nejkrásnější vůni, jakou kdy měl možnost ucítit. Jde za ní a zjistí, že jejím zdrojem je krásná rusovlasá dívka. Grenouille si vztyčí cíl, že přesně za dva roky, až bude dívčino aroma nejsilnější, získá její vůni a uchová ji navždy.

Nemůže však přestat myslet na to, že i ta nejlepší vůně někdy vonět přestane. Napadne ho, že by dívčin parfém zasadil jako drahokam do parfému z jiných dívek, který by tento parfém podtrhoval a zvýrazňoval, čímž by jej učinil dlouhotrvajícím.

Začne tedy honba na dívky, které voní nějakým krásným a nezapomenutelným způsobem. Zabije celkem dvacet čtyři dívek, kterým pomocí tukové enfleuráže těl, digerováním jejich vlasů a šatů, laváží a destilací ukradne jejich duši v podobě jejich vůně. Ve městě Grasse kvůli němu propukne nemalý chaos - lidé zavírají své dcery doma, posílají je do internátů a k dalekým příbuzným. Podezřívají se navzájem a jsou až paranoidní. Církev dokonce vraha exkomunikuje. V tu chvíli vraždy přestanou a lidé se radují, že boží moc pachatele zastavila.

Jediným, kdo se neraduje, je pan Richis. Má naopak podezření, že jeho krásná rusovlasá dcera je v ještě větším nebezpečí, než bývala v době řádění vraha. Rozhodne se ji proto zavřít na nějakou dobu do kláštera a následně urychleně provdat, protože si tím myslí, že ztratí pro vraha cenu. Grenouille ale doslova vycítí jeho plán a zabije Lauru ještě dříve, než do kláštera stihnou docestovat. Poté z ní vyrobí parfém jako z ostatních dívek. Sotva dokončí výsledný skvost, zatkne ho policie a Grenouille je odsouzen k mučení a k popravě.

Když však přijede v zdobeném kočáře na popraviště a vystoupí z něj jako svobodný muž, je jasné, že je něco špatně. To si však nikdo z přítomných neuvědomí - jsou omámeni nádherným andělským parfémem. Strhávají se divoké sexuální orgie pod taktem té libé vůně. Grenouille se cítí nejdříve šťastným - velí těm lidem, udělali by pro něj cokoli. Následně si ale uvědomí, že zatímco on lidstvo z celé duše nenávidí, oni ho milují. Chtěl by, aby viděli jeho nenávist k nim, aby si ji uvědomovali a aby ji opětovali. To však nezmůže. Najednou chce zemřít a když se k němu rozeběhne Lauřin otec, doufá, že se mu jeho přání splní. Splete se však - pan Richis ho chce jmenovat svým synem, protože z něj cítí Lauřinu vůni.

Grenouille se vypraví i se svým parfémem zpět do Paříže. Nalezne tu nejhorší chátru - vrahy, žebráky, prostitutky a zloděje, mezi něž usedne a vylije na sebe obsah celé lahvičky se zázrakem. Chátra ho pod vlivem té vonné drogy roztrhá na kusy a sní, nemají však ze svého kanibalistického počínání špatný pocit - naopak jsou šťastni, protože poprvé udělali něco z čisté lásky.