Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Z portugalského originálu O Zahir přeložila Pavla Lidmilová, 278 stran, nakladatelství Argo, Praha, 2005

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Příběh se odehrává v Paříži a Kazachstánu v současnosti.

HLAVNÍ POSTAVY:

Paulo Coelho - brazilský spisovatel, volnomyšlenkářský, cholerik
Ether - reportérka, úspěšná, chytrá, citlivá, ambiciózní
Michail - mladý Kazach, tlumočník, citlivý, nadaný nadpřirozenou schopností, v mládí se mu zjevovalo děvčátko, které se vznášelo nad zemí, radilo mu a spojovalo ho například s mrtvými, teď slyší hlas, který mu radí, mívá epileptické záchvaty, díky nimž má kontakt s jiným světem
Marie - tolerantní, milující, Coelhova přítelkyně

POJMY:

Záhir - pojem z islámské tradice, označující bytosti nebo věci, na něž nelze zapomenout.
Záhir znamená v arbštině viditelný, přítomný, neunikající pozornosti. Něco nebo někdo, co hned po prvním kontaktu postupně natolik ovládne naši mysl, že se nedokážeme soustředit na nic jiného. To lze považovat za svatost, nebo za šílenství.

OBSAH:

Esther, manželka Paula Coelha, zmizí. Vše nasvědčuje tomu, že odešla dobrovolně a úmyslně, pravděpodobně se svým tlumočníkem Michailem. Esther se stává Coelhovým záhirem. Michail ale přijde na Coelhovu autogramiádu a seznámí se spolu. Paulo Coelho začne chodit do arménské restaurace, kde Michail pořádá večery, kdy si lidé vypráví příběhy, čímž se zbavují minulosti a mohou mít další úplně zážitky a zkušenosti. Michail ví, kde je Esther, Coelho se za ní chce vydat, ale Michailův hlas říká, že ještě není správná doba. Coelha srazí auto a on je raněn, tudíž je cestování nemožné. Coelho se dál přátelí s Michailem, oba se schází s mladými bezdomovci, kteří mají úplně jinou představu o svobodě než ostatní, učí se tomu, aby se nesnažil spoutat lásku a nechal ji volně plynout. Když cítí, že nastává pravý čas, opustí přítelkyni Marii, která ho ve všem chápe, a vydává se s Michailem do Kazachstánu najít Esther (už to jsou dva roky, co odešla). Neví, jestli ho bude chtít, nebo ne, ale musí uzavřít cyklus a dodělat něco do konce. Najde Esther, která na něj celou dobu čekala. Za ty dva roky ve stepi dávala hodiny francouzštiny a tkala koberce. Je těhotná. Coelho se dozví se, že od něj odešla, protože nebyla šťastná, něco důležitého vymizelo z jejich vztahu. I když Coelho píše o svobodě a lásce, neuměl lásku k ní projevit. Ty dva roky byly potřeba, aby oba dva našli sami sebe a teď mohou být spolu šťastni.

ZNAKY:

Autobiografický román, ich-forma.

CITÁT Z KNIHY:

"A proč píšete?"
"Protože to je můj způsob, jak sdílet s ostatními své pocity." I tuto větu vyslovím automaticky, ale hned se opravím: "Tahle historie se však může vyprávět jinak."
"Historie, která se může vyprávět jinak? To znamená, že s románem Čas roztrhávání a čas sešívání nejste spokojen?"
"S knihou jsem velice spokojen, ale neuspokojuje mě, co jsem vám právě odpověděl. Proč píšu? Upřímně řečeno proto, že chci, aby mě lidé měli rádi."

MYŠLENKA DÍLA:

Nesmíme uzavřít lásku a chtít po člověku lásku na celý život, i kdyby to mělo znamenat neštěstí. Člověk si musí jít v první řadě za svými sny.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha mě zaujala, ale je o něco horší než jeho předchozí knihy, protože je nejdelší. Délka je zbytečná, spousta stránek pro mě vůbec nebyla důležitých ani poutavých. Coelhova osobnost mě trošku zklamala, protože jeho knížky se mi moc líbí a jeho jsem si představovala jako poloboha, který všemu rozumí, ale on je normální člověk s běžnými problémy, pije, kouří a podvádí svoji ženu i svoji přítelkyni, aby se cítil svobodný. Jeho žena i přítelkyně tohle akceptují, protože mají na svobodu stejný názor jako on. Přijde mi trochu divné, když napsal tolik knih o lásce.