- druhá kniha série
Justin Time
Justin Time se vrátil z minulosti do roku 2385, ale osud jeho rodičů, kteří zmizeli během cestování v čase, ho stále nenechává v klidu. Stále více důkazů nasvědčuje tomu, že se stali obětí spiknutí. Pátrání ho zavede na ostrůvek u severního polárního kruhu, kde žije bývalý vedoucí výzkumného týmu, který se věnoval cestování v čase. Od profesora Curicaberise dostal Justin fotografii svých rodičů, která je ukazuje před majákem u Montauku, malé rybářské vesničky na americkém východním pobřeží. Justin je přesvědčen, že se právě na tom místě o zmizelých dozví víc. Jenže kvůli tomu musí odcestovat do roku 1983 a být odkázán na pomoc Herberta Hanfstäckela, prvního cestovatele v čase, který během Justinova posledního dobrodružství skoro potopil Beagle, loď Charlese Darwina. Může tedy Justin Hanfstäckelovi věřit?
Fanny se ocitla ve dvacátém čtvrtém století. Třináctiletá holka si musí zvyknout na technický pokrok uplynulých pěti set let, což je pro ni docela náročné. Justin je zklamaný, že mu zakázali cesty časem a navíc se nic nedozvěděl o osudu svých rodičů. Napadlo ho, že jediný, kdo by mu informace mohl dát, je profesor Curicaberis, jenž byl u projektu AION od začátku. Kapitán, který je vlastně školník a fanda do všech starožitných technických krámů, nabídl, že se přimluví u ředitelky Zimmerliové, aby s ním mohl Justin i s Fanny profesora navštívit. Souhlas dostali a vydávají se na sever Kanady na Philpotsův ostrov. Jenže zase se vyskytly potíže. Nejdřív nehoda kapitána a pak jízda floaterem na ostrov. Setkání s profesorem tedy neproběhlo zrovna konvenčně, Justin od něj dostal holografické čipy. Informace, které se z nich dozvěděli, je přivedly na otázku, kdo kontroluje Úřad pro kontrolu času a proč chtěl Justinův otec měnit dějiny. A pak se na scéně objevuje starý známý Hanfstackl. Potřeboval pomoc, hledal svého švagra, který byl také členem týmu AIONu. A klíčem je fotografie, na které je přesně stejné místo, jako viděl Justin na hologramech z čipu: maják Montauk Point na Long Islandu. Základna, jež je nedaleko, byla v minulosti základnou tajného projektu. Hurá do roku 1983!
V Montauku bydlela Susan Briggmanová, její otec Max byl zaměstnancem firmy Microfusion Technologies, firmy, jíž vlastnil Sussanin dědeček. Bohužel, otce postihla schizofrenie a musel být v ústavu. Když ho po nějakém čase propustili, zbláznil se asi docela, protože vybral konto v bance a zmizel. Nezmizel tedy tak docela, Justin s Fanny ho potkali v obchodě, kam si šli koupit turistickou mapu. Působil na ně divně, nutil jim jakousi konstrukci z drátků, kterou si měli nasadit na hlavu, aby jim
Oni neovládali mozek. Nebýt toho, že jim při prohlídce majáku někdo ukradl věci, asi by se s Maxem znovu nepotkali. Vzal je do svého úkrytu a vyprávěl o základně, o pokusech s elektromagnetickým polem a o projektu Duha. S tím souvisela jeho noční můra, hlasy v hlavě a ztráta paměti. Mezitím Sussan pátrala po svém otci, zjistila, že ji někdo sleduje a že se cosi divného děje u dědečka ve firmě. Novou prezidentkou firmy Microfusion Technologies se stala nějaká slečna Abbadonová. Fanny s Justinem se vydali na základnu, která měla být v tom roce vyklizena a opuštěna vojenskou posádkou. Ale stalo se něco divného, protože když se Justin probral, ležel u Maxe, Fanny nikde nebyla a Max mu řekl, že byl pryč dva dny. Poté, co ho Max zhypnotizoval, zjistil Justin, že mu opět pomohl neznámý muž a že se jeho zážitek nápadně podobá noční můře Maxe. Další jejich cesta logicky musel vést zpátky na základnu. Tam se znovu všichni setkávají.
Na základně je obrovský časový portál a dělaly se tu pokusy s ovládáním myšlenek. Proto Max dělal automaticky věci, na které si nepamatoval, byl totiž součástí projektu Duha. Justin pochopil, že je za vším hlavně slečna Portitia Abbadonová. Ta potvora neváhala zmizet. Zmizet s Fanny. Zmizet na Sibiř...
Zdroj:
yawe, 15.02.2010