Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kantor Halfar
Příběh tichého, dobrého, hezkého a mladého učitele, který měl jednu vadu: nemohl se odnaučit ČESKY. Ztratil proto své děvče i místo učitele. Tím pro něho ztratil život cenu a volil raději smrt.

Maryčka Magdonová
Bezruč potkal jednoho dne markýze Géru, který poněmčil české školy a lidu dal polské kněží. Bezruč říká, že jej měl zastřelit, ale příště nechá raději pušku doma.

Den Palackého
Lid, ze kterého vyšel také Palacký, je utlačován Rothschildem, Gutmanem, Laryšem a markýzem Gérem. Moravské školy byly poněmčeny, kostely byly popolštěny. Na závěr je ironická narážka na dodýchávající kraj, ze kterého vzešel tak velký muž.

Pole na horách
Jura Dulava je chudý robotník, který se nadře na neúrodných políčkách. Šlechta si hoví na dvorech. Úrodu ničí zvěř. Vzdor je marný, kdo se vzbouří, toho čeká smrt - jako Juru.

Bernard Žár
Bernard Žár pocházel z Frýdku, proto zapírá svůj národ. Vedl dobrý život, chodil do kostela, světil neděle, miloval svou rodinu. Často přijímal hosty. Pak ale zavíral svou matku, která nemluvila německy a ctila svou mateřštinu. Styděl se za ni. Pak ho postihla nemoc a zanedlouho umřel. Při pohřbu promlouvá kněz panskou řečí a vzadu se modlí Bernardova matka prokletou řečí pánů...

Ondráš
Cestou do Frýdlantu potkal básník muže s podlitýma očima a s rozcuchanými vlasy. Byl to Ondráš z Lysé. Ondráš se do básníka pustil, jelikož myslel, že je z panské vrstvy. Básník mu vysvětluje, že je ze stejné krve jako on a ptá se na odboj. Ondráš si stěžuje na těžké podmínky a na to, jak je lid netečný ke svému osudu. Pak se zasmál smíchem tichého člověka a odešel.

Ostrava
Popis těžkého, tvrdého života horníků, kteří dědí havířinu z generace na generaci. Jejich těžká práce se jim vtiskla do tváře. Panstvo vydíralo horníky a na jejich nátlaku bohatlo. Do vzpoury se žádný horník neodvážil. Je zde vyjádřena víra v lepší budoucnost.

Horník
Bezruč popisuje namáhavou práci všech horníků na Ostravsku. Ženy a děti horníka nemají co jíst, ani co na sebe. Marně prosí na zámku o chléb. Horník myslí na to, jaké by to bylo, kdyby byl důkazem a proviněním jeho ženy.

Labutinka
Bezruč se zde vyznává z lásky ke krásné černovlasé dívce. Nazývá ji kněžnou svých snů... Labutinkou... Rozhodne se s ní oženit, avšak pro její útlé mládí musí počkat. Na dva roky musí ovšem odjet. Když se vrátí, dovídá se, že jeho Labutinka je každého, kdo ji chce mít. Pro Bezruče je život bez její lásky dlouhý a bolestný. "Srdce chce ti odpustit, avšak čest domu káže jinak."

Ty a já
V básni se píše o vysněném setkání s utlačovatelem starého lidu. Bezruč mu říká, že nic nemá, že je chudý, ale má alespoň čisté svědomí, zatímco on obrečel lid...

Čtenářský deník	-	Bernard Žár (Slezské písně)
	-	Červený květ (Slezské písně)
	-	Labutinka (Slezské písně)
	-	Maryčka Magdonová (Slezské písně), Maryčka Magdonová (Slezské písně) (2), Maryčka Magdonová (Slezské písně) (3), Maryčka Magdonová (Slezské písně) (4)
	-	Ostrava (Slezské písně)
	-	Slezské písně, Slezské písně (2), Slezské písně (3), Slezské písně (4), Slezské písně (5), Slezské písně (6), Slezské písně (7)
	-	Slezské písně (rozbor), Slezské písně (rozbor) (2), Slezské písně (rozbor) (3), Slezské písně (rozbor) (4)
	-	Smrt Césarova (Slezské písně)
	-	Stužkonoska modrá

Čítanka	-	Bernard Žár (Slezské písně)
	-	Červený květ (Slezské písně)
	-	Jen jedenkrát (Slezské písně)
	-	Kantor Halfar (Slezské písně)
	-	Labutinka (Slezské písně)
	-	Maryčka Magdonová (Slezské písně)
	-	Ostrava (Slezské písně)
	-	Polská Ostrava (Slezské písně)
	-	Praga Caput Regni (Slezské písně)
	-	Slezské lesy (Slezské písně)