Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Nakladatelství Československý spisovatel, Praha, 1977, 149 stran

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Slezsko, konec 19. století

ZNAKY:

• 81 básní
• realismus, symbolismus, dekadence
• vizionářství - odhadování budoucích dní

TÉMATA:

Sociální balady - bída, tvrdá práce
Národnostní balady - útisk lidí, ztráta češství a identity (Němci, Poláci, Židé!!!)
Intimní balady - láska, příroda, smutek, zklamání

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Autor je mluvčím slezského lidu, říká si "bard".
Častá autostylizace (sám básník je obrazným subjektem básně): ...ze skály vyskočil já! (báseň Já), ich-forma
Někdy daktylotrochejský verš
Modrá, Modrá strana - Němci, Pruské Slezsko
Hojně se vyskytující dialektismus: např. baba = žena (ve Slezsku bez příhany), hrubý = vysoké postavy, roba = žena, zkuň = odkud, večerek = netopýr

OBSAH:

Červený květ

• symbolismus: symbol červeného květu z kaktusu jako něco nového, revoltujícího, nepochopeného, autor se možná vidí sám v červeném květu; kaktus - drsný jako některé duše, které prošly životem; básníkem je myšlen František Ladislav Čelakovský, který napsal báseň Kaktus
• 3 sloky (5 veršů), bez rýmu

Plumlov I

• národnostní báseň
• německý pán Liechtenstein poněmčil školu
• aposiopese (nedokončení započaté věty): Plumlove! Z cizích škol na Slezské chachaři rostou a - -
• 8 slok; 4 verše; rým přerývaný ABCB

Jen jedenkrát
Jen jedenkrát kolem mne šla láska...

• intimní báseň
• děj: Na severu žije národ smutných lidí, kteří neznají slunce. Jednou slunce vysvitne a oni se před ním schovají, protože mají strach. Slunce se už nikdy nevrátí a lidé jsou ještě smutnější, protože se tak o slunce připravili. Podobně na tom byl básník s láskou, uzavřel se před ní...a potom už bylo pozdě, protože se žena, kterou miloval, vdala.

Ondráš

• národnostní báseň
• děj: Bájný obr Ondráš slyší, co se stalo s jeho krajem: vyhynuly písně, cizí národy vzaly lidem školy, hory, mluví se cizím jazykem atd. Ondráš se tomu zoufale směje.

Motýl

• intimní báseň
• děj: K básníkovi přiletěl motýl, on jej posílá pryč k jinému chlapci nebo děvčeti, protože neví, co by si s motýlem počal.
• symbolismus: motýl - láska, štěstí

Návrat

• národnostní báseň
• děj: Autor se vrací do rodné vsi, vidí školu, kde se nemluví česky; vše, co měl autor rád, leží teď na hřbitově (pod polským křížem), ve vesnici jsou Židé, vše je jinak, než bývalo, autor je sklíčen.
• antisemitismus: Šest Židů v dědině, burmistr Žid, / barevna žlutá u řeky. / Tak kles už hluboko, Pane, ten lid, / že jsi ho proklel navěky?

Kantor Halfar

• národnostní báseň
• děj: Kantor Halfar byl vlastenec, učil jenom česky, byl starým mládencem. Odmítl učit polsky v polské škole. Neměl práci, oběsil se.

70 000

• národnostního báseň
• děj: Ve Slezsku zbylo už jenom sedmdesát tisíc Čechů. Sto tisíc lidí bylo poněmčených, sto tisíc popolštěných, autor krizi přirovnává ke kopání sedmdesáti tisíců hrobů; lidé prosí Boha, ale marně. Autor volá markýze Géra, aby dal lidem sedmdesát tisíc beček, aby se všichni opili, než zahynou.
• báseň se mi vůbec nelíbí, přijde mi primitivním způsobem cynická
• řečnická otázka: ...smíme žít?
• anafora (opakování stejných slov na začátku veršů nebo strof): Sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili...

Dědina nad Ostravicí

• sociální báseň
  
• děj: Těžce pracující lidé umírají (klesají do prachu), zatímco hrabě (gróf) ze zámku jede kolem a ničeho si nevšímá. Přirovnávání smrti prostých pracujících lidí, jako když blesk zabije otce i matku, Řek zabije obránce města, Říman zabije barbara.
• epiteton (básnický přívlastek, zdůrazňuje většinou nějakou mimořádnou vlastnost): Grófe ze zámku! Byl krásný to jezdec s vlajícím chocholem, blýskavohelmý?

Blendovice

• národnostní báseň
• děj: Autor prochází hřbitovem v Blendovicích a počítá polské kříže. Vidí plakat dítě, které mu tvrdí, že je jeho syn - slezský lid. Bezruč utíká a jeho synek umírá (přibývá další polský kříž).
• makaronismus (úmyslné smíšení dvou a více jazyků v jedné básni): Dlo boga svientego! začal jsem klít
• autostylizace: "Tvůj synek jsem, Bezruči Petře, můj táto!"
• 6 slok, 4 verše, rým střídavý ABAB

Tošonovice

• národnostní báseň
• děj: Autor potkává na cestě z Frýdku do Těšína hezké děvče, které mluví polsky. Ptá se, jestli je Polka, dívka se zlobí, protože je z Moravy. Ve škole ale čte polské knížky.
• makaronismus: Do pěruna, jaks-je švarna / jaké oči, jaké renčky / "Po falešnu pán mi řondži." / Yn po pravu. A čís-je ty? / "Bystroňova z Tošonovic." / Tys-je Polka? "Ni, Moravka."

Maryčka Magdónova

• sociální báseň
• děj: Otec Maryčky zemřel po rvačce v hospodě, na její matku se převrátil vůz. Maryčka je nejstarší z pěti dětí, musí se o ně starat. Maryčka sbírala dřevo v lese markýze Géra a byla přistižena při činu. Je odvedena katem k popravě, ale spáchá sebevraždu.
• je to nejhezčí balada ze všech
• na konci každé sloky (kromě 10. sloky) opakováno její jméno
• 12 slok, 4 verše
• řečnické otázky: Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? / Budeš jim otcem a budeš jim matkou? / Myslíš, kdo doly má, má srdce taky / tak jak ty, Maryčko Magdónova?

Bernard Žár

• národnostní báseň
• děj: Bernard Žár zapírá svůj národ, říká si B.Žor, stydí se i za svoji matku, protože mluví česky. Onemocní a loučí se česky. Zemře, je pohřben (na pohřbu se lidé modlí panskou řečí), jeho matka se modlí česky.
• na konci každé sloky: Bernard Žor
• pozn.: Žár je vrch nad Ostravicí, lidově se vyslovuje Žor

Ostrava

• sociální báseň
• děj: Vypravěč dlouhou dobu dřel a kopal uhlí, mlčel, ostatní se mu smáli, už nechce mlčet.
• anafora: Přijde den, z dolů jde plamen a dým, / přijde den, zúčtujem spolu!
• hyperbola: Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, / sto roků kopal jsem uhlí...

Kdo na moje místo?
Tak málo mám krve a ještě mi teče
z úst.
Až bude růst
nade mnou tráva, až budu hnít,
kdo na moje místo,
kdo zdvihne můj štít?

• sociální báseň
• zhudebněno, zpívá Jarek Nohavica

Labutinka

• intimní báseň
• děj: Autor se zamiloval do Labutinky, její rodiče mu slíbí její ruku až za několik let. Po letech se básník vrací a dozvídá se, že mu Labutinka není věrná a patří všem, kteří ji chtějí. Básníkovi to láme srdce a rozhodne se žít bez její lásky.
• epiteton: Labutinko černobrvá!
• epizeuxis (opakování slov za sebou): Labutinko, Labutinko, Labutinko černobrvá!

Nápis na hrob bojovníků
Báseň se týká Antonína Vaška, otce Petra Bezruče, který byl odpůrce pravosti Rukopisů.

Ty a já

• národnostní + sociální báseň
• děj: Autor ("JÁ") obviňuje cizince ("TY"), kvůli kterému se lid musí dřít, on je chudý, cizinec bohatý, cizinec způsobil úpadek a utrpení ve Slezsku, autor posílá cizince pryč, ať mu uhne z cesty.

Čtenáři veršů

• intimní báseň
• děj: Autor chválí lidi, kteří čtou básně, jsou to pro něj dobráci. V básních může vyjádřit smutek.

Slezské lesy

• intimní báseň
• děj: Autor přirovnává své Slezské lesy k sobě samému. Jsou smutné jako jeho písně, hynou pomalu a klidně ("na rozkaz z Vídně").

Škaredý zjev

• národnostní báseň
• děj: Básník se považuje za škaredého, zbitého, znetvořeného barda porobeného národa.
• naturalismus: Puch mrtvoly ode mne táhne, / na rukou, na nohou puká mi maso...

Markýz Géro

• národnostní báseň
• děj: Markýz Géro je nepřítel, který ubližuje Čechům, vyhnal ze vsi českého kněze i učitele, Bezruč mu slibuje, že ho jednou strhnou s koně.
• apostrofa (oslovení nepřítomné osoby): Markýzi Géro! (na konci každé sloky)

Den Palackého

• sociální + národnostní báseň
• děj: Autor srovnává Prahu a svoji rodnou vesničku. V Praze je veliká národní slavnost na počest Palackého, město je zkrášleno sametem, všichni jsou nadšení. V jeho rodné vsi lidé trpí hladem, mají německou školu a polský kostel a jsou ubiti cizinci.
• parenteze (vložení jiné myšlenky): Já velikou viděl jsem národní slavnost. / (V mém kraji je pusto a šero a ticho.)

1864-1904
Báseň psaná ke 40. narozeninám J.S.Machara. Bezruč oslavuje Machara, kterému lid nevěří.

Idyla ve mlýně
Autor zabloudil a přišel k horskému mlýnu. Je pozván dovnitř, bydlí tam mlynář se ženou a dětmi, nalijí mu vodku. Básník si všímá pušky a ptá se, jestli už z ní někdo střílel. Muž zbledne, žena se tváří úzkostlivě, básník je vyveden ven. Potkává starého horala, který mu vypráví, že žena zastřelila svého prvního manžela.

Kalina I

• intimní báseň
• děj: Dívka, kterou Bezruč miloval, si vybrala muže z Prahy, ale je smutná jako kalina nad potokem.
• 4 sloky, 4 verše, rám střídavý ABAB

Úspěch
Bezruč sklidil v Praze velký úspěch za svoje básně, ale básník by byl teprve spokojen, kdyby jeho písně měly odezvu ve Slezsku a kdyby jimi mohl svým lidem pomoci.

MYŠLENKA DÍLA:

Vyvolat v lidech vzpouru, aby si lidé konečně všimli úpadku ve slezské oblasti.

VLASTNÍ NÁZOR:

Básně byly sobě velmi podobné, některé mě nebavily, ale asi třicet básní mě velmi zaujalo.