Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Paseka v Litomyšli roku 2001 (1. vydání). Počet stran: 173. ISBN: 80-7185-359-3.

O DÍLE:

Do té doby, než jsem četla Opilé banány, jsem vůbec nevěděla, že se do knížek smí psát sprostě. Zkrátka a dobře je tahle staronová knížka z poloviny zaplněná neskutečně vulgárními výrazy. Ani tak nejde o ten typ sprosťáren, jako například v knížce Padesát odstínů šedi, kdy se člověk stydí číst i sám před sebou, neboť je kniha plná lechtivých a sexuálních scén, ale o ten typ sprosťáren, kdy se autor nebojí použít slova "jdi" a "do prdele" v jedné větě. Ve skutečnosti se mi ještě nikdy nestalo, abych se začala smát již po první větě. No posuďte sami, koho by nerozesmála: "Hádám, že letos budou třešně velký nejmíň jako koňský kule."

Tato humoristická knížka napsaná Petrem Šabachem mi dost připomíná i jeho předešlé tvorby, jelikož je asi stejně vtipná a snadno pochopitelná. Jde vlastně o bandu tří kluků, kteří "chodí" na střední školu. Slovo chodí jsem napsala do uvozovek, protože oni tam spíše nechodí, než chodí. Zjednodušeně to jsou největší záškoláci široko daleko.

Celou knížku vypráví šestnáctiletý chlapec Petr, jenž je rovněž hlavní postavou celé knihy. Petr je drzý, vypočítavý, ale zábavný kluk. Je pro každou srandu a spolu se svými kamarády Víťou a Břečkou vymýšlí samé hlouposti. Petr žije se svou matkou a nevlastním otcem Béďou, který je nevyléčitelný alkoholik. Jeho nejlepší kamarád Břečka je to samé jako on sám v bleděmodrém. Neuvěřitelný provokatér a pruďas. Víťa vlastně taky není žádný svatoušek. Přestože je hluchoněmý a vydává pouze takové to Hůů a Hu, je stejně prudký jako oni. Je to rváč, a zajímavé je, že než se stali kluci s Víťou přáteli, museli se nejprve porvat. Víťa se totiž pustí do každého, kdo se mu posmívá nebo kdo mu nějak jen na první dojem nesedí.

Podle mého názoru je knížka založená na společném cíli kluků, kdy se chtějí vydat k nejbližšímu, a sice Teplému moři. Od toho se odvíjí situace, kdy kluci ukradnou auto a nakonec se vybourají, nebo jejich pivní dýchánky. Všichni tři jsou stejně jako Petrův otčím proti komunismu. Takže se to také rozhodli řešit po svém a protestovat. Tedy hlavně otčím Béďa, který společně s Fáberou, rovněž alkoholikem a také sochařem, při jednom z jejich opileckém stavu poslali "do světa" zprávu, že jsou komunisti svině a že na jejich straně prostě nejsou.

Další z komplikací v Petrově životě je dívka Daniela. Ta se mu sice velmi líbí, ale bohužel je zadaná. Seznámili se tak, že ji měl Petr doučovat ruštinu, kterou ve skutečnosti on sám ani pořádně neuměl.
Ještě stojí za zmínku jistý Jirka Ptáčník. Každý, kdo tuto knížku četl, jistě ví, že jde o člověka, který si v jednom kuse vymýšlí. Vypráví různé historky a báchorky, co nedávají vůbec žádný smysl a každému je jasné, že kecá.

Některé pasáže jsem si vybavila z filmu Pupendo, ale jinak se kniha s filmem nedá vůbec srovnávat. Je úplně o něčem jiném. Film má možná víc děje než kniha. Tady je to spíš líčení různých zážitků. O děj tu moc nejde.

Kniha jako celek na mě působí velmi kladně, ale přece jen bych jí dokázala něco vytknout. Je plná příběhů, ale ve skutečnosti jsem nenarazila na ani jednu zápletku. Což je trochu škoda.

CITÁT Z KNIHY:

"Když je tak blbej, tak ho teda necháme. Měli větší rozum než já už v čase, kdy sme nikdo rozum mít nemoh."