Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Paseka v Praze roku 2015 (1. vydání). Počet stran: 203. ISBN: 978-80-7432-624-0.

OBSAH:

Knížka plná všedních i nevšedních příhod jednoho penzisty začátečníka, která srší inteligentním a nevtíravým vtipem a která vás rozesměje i rozpláče. Ale hlavně která ve vás zanechá jakýsi pocit sounáležitosti a pochopení se všemi postavami. Zkrátka knihu přečtete jedním dechem, ani nevíte jak...

Náš vypravěč je čerstvým důchodcem, bydlícím v Praze Dejvicích. Nechápe, co je to vlastně ten stát, to monstrum, které lidi jen okrádá a do kterého musíme všichni "cpát svoje peníze". Tento sympatický vypravěč, jenž nás bude provázet celým příběhem, Valdo se myslím jmenoval, to uzavírá větou: "Dopr... s celým státem!" Následuje směsice příhod začínající na finančním úřadě, kam se jde náš dotyčný přeptat jen tak z vlastní vůle, jestli něco nedluží; samo sebou, že se na něj pán za okýnkem zkoumavě zadívá. Velmi se mi líbilo, jak popisuje svůj snad dvojitý život, protože když se ráno probudí a všechno jej bolí, jako by přišel z noční směny v továrně, nejspíš tedy vede ještě jeden život, a to ten somnambulní...

Popis, jak se někdy v 80. letech pod hlavičkou SSM přihlásil do proutkařského kurzu, je více než legračně podivný. Tuto společnost lidí se siderickými kyvadélky pojmenovává jako spolek absolutních pomatenců a dodává příhody z prvního setkání v Mariánských lázních včetně toho, jak se dostal ke své pružině z posilovače prsních svalů, jak se snažně snažil tyto pružiny odstřihnout od své hlavy, když si takhle jednou ráno posiloval i za zády... Avšak nutno dodat, že proutkaření mu jde a začne se jím i živit. To když svému kamarádovi Ještěrovi pomáhá hledat krabici s vysvědčeními a hlavně s rodným listem, kterou zakopal před svými dětmi a vnoučaty, aby nezjistili, jak byl jejich otec a dědeček "blbej".

Následuje "kšeft" od jednoho chlápka z lokálu, který potřebuje u svého domu najít studnu. Bohužel, dle pružiny, neboli virgule, se nachází pod oblíbeným stromem jeho sestry, která už nějaký ten čas churaví a leží v posteli. Je více než jasné, že postel se nalézá na tzv. Dračí žíle a že se musí ihned stěhovat na místo jiné, nejlépe do jiné místnosti.

Když chce jeho kamarád Ještěr poradit, zdali má koupit pozemek - a že mu nad tím pozemkem pořád létají včely, ať mu tedy kamarád poradí -, nezbylo než se s mapkou onoho místa vydat za zkušeným panem Václavem do Ostravy. Protože náš vypravěč nemá rád nepříjemnosti, vždy se do nějaké namočí... Když si tak jede do Ostravy s místenkou a lístkem, který si zakoupil na nádraží den předem, oznamuje mu průvodčí, že lístek má jeden den starý. "A tak to tedy ne..." vysvětluje průvodčímu náš hrdina, že to musí být nějaká mýlka, ale průvodčí se nedal a je odhodlán jej vyvést policií na perón a udělit mu pokutu za zpoždění vlaku. Když odejde z kupé, podává mu podezřelý chlápek platnou jízdenku i s místenkou na totožné místo, to proto, aby viděl, jak se ten náfuka průvodčí zesměšní. Vlakem zní burácení šéfa gestapa, který tak v policejní uniformě vypadal, a hlavně hlasité a nadšené "hokahej" na místě, kde měl původně sedět Jungwirthův kamarád. Poté již v Ostravě sedí u pana Václava u lahvinky slivovičky a se siderickým kyvadélkem nad mapkou toho pozemku. Poté pan Václav pronesl: "Je to tam dobrý jak sviňa!"

Následuje stěhování do maringotky, kterou mu dal ctí a darem jeho kamarád Ještěr. Tu se jednoho večera u dveří této maringotky objevila žena, kterou už přeci někde viděl. Byla to ta sestra v posteli nad Dračí žílou a jmenovala se Viktorie. Viktorie se do něj zamilovala a byla s ním spokojená. Žili šťastně. Po nějaké době jí začala chybět televize, a to hlavně romantické filmy. Vnučka této ženy, Alžběta, dělala au-pair v Anglii u Johnsonových a z mladické nerozvážnosti tam vypila "flašku" toho nejlepšího Rothschildova vína; za to ji teď v Anglii stíhají policisté. Úkolem našeho proutkaře bylo ji najít a zbavit ji tohoto obvinění.

Ani nevěděl, jak mu to péro z posilovače vynášelo. Mohl si tedy dovolit letenku pro dva do Anglie.
Hned na letišti, opět trable s bábou a rentgenem - to, jak se svalila na dopravní pás pro příruční zavazadla, bylo fakt vtipné.

V Londýně bydleli ve čtvrti Paddington kousek od St. Mary's Hospital, u kamaráda Adama, který pracoval v BBC a vymýšlel fakt dobré vtipy - "byl prostě vtipnej". Poznávání místních míst a hledání v Londýně bylo na denním pořádku. Nejraději to měli v nedaleké hospůdce U George, neboli Georg In, tam točil pivo český kluk z Litvínova. Opět pár příhod, například od Londýnského oka až po nalezení vnučky Alžběty pomocí siderického kladívka v okolí krematoria v dost drahé čtvrti Golders Green. Konečně ji našli, byla to ulice Highfield Avenue číslo 18.

Pak se seznámili s panem Johnsonem. Byl to "bohatý excentrický magor", který se bláznivě oblékal, nosil růžové brýle a na vodítku lasičku či fretku. Tohoto "Londýnského ogara" měli donutit ke stáhnutí obvinění kvůli vypité Rothschildově flašce vína? Tento pan Johnson vlastnil kasino. Udělali to takto: Richard s Adamem přinesou dort paní Johnsonové pro pana Johnsona. Vymění v pár automatech jakési čipy, které automaty poruší tak, aby vydávaly více peněz a dělaly tak dojem, že se zbláznily. Pak nastupuje na scénu kasina náš proutkař, jenž se představí jako polský redaktor National Geographic a nabízí Johnsonovi služby, které se týkají patogenních zón ve velkoměstech a prý jestli to nemá vliv na jeho zisky... A upozorňuje jej na sloty a jejich instalaci na jižní straně kasina. Panu Polakovi volá pan Johnson a žádá jej o schůzku na zítra v 10 hodin, potřebuje jeho služby. Ruka je v rukávě - český Honza vytrestá londýnskou pijavici! Následuje důkladná prohlídka kasina a podání diagnózy "Cholera Pojebana". Vyděšený pan Johnson nakupuje na další den sto až dvě stě kuchyňských alobalů na odstínění. Některé automaty jsou vypodloženy alobalem a vše je zase v normálu.

Jsou Vánoce a po Vánocích telefon, ve kterém majitel kasina pan Johnson zve proutkaře Polaka a jeho přítelkyni do svého sídla na novoroční večírek. Polak souhlasí a je poctěn. Na večírku nebylo nic pořádného k jídlu, jen zeleninové tyčinky, ne jako u nás v Čechách. "O to víc tu bylo chlastu!"
Zde, na večírku, se v Johnsově pracovně vypravěč přiznává k malé lsti, avšak neprozradí vše. Žádá jej o stáhnutí obvinění. Souhlas. Pouze jedna podmínka, že bude pracovat pro něj a proti jeho nepřátelům.

Poslední večer U George u oblíbeného stolu: Richard a Betyna (vnučka Alžběta), Adam a proutkař Valdo s Viktorií.

Do Anglie se znovu vrací v červnu a ubytovávají se v oblíbeném hotýlku Old Success. Následuje pokus o požádání o ruku v Cornwallu, ale příboj je silnější nežli slova. Neslyšela.
Po návratu do Prahy daruje Ještěrovi čepici, kde je napsáno: "Life is good."

Tak končí vypravování - ano, life is good!