- pro čtenářky od 14 let
Holky, chcete být au-pair? Chcete vědět, co vás čeká? Tak byste měly tuhle knížku mít a číst. Mladá
dívka se vydala do Francie a Belgie, prošla několika rodinami. Její příběh zaujme jak ty z vás, které
se chystají do zahraničí hlídat ratolesti a naučit se tamní jazyk, ale i ty, které se chtějí dobře pobavit.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2011 (2. vydání). Počet stran: 134. ISBN: 978-80-00-02787-6.
ÚVOD:
Když se po revoluci otevřely hranice, chtěl hned tatínek poslat svou dceru do světa. Té se to nejdříve nelíbilo, ale když zjistila, že pojede do Francie jako au- pair, byla pro...
OBSAH:
Pár dní po svém příjezdu, kdy byla dívka ubytována u tatínkova dávného kamaráda, jí její hostitel navrhl, jestli by se nechtěla podívat po nějaké práci. Dívka tedy souhlasila. Dalšího dne ji Michael zařídil starání o asi 2letou holčičku Alexandru. Alexandra byla hodně zlobivá a její mamince připadalo, že všechno dělá přesně tak, jak by měla. Po čase dívka zjistila, že víc než hlídání pro Alexandru potřebuje paní Forretierová někoho, komu by mohla říkat různé své příhody a drby. Za několik měsíců se paní Forreiterová s manželem ošklivě pohádali a Alexandřina maminka usoudila, že bude lepší, když odletí někam hodně daleko. A dívka zůstala bez práce. Za několik dní si našla práci v jedné muzikantské rodině, kde se každý zabýval svým nástrojem a svou hudbou. Dívka tam dokonce neměla moc práce, ale nejhorší bylo, že nedostávala peníze, ale pracovala jen za ubytování a stravu. Jenže ke snídani měli pouze plátek toustu, k obědu šneky a večeře byla podobná. Takže když po několika měsících zjistila, že už jí padají i džíny, rozhodla se změnit práci. Přišla jí nabídka na hlídání dětí v Normandii po dobu prázdnin. Bylo to místo u moře. Když si to dívka představila, okamžitě souhlasila. Jenže když dorazila na místo, dozvěděla se, že má hlídat pět dětí. Toho se zalekla a měla k tomu pádný důvod. Rodiče dětí byli ještě pár dní doma a pak dívce oznámili, že odjíždějí na šest týdnů na Nový Zéland. Od toho dne byla děvčata až do rána venku, kluci se potápěli a skákali po stromech a dívku nikdo neposlouchal. Dokonce ani její obědy jim nechutnaly, a tak po maminčině svolení chodily děti každý den do McDonaldu. Po těchto prázdninách se dívka rozhodla, že se už opravdu vrátí domů. Tam jí ale chyběla francouzština. Jednoho dne však uslyšela na pískovišti dvě děti, jak mluví francouzsky. Seznámila se s jejich maminkou a ta jí pověděla, že v Česku budou už jen pár dní, protože tam její manžel dostal zakázku a že za pár dní se vracejí domů do Francie a nabídla dívce, aby jela s nimi a hlídala jejich děti. Tyhle děti byly nejhodnější, jaké kdy hlídala a měly ji rádi. Dokonce když jednoho zimního dne nestihl tatínek dvou dětí dojet včas k porodu své manželky, manželka si místo něj vzala s sebou dívku. Když byly nejmladšímu Fabianovi dva roky, potkala dívka chlapce svých snů, zjistila, že je Slovák a jeli spolu do Čech.
CITÁT Z KNIHY:
Potkat v Belgii Slováka a mluvit s ním dobré dvě hodiny anglicky nám přišlo jako výborný vtip.