Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vydalo nakladatelství TORST, Praha, 2002

STRUČNĚ O AUTORCE:

Petra Hůlová se narodila 12. července 1979 v Praze, vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 2000-2001 pobývala v Mongolsku.
Její první knihou, vydanou v roce 2002, je Paměť mojí babičce. Druhou knížkou je Přes matný sklo (2004). Třetí kniha nese název Circus Les Mémoires (2005).
Petra Hůlová je považována za novou hvězdu na českém literárním nebi. Kniha Paměť mojí babičce získala v roce 2002 titul Kniha roku.

OBSAH:

Hlavním námětem této knihy je ukázat spor mezi tradičním mongolským způsobem života a mezi životem ve městě. Jsou zde vidět také generační spory.

Kniha vypráví o životě mongolské rodiny. Seznamujeme s celou rodinou nejprve očima Dzaji, poté jejich sester, matky a dcery. Máme tedy možnost sledovat některé situace různými úhly pohledu tak, jak to vidí každá ze zmiňovaných žen. Příběh začíná dětstvím Dzaji a jejích tří sester: starší Magi, mladší Nary a nejmladší Ojuny. Seznamujeme se také s babičkou Dolgormou, matkou Altou a otcem Túlegem. Jak děti rostou, babička umírá a poté umírá nešťastnou náhodou nejstarší Magi. V té chvíli přijíždí z města sestra Alty, Šarceceg, aby pomohla vést domácnost.
Po vystudování tamní školy vezme Šarceceg Dzaju do města. Šarceceg bydlí v bytě s Mergenem. Dzaja začíná pracovat v rychlém občerstvení. Když je jednou doma sama s Mergenem, opijí se, a Mergen ji pak znásilní. Když to Šarceceg zjistí, vyhodí Dzaju a ta poté bydlí v rychlém občerstvení. Po nějaké době se vrací domů. Sestra Nara je učitelkou v místní škole. Protože jsou samé holky a otec stárne, požádá o pomoc svého bratra. Ten mu pošle dva chlapce. Do jednoho z nich se Nara zamiluje a zblázní se. Matka ji pak odveze ke své druhé sestře, čarodějnici Chiroko. Do druhého z nich se zamiluje Ojuna, vezme si ho za manžela a mají spolu děti. Dzaja zatím přebírá místo učitelky ve škole. Po nějaké době opět odjíždí do města. Dozvěděla se, že Nara je také ve městě. Po příjezdu zjišťuje, že jak Šarceceg, tak Nara pracují jako prostitutky a začne také pracovat jako prostitutka.
S jedním z klientů otěhotní a rozhodne si dítě ponechat. Jde za Mergenem a dozvídáme se, že Mergen je její otec. Mergen odchází a Dzaja dědí jeho byt. Dceru pojmenovává jako babičku.
Dolgorma. Když se dozví, kde matka pracuje, odchází žít ke svému příteli, který ji ale po roce vyhazuje a vrací se k matce, se kterou ale nemluví.
Dzaja se nakonec vrací na venkov, aby dožila u své sestry Ojuny.

"Když sedim před svým gerem, cejtim se jako chánská princezna. Dél je plnej vonnýho větru a nadouvá se jako bublina. Tady to znám. Velebná step s hrbolkama táhnoucí se do všech stran. Za zádama jediný hory starýho světa a za nima a za desítkama jim podobnejch naše hrdý Město.
Co na tom, že mám vlasy šedý a volámaný.
Co na tom, že mě předběhne každý malý dítě.
Protože tohle všechno je mý." (závěr knihy)

HLAVNÍ POSTAVY:

Dzaja - vesnická holka, která se vydává do města; nakonec skončí jako prostitutka; v knížce vypráví největší část jak společného, tak poté i svého života
Nara - sestra Dzaji, v podstatě přivede Dzaju k povolání prostitutky
Ojuna - nejmladší ze sester; je to ta spořádaná dcera, co se stará do konce života o rodiče
Alta - matka, je symbolem tradic

VEDLEJŠÍ POSTAVY:

Dolgorma starší - babička, slouží jako ukázka toho starobylého života Mongolů
Dolgorma mladší - dcera Dzaji, městský spratek, alespoň tak se jeví lidem na venkově; prostě holka z města
Šarceceg - sestra Alty, přivede Dzaju do města a poté i Naru; Naru přivede k práci prostitutky
Mergen - tajná láska Alty, čeká na ni ve městě po celé roky; stará se o něj Šarceceg

KOMPOZIČNÍ A JAZYKOVÁ VRSTVA:

Kniha je psána jednoduchou, hovorovou češtinou. Autorka používá mongolská slova a rusismy. Dílo se odehrává v Mongolsku, přesněji tedy ve Městě a v Baškanském somonu. Je psáno er-formou. Má chronologické uspořádání, s občasným vracením ke vzpomínkám či událostem. Kniha je dělena do 5 příběhů, z nichž každý je vyprávěn jinou ženou. Pouze Dzaja vypráví dva oddíly.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• mongolské výrazy: ger, somon, erlíc, šoró, nochoj, guanz, ...
• přirovnání: "...a jeho polibky jsem už nemohla cejtit jinak než jako zobání ptáka..."
• hovorové výrazy: cejtit, neznámej člověk, u kamen pod houněma, ...

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi velmi líbila. Nechala mě přičichnout k mongolským tradicím a samozřejmě ke starodávným kouzlům a obřadům. V knize jsou pasáže, nad kterými se člověk musí zamýšlet. Například se mi velmi líbila pasáž o neplodnosti žen:

"Žena bez dítěte je jako strom bez plodů. osamělej a třeba silnej, ale k ničemu. takovejch stromů jsou ve stepi spousty. vyrůstaj z puklin, kroutěj se podle větru, ale žádná včela k nim, jak je rok dlouhej, nezaletí. děsí mě tyhle stromy, děsí mě ženy bez dětí."

Je zajímavé, že hovorová řeč nepůsobí rušivě, naopak dokresluje atmosféru knihy. Pochvalné je, že nesklouzává k vulgaritě. Knize bych vytkla jen to, že jí chybí mongolský slovníček. Některým výrazům je těžko porozumět. Nakonec to sice pochopíte, ale myslím, že příjemnější je vědět, o čem čtete, než to hádat. Také je v knize hodně jmen, občas jsem se v nich ztrácela.
Knihu bych doporučila zejména dívkám, ale myslím, že i chlapcům by se mohla líbit.