Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Triton v Praze roku 2009 (1. vydání). Počet stran: 124. ISBN: 978-80-7387-238-0.

OBSAH:

Na začátku připisuje Antonín Mokrejš velkou úlohu řeči a hlavně živému rozhovoru. Proto Platón používá jako formu svých spisů dialog. Věci, o kterých mluvíme, nás většinou zajímají a chceme se o nich něco dovědět. Dostává se tak k Platónovu světu idejí. Mluvíme o věcech, jež poukazují na jiné věci - ideální. Věci, které vidíme, jsou pouze odrazy idejí a jsou na ideálním účastny. To, že věc vidíme, zajímáme se o ni (atd.), ji pojímáme v souvislostech a v celku. Ovšem připomíná i možnost omylu a uvádí, co je to vědění dle Platóna: rozpomínání se duše na to, čím kdysi byla, než byla uvězněna v lidském těle. Avšak omylnost je normální a právě rozhovor a řeč pomáhá k lepšímu rozpomínání se duše. Takže rozhovorem o svou duši pečujeme, zušlechťujeme ji a tím ji vedeme k dobru.

"Nelze totiž pochybovat o tom, že správné a produktivní užívání řeči představuje nezbytný předpoklad způsobilosti vidět a rozlišovat a že duše tvoří orgán této způsobilosti. V podstatném ohledu tudíž k sobě patří jak péče o duši, tak péče o řeč a její náležité užívání."
(str. 61)

Zabývá se také tím, co je pro naši duši dobré a vede ji k dobru, a co ne a jak to rozpoznat. Říká, že v jednání by měla být rozumnost a uvážlivost, ale nevylučuje slast a podobné věci, které k životu také patří.

"Čistě rozumový život bez citových zkušeností a zážitků může být sice považován za božský, pro člověka však není vhodný ani žádoucí."
(str. 47)

Na konci knihy se pak věnuje Erótovi a tématům s ním souvisejících, jako vztah mezi mužem a ženou ve starověkém Řecku, ale také i vztahem mezi mužem a mužem. Tyto vztahy vysvětluje pomocí Platónova dialogu Symposion. Také připomíná, že Erós, jako láska, není jenom jeden, ale má více podob. Poté už se věnuje tomu vznešenému a božskému Erótu a vysvětluje termín platonická láska, co tedy znamená a obnáší.

Hlavním důvodem k napsání této knihy bylo, že si lidé v dnešní době špatně vysvětlují termín "platonická láska". A proto se chce autor navrátit k tomuto termínu a vysvětlit jej.

"Chápeme-li dnes pojem 'platonická láska' jako označení čistě ideální asexuální, všech tělesných a smyslových žádostí zbavené touhy a citu, pak se v tom zračí charakteristický případ dějinně podmíněného zapomínání a dezinterpretace."
(str. 108)

Tedy nechce, aby se takto, či nějak podobně chápal, ale aby se chápal tak, jak se chápat má. Jako láska, při které člověk neztrácí vládu nad svými emocemi a vládu nad sebou samým, ale láska, která vede k zušlechťování, duchovnímu rozvoji, větší vnímavosti a okouzlení vůči kráse a krásným věcem.

Také se pokouší vysvětlit, jaký byl duchovní ráz a kulturní tradice tehdejší doby a jak do tohoto kontextu zapadal Platón a jeho myšlení. Jaké bylo Platónovo pojetí myšlení, co považoval za myšlení, co za omyl, dobro zlo, spravedlivost a nespravedlivost. Jaké byly vztahy mezi lidmi a jaké byly Platónovy názory a myšlenky právě na vztahy mezi lidmi, hlavně mezi mužem a ženou a mužem a mužem. Chtěl toto vše popsat a hlavně vysvětlit.

"...oprávněně se objevují variace typu 'Platón je filosofie a filosofie je Platón' či 'celá naše filosofie představuje pouhé poznámky k Platónovi'. Nic to však nemění na okolnosti, že Platónův myslitelský výkon proběhl v rámci duchovního a kulturního světa, který sice ztělesňuje počátek naší duchovní tradice, leč právě jako počátek nám není zcela blízký a snadno pochopitelný."
(str. 7)

VLASTNÍ NÁZOR:

V celé knize se autor zabývá naprosto jiným tématem, než jsem předpokládala. Naprosto mě zklamalo, že jsem se nedočetla prakticky žádného rozšíření či prohloubení problematiky, kterou kniha v názvu slibovala. Mokrejš se musel samozřejmě k tématu nějak dopracovat, ale podle mě to byla zbytečná cesta, protože kdo bude chtít, najde si k tomu literaturu. Těšila jsem se na poznání výkladu Eróta a jeho "umu" z jiného pohledu. Avšak tím, že autor hodně citoval Platónovo Symposium, které jsem četla, jsem se nikam dále neposunula. Kniha je spíše než pro filozofy a studující filozofii určena široké veřejnosti, která se s filozofií teprve seznamuje nebo o ní naprosto nic neví, protože nepřináší nějaké naprosto nové studie.

Myslela jsem, že dostanu vysvětlení, proč bylo důležité milovat jako mladý muž staršího muže a jako starší muž pak být milovníkem mladíka. Jaký to mělo důvod, kdy, kde a jak to vůbec vzniklo. Jak to skončilo a další věci. Bohužel autor nic takového nezmiňuje.
Ovšem na tak útlou knihu bych zase měla opravdu velké požadavky.

Z druhé strany jsem si zopakovala základní Platónovo učení a byla to pro mě spíše taková odpočinková kniha, což nebylo taky na škodu.