ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Ovidius Naso Publius (*43 př.n.l. - †18 n.l.)

­­­­

Proměny

  • veršovaná epická skladba z roku 8 n.l.
  • básně jsou členěny do 15 knih
  • řecké a římské mytologické příběhy, které mají společný motiv - proměnu
  • použity daktylské hexametry - 12 tisíc veršů, slovní hříčky
  • ispirace pro mnoho dalších umělců
  • z latiny přeložil Ferdinand Stiebitz

Daidalos a Íkaros
Daidalos, který se ocitl ve vyhnanství na Krétě, toužil po rodné zemi. Vyrobil proto křídla z ptačích per, které spojil voskem. Varoval svého syna Íkara před nebezpečím vody a slunce, ale chlapec se nechal zlákat oslnivou září, kvůli které nalezl smrt v moři. Nešťastný Daidalos syna pohřbil na ostrově, který po něm na počest jeho památky pojmenoval.

Filemón a Baucis
Zeus a Hermes hledali v lidské podobě přístřeší a manželé Filemón a Baucis jim ho nezištně poskytli. Za odměnu nebyli postiženi potopou a po smrti byli přeměněni na dva stromy, jejichž větve se proplétaly.

Pyramos a Thisbé
Milenci Pyramos a Thisbé žili v Babylóně. Na jedné noční schůzce dívku vylekala lvice, dala se tedy na útěk, při němž jí sklouzl závoj. Pyramos ho nalezl celý od krve a v domnění, že je jeho láska mrtvá, spáchal sebevraždu. Když ho Thisbé spatřila, provedla totéž. (inspirace pro Shakespeara)

CITÁT Z KNIHY (Daidalos a Íkaros):

"Již nalevo měli Júnónin ostrov Samos (dřív minuli Délos a Paros), vpravo pak Lebinthosbyl a Kalymné úrodná medem; a tu se hoch jal radostně vypínat odvážným letem, opustil vůdce svého a zlákán po nebo touhou zamířit do výše let. Však blízkost prudkého slunce změkčila vonný vosk, jenž poutal pospolu pera. Vosk se mu roztavil hned: on holými pažemi mává, avšak nemaje křídel, již nemůže nabrati vzduchu. Chlapecká ústa jeho, jež volala otcovo jméno, přijala blankytná voda: té jména se dostalo po něm.
Nešťastný otec jeho (však nebyl již otcem), ten volal: "Íkare můj, kde jsi, můj Íkare? Ve kterém směru hledat tě mám?" Tak volal; tu spatřil na vlnách pera. Proklev vynález svůj i umění, uložil tělo do hrobu. Ostrov ten dle mrtvoly pohřbené nazván."

VLASTNÍ NÁZOR:

Tyto básně se příliš dobře nečtou, přesto je považuji za poměrně zajímavé.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Aleinad, 25.09.2007

   
­­­­

Diskuse k výpisku
Publius Ovidius Naso - Proměny







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)