Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Host v Brně roku 2006 (1. vydání). Počet stran: 242. ISBN: 80-7294-185-2.

DOBA A MÍSTO DĚJE:

Léto 1945 - Puklice; léto 2005 - Praha, Puklice

OBSAH:

V knize je líčen osud dívky Gity Lauschmannové, která se nemůže normálně navrátit do nově uspořádané a národnostně založené poválečné společnosti kvůli jejím česko-německo-židovským kořenům.

V Prologu se dozvídáme o manželech, jejichž dítě nalezne při hraní si v písku lebku člověka.

V návratu prvním (léto 1945) se hlavní hrdinka vrací z koncentračního tábora, ale je místní rodinou odsouzena k týrání, otročení a nakonec smrti. Žena ale nechce, aby měla na svědomí mrtvou dívku, a proto jí pomáhá utéct. Hlavní hrdinka vzpomíná na trauma v koncentračním táboře a nové následující životní katastrofy přidávají na její sklíčenosti.

Ve druhé části knihy, tedy návratu druhém (léto 2005), se nám hrdinka představuje jako silná žena, která se stala lékařkou. Její labilnost se mění v bezmezný hněv. Její monology v knize působí velmi hystericky a drsně. Jsou plné citových záplav, myšlenek v krátkých větách apod. Doktorka provádí pitvu vlastní osobnosti. Její rodiče byli rehabilitováni. Je možnost, že se jí navrátí dům i majetek. Celý čin projednává v Puklicích na úřadě, kde se setkává s Denisem. Denis je syn ženy, která jí kdysi pomohla k útěku. Všichni v Puklicích, kromě Denise, jsou proti návratu a nechtějí dát Gitě, co jí náleží. Proti návratu Gity Lauschmannové je i jeho sestra Nataša. Pánové na úřadě prohlásí Gitu za nezpůsobilou, neboť je jisté, že se z toho všeho, co zažila, musela zbláznit. To Gitu urazí a veřejně se přiznává o všech nešťastných příhodách jejího života, aby ukázala, co všechno doopravdy zažila. Její vnučka Barča, která ji spolu s právníkem doprovází, se dozvídá, že Gita byla poprvé těhotná s jedním mužem, ale po porodu byla znásilněna. Celou dobu byla při tomto činu zticha, protože byla přivázaná a vedle v pokoji spalo její dítě a nechtěla na něj útočníky upozornit. Poté ale začalo brečet a útočníci přímo před ní uřízli synovi hlavu. V této chvíli se na její ruce objevují stigmata.

"Když všechny, jak tu stojíte a sedíte, postupně sloupnu z kůže, najdu to samé. Nelišíme se."

V návratu třetím (léto 2005) se Denisovi jeho matka přizná, že tenkrát před příchodem Gity přišel i její bratr, který chtěl jet ale do Prahy a nahlásit zabrání majetku jako krádež. Její manžel a další mu chtěli domluvit, ale nenechal si říct. Adina (bratra Gity, nezkráceně Adolf) strčili do starého trezoru, ale zapomněli na něj. Ráno ještě žil, a tak ho nakonec přivázali k trámu a nechali vyhladovět. Společně ho zakopali v jabloňovém sadu. Později jeho lebku nachází malý Denis (viz Prolog).

"Že šlapal prodlouženej pochod smrti. - Říkal Poledňák."
"Na cestě domů?"

V návratu čtvrtém (podzimní léto 2005) se Denis cítí jako vrah a jako jediný ve všem Gitu podporuje. Jedou společně za Láďou Stolařem, který je starostou Puklic, aby se rozumně domluvil s Gitou Lauschmannovou. Gita chce jen jediné, a to postavit pomník v Puklicích a složit tak čest památce jejím rodičům. Denis přemlouvá Stolaře, aby pomník postavil, neboť se tím všechno vyřeší, protože Gita nebude chtít navrátit majetek. Stolař ale nesouhlasí a Gita se tiše rozhodne, že se pomstí a že bude chtít vrátit všechno.

V návratu pátém (podzimní léto 2005) si Gita pozve Denise domů, roste mezi nimi milostný vtah, i když je Denis o několik let mladší. Denis nalézá v jejím bytě sešity, kde se dozvídá, kolik toho Lauschmannovi vlastnili, kolik jim bylo ve skutečnosti sebráno, jak moc velevážená rodina to v Puklicích byla. Gita vzpomíná, jak s tetou Ottlou přichází těhotná k Denisově matce a žádá o židličku, Denisova matka ale dělá, že ji nezná a zabouchne jí před nosem. Denis se ptá, jestli své zápisky vydá, ale Gita si myslí, že by to nikoho nezajímalo. Říká, že na pomník otci chtěla vyčlenit peníze z česko-německého Fondu budoucnosti, který poslal finanční odškodnění za léta strávená v koncentračním táboře.

"Vždyť to jsou vlastně peníze od Hitlera."

Návrat šestý (podzim 2005): Gita Lauschmannová umírá při psaním nad papíry. Na pohřeb přichází její gynekolog, jenž jí platonicky miloval již od studií. Její vnučka Bára chce oškubat obyvatele Puklic o všechno. Denis Báře domlouvá, neboť tvrdí, že její babička chtěla úplně něco jiného. Gity dcera Rozálie také přijde na její pohřeb a mluví s Denisem.

Poslední věty na papíře Gity Lauschmannovou jsou: "...ještě ne, ještě ne, já ještě nechci, pane Bože, ještě ne -"

V Prologu se dozvídáme, že Denisovu matku trefil šlak. Denis přemýšlí o tom, jestli udělal správně, že Gitě neřekl o jejím bratrovi, ale věří, že by to byla pro ni poslední kapka.

HLAVNÍ POSTAVA:

Gita Lauschmannová - sotva šestnáctiletá dívka, která přežila koncentrák, spěchá do rodných Puklic, aby zjistila, že se nemá, kam vrátit, i když válka skončila, běsnění nikoli; poté energetická žena na sklonku života, drsně poznamenaná osudem, ožívají v ní nastřádané vzpomínky, je odvážná a nemilosrdná

VEDLEJŠÍ POSTAVY:

Denis, Denisova matka, Nataša, Láďa Stolař, Poledňák, Malý, Rozálie, Bára, Andula, právník

JAZYK:

Spisovný, převažuje hovorový (přímá řeč, nepřímá řeč), ich-forma i er-forma

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Autorka poukazuje na těžkou dobu návratu Němců z koncentračních táborů do svých domovů v českých vesnicích.