Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• mysteriózní román z roku 1962

Fantastický román známého amerického autora se odehrává kdesi na středozápadě USA.
Kniha je příběhem dvou přátel, čtrnáctiletých chlapců Jima a Willa, které spojuje silné pouto. Jejich dobrodružství začíná záhadným příjezdem poutě po sezóně, před samým Halloweenem. Chlapci se seznamují s iluzorním světem monster, zrůd, časovým kolotočem či zrcadlovým bludištěm, avšak brzy zjišťují, že věci a lidé nejsou pouhou iluzí, ale temnou a děsivou pravdou. Svět pouti také pozná, že je odhalen, a tak chlapcům nastává boj na život a na smrt. V něm mají jedinou oporu, Willova tatínka, vrátného místní knihovny.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Baronet v Praze roku 2007 (1. vydání). Z anglického originálu Something Wicked This Way Comes přeložila Jarmila Emmerová. Počet stran: 269. ISBN: 978-80-7384-060-0.

HLAVNÍ POSTAVY A JEJICH CHARAKTERISTIKA:

Will Halloway - přemýšlivý, chytrý, bystrý
Charles Halloway - Willův otec; moudrý, sečtělý, smířený, žalostný
Jim Nightshade - roztěkaný, hbitý
pan Dark (ilustrovaný muž) - zlomyslný, drsný, nekompromisní

DĚJ:

Will Halloway a Jim Nightshade jsou nerozdělitelní přátelé. Když někam běží, Jim se trochu nesnaží, aby doběhli vždycky do cíle společně. Will je zase velmi bystrý a nic mu neuteče. Často spolu chodí do knihovny, kde pracuje Willův otec. Oba mají rádi dobrodružné knížky.

Jednoho večera, když se jako obvykle potulovali ve městě, k nim zafoukal vítr jakýsi leták. Stálo na něm, že by snad měla přijet pouť. Kluci to nebrali vážně i přesto, jak lákavě leták vypadal. Věděli, že pouť v říjnu je pěkný nesmysl.

Šli spát. V noci je však probudil zvláštní orchestrion. A jelikož oba bydleli vedle sebe, Will už házel kamínky Jimovi na okno, aby ho probudil. A tak se kamarádi společně vydali za zvuky. Viděli tyčící se stany a napůl rozestavěné atrakce. Byla to vzrušující noc, ale dohodli se, že se blíž k pouti podívají až zítra.

Další den tedy prozkoumávali všechny možné upoutávky. Potkali i paní učitelku Foleyovou před zrcadlovým bludištěm, vypadala vystrašeně. Později je chtěla seznámit s jejím synovcem, který měl přijet.

Nakonec kluci došli až ke kolotoči. Posadili se na koně, když tu na ně křikl nějaký starý pán, že kolotoč je prý mimo provoz a chytil je za límec. Pak přišel pan Dark, ilustrovaný muž, měl všude na těle tetování. Řekl panu Croogerovi, aby je pustil. Chlapci odběhli. Nakonec však viděli něco, co neměli. Kolotoč se spustil pozadu. Hudba hrála pozpátku. Z kolotoče, do něhož nastoupil pan Crooger, vyšel dvanáctiletý chlapec. Jim s Willem se ho rozhodli sledovat. Šel za paní Foleyovou. Předstíral, že je onen synovec. Jim tomu nevěřil. Chtěl se na kolotoči projet. Will jej ale včas zastaví a oba jsou svědky toho, jak se z nějakého mladého muže stává třistaletý (a ne-li ještě víceletý) stařec.

Chlapci jdou na policii. Když ji však dovedou na pouť, pan Dark všechno uhraje tak, že oba kluci vypadají před strážníky jako hlupáci.
Ilustrovaný muž nabídl chlapcům pozvánku na zítřejší atrakce zdarma, aby jim spravil náladu. Nakonec se celé pozdvižení rozpustilo. Jim a Will se vydali domů.

Will však potká svého otce, který na něj čekal. Ptá se ho, kde byl. Sám Will, zmatený uplynulými událostmi, nevěděl, co říct. Nechtěl jej do ničeho zatáhnout. Jeho otec mu nic nevyčítal a vydal se, jako každou noc, do knihovny.
Charles Halloway nebyl šťastný. Bylo mu přes padesát let, a tak se trápil tím, že svému synovi nedokáže udělat dobré dětství. Že s ním nemůže hrát baseball nebo si jen tak házet jako ostatní rodiče. Celé noci trávil čtením.

Oba chlapci se ubrali ke spánku. Will však nemohl usnout. Šel se podívat z okna. Viděl čarodějnici z poutě v létajícím balónu. Hledala je. Vzbudil Jima a oba se snažili se jí zbavit. Nakonec se to povedlo Willovi - sestřelil balón lukem...

Následující den ráno našli u silnice malou plačící dívku. Nepoznávali ji, ale ona je ano. Willovi to docvaklo - co když je to paní Foleyová, která se nechala svézt na kolotoči? Řekli jí, ať tady počká. Šli se podívat k jejímu domu. Nebyla tam.

Když se chtěli vrátit k dívce, ulicí nyní kráčel pouťový pochod. Chlapci se schovali do otvoru kanálu. Viděli pana Hallowaye, hledal Willa. Ale pan Dark byl bohužel rychlejší. Willův otec oba chlapce přes kanál po dlouhém hledání našel. Šel za nimi. Pan Dark ho však zastavil. Zeptal se ho na dva kluky. Ukázal mu dlaně. Na každé z nich byli vytetovaní Jim a Will. Pan Halloway pochopil, že jde o něco vážného, a tak řekl, že je to někdo jiný. Po delším dotazovaní pan Dark odešel. Pan Halloway se nenápadně otočil jinam. Will a Jim všechno vysvětlili, domluvili se, že se večer sejdou v knihovně a pan Halloway zkusí o té pouti něco zjistit. Nezjistil.

Zanedlouho po tom, co se setkali, je znovu našel ilustrovaný muž s čarodějnicí. Chlapci se pokusil schovat, ale pan Dark je našel. Čarodějnice chtěla Willovu otci způsobit zástavu srdce, selhala. Pan Halloway se na ni začal hystericky smát a ona utekla. Zjistil, že ji to oslabuje. S ní a s chlapci však odešel i pan Dark. Vlekl kluky k pouti, kde z nich chtěl nadobro udělat své zaměstnance - párkrát s nimi zatočí na kolotoči a už můžou jít do praxe jako noví baviči. Zrůdná pouť. Zrůdný to člověk!

Willovu otci se, i přes obrovskou bolest v rozdrcené ruce, povedlo na pouť přijít včas. První atrakcí večera měla být střelba na čarodějnici. Nikdo se nehlásil, až on. Vystoupil na pódium. Will k němu přiběhl. Celé kouzlo nesmrtelné čarodějnice spočívalo v rozpustné kulce. Will si klekl, pan Halloway jednou rukou nastavil zbraň a začal se smát. Čarodějnice vypadala vystrašeně. Vystřelil. Lehla k zemi. Byla mrtvá. Pan Dark to věděl, dělal jakoby nic. Dav se rozprchl a s ním i Will a jeho otec.

Jim byl pryč. Šli ho hledat do zrcadlového bludiště. Nedařilo se. Ilustrovaný muž je pronásledoval. Pan Halloway po nalezení cesty ven zrcadla rozbil. Když z něj vyšli, viděli, jak se Jim veze na kolotoči. Snažili se jej zastavit, ale on byl jako by mimo realitu. Will ho musel strhnout násilím. Ležel bezmocně na zemi. Will plakal. Pan Halloway ho však zastavil. Brek těm nestvůrám ještě víc pomáhá.

Najednou přiběhl nějaký malý chlapec. Volal o pomoc. Panu Hallowayovi to došlo. Je to pan Dark. Začal se smát, Will se přidal. Pan Dark slábl, zatímco Jim sílil. Kdysi ilustrovaný muž lehl. Dojatý Jim povstal. Nikdy nebyl tak moc rád, že Willa zase vidí a naopak. Společně v naprostém rozrušení a nechápavosti minulých hodin odešli podzimní nocí zpět do města. Na tenhle říjen rozhodně nezapomenou...

MYŠLENKA:

V postavě Charlese Hallowaye, Willova otce, můžeme vidět paralelu s Bradburyho osobním životem, kdy se svým věkem čím dál více oddaloval od mladé generace a svých dětí. U pana Hallowaye jsme mohli pozorovat věčný a neustupující žal, který balzamoval knihami. I s velkým věkovým odstupem, který ho omezoval ve strávení dnů venku se synem, kde by se mu mohl nějak fyzicky věnovat, si k němu nakonec cestu našel a oba se sblížili. Will hltal jeho moudrost a pan Halloway pochopil, že ne všechny chlapce zajímá jenom balón a jak do něj co nejlépe kopnout, ale cítil, že z jeho syna se stane jednou dobrý a rozumný člověk.

ZAJÍMAVOST:

I přes to, jak je román Tudy přijde něco zlého z dnešního pohledu zdánlivě úsměvný a asi nám už ani nepřijde tak děsivý jako hororové filmy ze současnosti, byl ve své době opravdovým průkopníkem. Sám Stephen King prohlásil, že bez něj by možná nikdy nevzniklo to všechno, co pro moderní horor vytvořil: "Without Ray Bradbury, there would be no Stephen King."