Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kniha Než se setmí nás zavádí na Kubu, kde žije chudý nemanželský syn Reinaldo Arenas, vyrůstající za Baptistovy vlády. Jako chlapec sympatizuje s povstalci, netuší ovšem, že až se moci chopí Fidel Castro, prožije ve své vlasti nejtěžší léta svého života. Talentovaný mladík je totiž homosexuál a v Castrově diktatuře se neodpouštějí žádné odchylky od daných norem. Jeho román Celestino před svítáním sice vzbudí veliký čtenářský ohlas, má úspěch i v zahraničí, ale autor sám je tvrdě pronásledován. Reinaldo se několikrát pokusí z Kuby uprchnout, ale pokaždé skončí ve vězení. S podlomeným zdravím se mu nakonec přece jenom podaří vystěhovat se ze země, kterou v hloubi srdce stále miluje, a jeho osud se uzavírá v trpkém americkém exilu. Poslední kniha – autobiografie Než se setmí - vychází až tři roky po Arenasově smrti.

VLASTNÍ NÁZOR:

Než se setmí je autentickým příběhem kubánského novináře a básníka Reinalda Arenase, který se stal vězněm Castrova vojenského režimu na "ostrově svobody". Byl pronásledován nejen pro svou nespoutanost v tvorbě, ale i v životě. Jako homosexuál se musel mít neustále na pozoru, protože homosexualita byla na Kubě trestána hůř než vražda. Po několika letech střídavého pronásledování, skrývání a věznění se podařilo Arenasovi z Kuby uprchnout. Jaké ale bylo jeho překvapení, když se v exilu setkával i ve vysokých intelektuálních kruzích s lidmi, kteří sympatizovali s Castrovým režimem, a kteří jej také obhajovali. Pochopil také brzy, že ani v kapitalistické společnosti nebude mít na růžích ustláno. Sám také ve své autobiografii napsal: "Rozdíl mezi komunismem a kapitalismem spočívá v tom, že v obou tě sice nakopou do zadku, ale v komunismu tě nakopou a ty tomu musíš tleskat, kdežto v kapitalismu tě nakopou a můžeš řvát; já jsem přišel řvát."
Arenas se věnoval nejen své literární tvorbě, ale také podpoře umělců na Kubě a díky svým osobním zážitkům s Castrovou diktaturou upozorňoval veřejnost na to, co se děje v jeho rodné zemi. V této činnosti pokračoval až do konce svého krátkého života, který si dobrovolně vzal, když už se kvůli nemoci AIDS nemohl dále věnovat boji za svobodu své vlasti.
Název knihy Než se setmí je pro Arenasovu autobiografii opravdu příznačný. Arenas ji začal psát už na Kubě, v době, kdy se v parku skrýval před policií, takže mohl skutečně psát jen dokud nepadla noc, v očekávání jiné noci, která přijde, dopadne-li ho policie. Když se potom dostal do amerického exilu a nakazil se virem HIV musel svou autobiografii dokončit dříve, než se nad ním setmí definitivně – než ho tato zákeřná neléčitelná choroba zahubí.

CITÁT Z KNIHY:

"Měli jsme ovšem také hodiny účetnictví a součástí kurzu byl i pravidelný výstup na Pico Turquino v pohoří Sierra Maestra; Sierra Maestra byla jakýmsi svatostánkem, kam jsme museli čas od času podniknout pouť; bylo to – a myslím, že stále ještě je – podobné poutní místo jako Mekka nebo Svatý hrob. Tam v horách se až do Batistova útěku skrýval Fidel Castro. Pro získání titulu zemědělského ekonoma bylo třeba podniknout výstup na Pico Turquino šestkrát, a pokud to někdo pro fyzickou slabost nebo cokoli jiného nedokázal, byl považován za slabocha a nesměl k závěrečným zkouškám. Vlastně to bylo privilegium, že jsme museli zdolat Pico Turquilo jen šestkrát, abychom se dopracovali k titulu. Vzpomínám si, jak jsem jednou při výstupu potkal chlapce, který se už sotva vlekl; studoval diplomacii a podmínkou pro ukončení studií bylo dvacet pět výstupu na Pico Turquino. Nevím, jestli se stal dobrým diplomatem, ale jako horolezec velké nadání neměl."

"Před doznáním jsem měl cenného společníka: svou hrdost. Po doznání jsem už neměl nic; ztratil jsem svou důstojnost i vzpurnost. Navíc jsem se poručíkovi zavázal ke spolupráci, jak jen bude v mých silách, a mohli ode mne chtít, abych uspořádal veřejnou sebekritiku a přečetl tam text svého doznání. Teď jsem byl se svou bídou sám; v cele nemohl mé zoufalství nikdo vidět. Nejhorší bylo žít se vším a přese všechno dál, když jsem zradil sám sebe a téměř všemi byl zrazen."