Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• nebo též Podivuhodný případ dr. Jekylla a pana Hyda

Esejistu a povídkáře Roberta Louise Balfoura Stevensona ani jeho klasický viktoriánský horor o sváru dobra a zla v lidském nitru není třeba dlouho představovat. Oslovuje, baví (a děsí) již celé generace čtenářů...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda, Markheim, Kumpáni. Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 1958 (1. vydání). Z anglického originálu The Strange Case of Dr. Jekyll and Mr. Hyde přeložila Jarmila Fastrová. Doslov napsal Jiří Němec. Počet stran: 145.

ÚVOD:

Tato hororová sci-fi novela z konce 19. století se odehrává v Londýně ve Velké Británii. Tento příběh patří mezi jeho nejznámější a stal se světovým bestsellerem. Motiv se objevuje i ve filmu Dr. Jekyll a pan Hyde (1931, 1941).

STRUČNĚ O AUTOROVI:

R.L.B.Stevenson byl skotským spisovatelem a velkým dobrodruhem. Žil v 19. století. Tvořil v prolínající se době romantismu a realismu. Psával hlavně romány, novely, ale také básně a dokonce skládal i hudbu. Jedná se o jednoho ze zakladatelů dobrodružné prózy. Mezi jeho nejznámější dílo z dobrodružné literatury patří Ostrov pokladů. V díle Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda kritizuje společnost a pokrytectví (přetvářka - na první pohled úžasní úspěšní lidé, na druhý pohled v sobě skrývají temno a zlo). Objevuje se zde i jistá obava z vědeckého pokroku.

NÁMĚT KNIHY:

Hrůzostrašný příběh o muži, který v sobě ukrývá dvě odlišné postavy (zachycuje dvě lidské stránky, kladnou a zápornou, jejich boj mezi sebou, oddělení dobra od zla dosáhl dr. Jekyll za pomoci chemických prvků - drog).

STYL A TYPICKÉ UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY:

Úvahový a vyprávěcí slohový postup, er-forma, použití hororových prvků - tma, strašidelnost, opuštěnost, velká fantazie, psáno jednoduchým jazykem, který dokáže navodit pocit strachu, archaická slova, využití zkušeností s opiáty.

POSTAVY:

dr. Henry Jekyll - čestný, vážený a oblíbený vědec, citlivý; ví, jak se má na veřejnosti chovat a vystupovat; touží po nespoutanosti; uvnitř něj jsou zastoupeny obě složky, jak dobrá, tak zlá; za pomoci chemického přípravku se snaží oddělit svou dobrou stránku od té zlé; to se mu ovšem mstí a postupně sám nad sebou ztrácí vliv a stává se obětí pana Hyda
pan Edward Hyde - menší postavy, nepříjemný, bezcitný, nečestný a krutý vrah; lidé se ho děsí; je přesným opakem dr. Jekylla; oddává se svým touhám a chutím, nic mu není cizí; ve svém chování nebere ohledy na nikoho kromě sebe
Utterson - starostlivý a inteligentní advokát, přítel dr. Jekylla, kterému se dostává do rukou jeho závěť; v ní je zmíněný jistý pan Hyde, a tak se Utterson snaží vypátrat, kdo to je a co má společného s jeho věrným přítelem
Pool - věrný sluha doktora Jekylla

STRUČNÝ DĚJ:

Pan Utterson vyřizuje doktorovu závěť, v níž je zmíněný jistý pan Hyde, o kterém se advokát dozvídá, že je vrahem. Snaží se promluvit s doktorem Jekyllem, ale ten ho ujišťuje, že je vše v naprostém pořádku. Po určitém čase a komplikovaném ději obdrží pan Utterson od Jekylla dopis, v němž je vylíčen celý příběh doktora. Jekyll se snaží za pomoci lektvaru oddělit dobrou stránku lidské duše od té zlé. To se mu sice daří, ale postupně ztrácí sám nad sebou kontrolu. Vytváří nové já, pana Hyda. Ten je jeho opakem. Stává se z něj nelítostný vrah. Doktor Jekyll již dále nemůže ovládat pana Hyda, a tak se rozhodne, že skoncuje se životem druhého já a zároveň se svým vlastním...

VLASTNÍ NÁZOR:

Tento příběh se mi obzvláště líbil. Bloudíte v temných ulicích Londýna a nevíte, co se z jakého rohu vyřítí. A najednou přihlížíte změně, která má negativní následky. Nejvíce mne zaujalo, jak autor popisuje změnu z dr. Jekylla na pana Hyda, pozdější neschopnost a odevzdanost dr. Jekylla. Čtenář má zpočátku pocit, že jsou to vlastně dvě úplně rozdílné osoby, které spolu nemůžou mít nic společného. Příběh se dá chápat jako varování před naším druhým já, které v nás opravdu je a které může vyjít na povrch například požitím drog.

KONTEXT:

Prvky romantismu lze najít např. v použití velké fantazie, slov, jež navozují pocit strachu, v nerealistickém příběhu.
Tato kniha obsahuje převážně prvky realismu - zavádí nás do hloubky lidské psychiky. V každém z nás je ukryt pan Hyde. Každá osoba má v sobě i tu horší stránku.

2. polovina 19. století - světový realismus:

Francie
Gustav Flaubert - Paní Bovaryová
Guy de Maupassant - Kulička
Honoré de Balzac - Otec Goriot
Emile Zola - Zabiják

Velká Británie
Charles Dickens - Oliver Twist

Rusko
Fjodor Michajlovič Dosojevskij - Zločin a trest

Polsko
Henryk Sienkiewicz - Quo vadis?

Námět je dosti podobný Obrazu Doriana Graye, který napsal Oscar Wilde v pozdější době (konec 19. století).
Lze zde také spatřit určitou propojenost s Edgarem Allanem Poem.

CITÁT Z KNIHY:

Věděl jsem, že je na čase, abych mezi nimi volil. Mé dvě povahy měly společnou paměť, ale všechny ostatní schopnosti byly mezi ně rozděleny velmi nerovnoměrně. Jekyll (který se skládal z obou) někdy se zřejmými obavami, jindy zas chtivě a s gustem ze sebe vyloučil Hyda a bral účast v jeho zábavách a dobrodružstvích, ale Hyde na Jekylla vůbec nedbal, leda jen potud, dokud si nějaký bandita z hor připomene jeskyni, v níž se může skrýt před pronásledováním. Jekyll měl více než otcovský zájem o Hyda, kdežto Hyde byl vůči Jekyllovi lhostejný jako nezdárný syn. Rozhodnout se provždy pro Jekylla znamenalo umrtvit v sobě všechny choutky, jež jsem dlouho potají ukájel a jimž jsem v poslední době bezuzdně hověl. Rozhodnout se pro Hyda znamenalo odumřít tisícerým zájmům a ctižádostivým snahám, rázem a provždy se octnout bez přátel a upadnout v opovržení.