Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Román vyšel francouzsky poprvé roku 1952 (La mort est mon métier) bezprostředně reagoval na hrůzy 2. světové války a především nelidských zločinů spáchaným v duch nacistické ideologie.

Román vypráví životní příběh Rudolfa Langa v rozmezí let 1913 až 1945. Malý Rudolf je deprimován svým přísným otcem, který si výslovně přeje, aby se Rudolf stal knězem a vykoupil tak hříchy celé své rodiny. Rudolf ale kvůli incidentu na školním dvoře ztratí víru v Boha a jeho jedinou církví se stává Německo, snaží se být prospěšný vlasti. Smysl života najde až v přísném a organizovaném vojenském životě, kdy se postupně účastní několika bitev a nakonec skončí nezaměstnaný a hladový a ve vězení. Před sebevraždou ho zachrání až vstup do NSDAP, členství ve straně mu znovu dává pocit sounáležitosti. Po nějaké době ho strana přeloží na statek barona von Jeseritze, který si mladíka svým způsobem oblíbí a nabídne mu vlastní statek, pokud bude schopen vše opravit. Rudolf dře a úkol nakonec splní, takže se stěhuje na statek, kde je svým vlastním pánem, se svou manželkou Elsou. Dále pokračuje v politické činnosti, potírá vliv komunistů a socialistů a cvičí údernou jednotku "Smrtihlavů", v podstatě jezdeckou eskadronu strany. I když nesplňuje fyzické požadavky přijmutí do SS, je v jeho případě udělána výjimka. Po nějaké době ho Himmler pověří novým úkolem, má vést koncetrační tábor v polské Osvětimi. Rudolf se bez rozmýšlení s celou rodinou přestěhuje a stará se o vedení tábora. Po nějaké době má pro něj Himmler nové poslání, chce, aby Lang vymyslel způsob, jak co nejneefektivněji zlikvidovat Židy, protože právě oni jsou největším nebezpečím pro čistou německou rasu. Rudolf proto vystaví plynové komory, kremační pece a veliké jámy, kde likviduje těla práce neschopných Židů. Vývoj ve válce je nicméně pro Německo nepříznivý a strana Rudolfa "uklidí" na zapadlý statek, kde se znovu stará o koně. Nakonec je polapen. postaven před lidový soud ve Varšavě, potom co Himmler spáchá sebevraždu, odsouzen a pověšen v Osvětimi na jedné ze šibenic, kterou dal sám vystavět pro vězně.

Autor na jednu stranu odsuzuje události v Německu, na druhou stranu ale sugestivně líčí tragédii jedince, který "pouze" podlehl přísnému vojenskému životu a systému rozkazů, jejich plnění a následujících trestů. Kniha je psychologickým obrazem Rudolfa Langa a líčí jeho mravní přerod z věřícího a utlačovaného dítěte na mechanicky poslouchajícího vojáka. Rudolfovi časté záchvaty, které se projevují ztrátou zraku a neschopností nezkresleně vnímat okolní svět, nám dávají tušit, že hlavní hrdina musel trpět menší duševní poruchou, která měla za důsledek chorobnou přesnost a dodržování denní rutiny, protože "výpadky" se objevovaly právě tehdy, když Rudolf narušil svůj zaběhaný rytmus.
Velmi důležitou roli sehraje v příběhu i Rudolfův otec, který je pro Langa obrazem, jež ho jako noční můra provází celým životem. Ne že by se ho Lang bál, ale v otci celoživotně vidí příklad a autoritu, kterou je nutné poslouchat bez odmlouvání. Za otce později považuje především Himmlera a tak ho ani nenapadne, že by rozkazu mohl neuposlechnout.

Kniha je psána v ich-formě, skoro formou deníku, která mapuje důležité události Langova života. Většina míst je označována jen prvními písmeny, Rudolf věděl, že všechny podstatné detaily jeho mise musely být utajeny.
Z celé knihy je patrná rezignace Langova lidství, pouze přizpůsobení se rozkazům a naprostá eliminace vlastního uvažování. Podobné vlastnosti čekával Lang i u svých podřízených.

CITÁT Z KNIHY:

Během procesu vykřikl prokurátor: "Zabil jste tři a půl miliónu lidí!" Požádal jsem o slovo a opravil ho: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu." V sále se okamžitě ozval hluk a prokurátor křičel, že bych se měl stydět za svůj cynismus. Ale já jsem neudělal nic jiného, než že jsem upřesnil nesprávné číslo.

***

"Tak strašné rozkazy! Jak jste mohl...! To je obludné... Ty děti. Ty ženy... Je vůbec možné, že jste nic necítil?"
S únavou jsem odpověděl: "Tuto otázku mi kladou neustále."
"A co obvykle odpovídáte?"
"To se dá těžko vysvětlit. Zpočátku jsem měl nepříjemný pocit, ale ten se postupně docela ztratil. Myslím, že to bylo nutné. Jinak bych nemohl pokračovat. Pochopte mě, bral jsem židy jenom jako jednotky, ale nikdy ne jako lidské bytosti. Soustředil jsem se na technickou stránku svého úkolu."
A po chvilce jsem dodal:
"Tak jako letec, který shazuje na město bomby."
Prohlásil rozzlobeně:
"Jeden letec nikdy nevyhladil celý národ."

VLASTNÍ NÁZOR:

Velmi sugestivní a silná knížka, která se na nacistické zločiny dívá i z druhé strany a snaží se nabídnout ucelený pohled na věc. Velice zajímavé, dobře se četlo.

Čtenářský deník	-	Malevil, Malevil (2)
	-	Muži pod ochranou
	-	Ostrov
	-	Smrt je mým řemeslem, Smrt je mým řemeslem (2), Smrt je mým řemeslem (3), Smrt je mým řemeslem (4), Smrt je mým řemeslem (5)
	-	Víkend na Zuydcoote
	-	Výlučná vlastnost člověka

Čítanka	-	Malevil
	-	Smrt je mým řemeslem
	-	Víkend na Zuydcoote