Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Claudius - tichý, snaživý syn Antonie, který dbá na rady starších
Germanicus - Claudiův bratr
Postumus - druhý bratr Claudia, taktéž jako Germanicus byl odstraněn kvůli mocenským záležitostem
Livia - žena jdoucí za svým cílem, bohatě využívající nejrůznějších intrik, Claudiova babička
Antonia - dcera Marka Antonia
Augustus - lehko ovlivnitelný Liviin manžel
Tiberius - krutý strýc Claudia
Caligula - duševně narušený Germanicův syn

OBSAH:

Historický román odehrávající se na přelomu letopočtu se zaměřuje na intriky mezi vládnoucí vrstvou ve starověkém Římě. Neobyčejně zajímavě přibližuje celou řadu historických postav se vší spletitostí jejich vzájemných vztahů, hostiny i války, triumfy i popravy, zápasy gladiátorů.
Z pohledu Claudia se dozvídáme o Liviiných travičských manýrách. Chtěla dosadit na trůn svého syna, a tak se systematicky zbavovala členů císařské rodiny - započala u svého manžela.
Kulhavý, koktavý - tedy neškodný - Claudius byl ušetřen. Kvůli svým indispozicím vyrůstal v ústraní a tento čas vyplnil pilným studiem historie. Byl autorem vlastního životopisu.
Po nástupu Liviina syna, Tiberia, na trůn se po čase její moc zúžila díky panovačnému chování, které nový císař nehodlal respektovat. Tiberius vedl Řím od devíti k pěti, Livie nebrala ohledy ani na vlastní dítě a elegantním způsobem pomohla k císařskému postu Caligulovi. Díky své duševní poruše se prohlásil za Boha. Jak už to tak bývalo, všichni jej z pudu sebezáchovy uctívali. Postupem času ze scény zmizel i on. Náhoda dala tomu, že novým panovníkem se stal právě Claudius.

ZÁVĚR:

Na tuto knihu časově navazuje titul Není římského lidu. Autor si však za svého hrdinu zvolil Claudia - hloupého, neschopného v očích jeho blízkých; ve skutečnosti trpělivého, snaživého člověka.
Vždy se k němu chovali s odporem. Téměř nikdo si nedal tu práci, aby zjistil, co se v něm skrývá. Čas trávil studiem historie nebo s lidmi, kteří jej mohli obohatit o znalosti. Setkávání s příbuznými se vyhýbal a myslel si o nich své. Když napsal svou první historii, jediné čeho se dočkal, bylo neuznání, zavrhování. Jiní by mohli všeho nechat, uzavřít se do sebe. On pokračoval dál.
Čestní lidé jsou většinou nedoceněni. Švindlíři jen využívají věcí, co druzí vymysleli. Pravda je slepá, ale vždy se objeví nějaká skulinka, kterou prohlédne.
Livie byla zvláštní žena - žena dvou tváří. Jedna tvář důkladně mapovala pohyb i chování lidí kolem sebe, aby poté mohla chladně pozorovat působení jedu. Druhá sladce našeptávala manželovi, co by bylo dobré udělat - tím pádem měla většinu moci ve svých rukou. To neměl Augustus dopustit.