Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

HLAVNÍ POSTAVY:

Petr - hodný, milý, přemýšlivý, citlivý, zranitelný, ohleduplný, zamilovaný do Lucie
Lucie - milá, hodná, něžná, citlivá, má smysl pro humor, na život se dívá trochu jinak než Petr, zamilovaná do Petra

DĚJ:

Děj této knihy začíná 30. ledna a končí 29. března 1918. Kniha vypráví o dvou mladých, zamilovaných lidech za doby 1. světové války. Jednoho večera Petr jede podzemní dráhou a potká tam dívku. Ta si jej nevšímala, jako by vůbec nevěděla, že vedle ní sedí. Petrovi se dívka hned zalíbila. Poté ji potkal ještě několikrát na ulici, než se ji odvážil oslovit. Lucie tehdy sice pospíchala, ale Petr ji požádal, ať si s ním jde sednout do parku. Když už Lucie musela opravdu jít, domluvili se, že se další den zase sejdou na tom samém místě v parku. A tak to šlo dál a dál, až se z jejich přátelství stala čistá láska. Neustále si měli o čem povídat, Lucie mu ukazovala obrázky, které kreslila, a ten jimi byl trochu znepokojen, protože nebyly přesné. Lucie se tomu ale vždy jen smála.
Většinu času trávili spolu, ve světě, který si sami vytvořili, ve světě, v němž není zlo, v němž nejsou války, vraždy a strach. Oba dva neradi mluvili o válce, ve které se ocitali. Přišla jim jako zbytečná. Když už spolu byli nějakou dobu, Petr Lucii řekl, že má ještě půl roku čas, ale pak jde na vojnu. To Lucii trochu znepokojilo, avšak brala to jako fakt. Petr se ale nikdy na vojnu nedostal. 29. března 1918 totiž on i s Lucií zemřeli v chrámu Saint-Gervais při bombardování Paříže.

CITÁT Z KNIHY:

"Já si myslím, že jsme se od sebe neodloučili nikdy; stále jsme byli u sebe, stejně jako teď, bok po boku; spali jsme jen a měli jsme sny... Chvílemi se probouzíme... Jen tak zlehoučka... Cítím tvůj dech, tvé líce u své tváře... S velikou námahou k sobě přibližujeme ústa...a znovu usínáme... Miláčku, miláčku, jsem zde, držím tě za ruku, nepouštěj se mě. Teď ještě nepřišla hodina, jaro vystrkuje sotva špičku zmrzlého nosu."

VLASTNÍ NÁZOR:

V této knize se proti sobě staví dvě zcela odlišné věci. Láska a válka. Válka lidi a svět kolem ničí, kdežto láska ne. Právě v této válečné době rozkvetla láska mezi Petrem a Lucii, i když ne úplně. Myslím si, že to tak je lepší. Aspoň umřeli spolu a ne každý sám. Nejvíce se mi líbilo, jak autor lásku mezi Petrem a Lucií popisoval. Kniha není nijak dlouhá a není psaná starým jazykem, takže lze krásně pochopit, co autor danou větou či slovem myslel. Celkově se mi tohle dílo moc líbilo. Nebylo zdlouhavé ani nudné. Sem tam se mi zdály nějaké věci příliš naivní, ale i tak to je velice pěkná kniha. Určitě jsem ji nečetla naposledy.