Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Melantrich v Praze roku 1984 (1. vydání tamtéž). Z francouzského originálu Pierre et Luce přeložil Jaroslav Zaorálek. Ilustroval Zdeněk Brdlík. Počet stran: 96.

DĚJ:

Píše se leden 1918. V Paříži zuří zima. A válka. Čtvrtým rokem všechny sužuje. I Petra Aubiera. Mladíka, který má sotva půl roku života na svobodě. Má totiž nastoupit do války. Ale nejen tam je jeho život ohrožen. Jednoho dne byli všichni donuceni prchat. Další bombardování. Petr se vmísil do proudu lidí směřujících do metra. Vtom však něco spatřil. Někoho. Stála jen pár metrů od něj. Vlna lidí ho však strhla do vlaku a pohled na ni nahradil pohled na zkrvaveného muže padajícího po schodech na podzemní nádraží.

Nemohl na ni přestat myslet. Myslel na ni i na procházce po nábřeží řeky Seiny. A tu ji zahlédl. Šla nebo se spíše vznášela a v ruce držela skicák. Tentokrát Petr neváhal. Rozběhl se za ní. Začal dlouhý rozhovor. Ta dívka se jmenovala Lucie a v metru ho také viděla. A tak zanedlouho odešli držíce se za ruce. Dovedl ji na tramvaj.

Od té chvíle chodil Petr každý den k fontáně. Čekal na Lucii. A ona vždy přišla. Se skicákem a tužkou v ruce. Zjistil, že Lucie je z chudé rodiny. Zbyla jí jen maminka, která musela těžce pracovat v továrně. A tak se chtěl nechat namalovat. Jen proto, aby Lucii alespoň trochu pomohl. Byla v jeho srdci. A on v jejím. Neustále na ni myslel. Toho si všiml i jeho starší bratr, který přijel z války. Petrovým idolem už nebyl on jako obvykle. Patřila tam Lucie. Už ani nezabíhali do metra, když Němci bombardovali Paříž. Měli sebe. A chtěli nechat svou lásku zasvětit Panně Marii. Šli tedy na Velký pátek do chrámu sv. Gervasia. Posadili se a poslouchali líbezné tóny. Vtom se však celý kostel otřásl. Lucie se nad Petrem sklonila. Chtěla ho ochránit.
Chvíli poté je mohutný pilíř naráz pohřbil pod svými sutinami.

HLAVNÍ MYŠLENKY DÍLA:

Autor chtěl dílem poukázat na několik skutečností:

1. Válka je špatná
   Válka sužovala všechny bez rozdílu. Jak bohaté (Petr a jeho rodina), tak i chudé (Lucie s maminkou). Všichni jsou vyděšeni, vždy při poplachu se běží schovat, a když někoho zastřelí, strach se znásobí. Aby jedna z myšlenek tohoto díla zasáhla (pokud možno) všechny, tak nechá čtenáře vybudovat si vztah k hlavním hrdinům. Popisuje jejich štěstí, ale i starosti. Když je téměř jisté, že Petr a Lucie "přirostli čtenáři k srdci", tak hlavní postavy tragicky zahynou. A všichni, kteří si k hlavním hrdinům vybudovali vztah, se budou cítit ukřivděni válkou, která zabila jejich "oblíbence". Tímto autor dosáhl ještě většího uvědomění lidí.
2. Láska je silnější než válka
   I když zuřila válka, láska Petra a Lucie přetrvávala pořád. Válka a smrt doprovází celou knihu. Při prvním setkání Petra a Lucie zemřel muž při útěku do metra. V průběhu knihy umírají tisíce lidí ve válce a při bombardování Paříže. Na konci knihy zemřou hlavní hrdinové. Ale i přes to všechno jejich láska přetrvávala. Když byl vyhlášen poplach, tak se neschovali jako ostatní, ale zůstali spolu venku. Jejich láska přetrvávala, i když oba věděli, že Petr musí odejít na vojnu a pravděpodobně se už nevrátí.
3. Rozdíly mezi životem bohatých a chudých
   Petrův otec byl soudce, a tak měli Aubierovi dostatek peněz. Petr tedy mohl chodit po městě a nemusel pracovat. Lucie však otce neměla, a tak musela její matka těžce pracovat v továrně. Když onemocněla, tak se rodina musela spolehnout na Lucii a její výdělky z kreslení. Petr tedy pracovat nemusel, peníze vydělal jeho otec. Lucie však pracovat musela, obzvlášť když její matka onemocněla.
4. Dogmata (předsudky) společnosti
   Luciiny rodiče měli zakázáno se vzít. Byli jako Petr a Lucie - jeden bohatý, druhý chudý. Jejich rodiče jim ve sňatku bránili. Když se ale vzali, tak se jejich rodiče rozhodli jim nic nedat. A to i přes to, že věděli, že jejich dcera (Luciina matka) pracuje v továrně na střelivo.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi líbila, autor dokázal dílo napsat tak, aby působilo opravdu přesvědčivě. Nevýhodou je, že některé pasáže byly na můj vkus moc zdlouhavé. Podobná je i kniha Náměstí svaté Alžběty od Rudolfa Jašíka, ale více se mi líbí Petr a Lucie.