Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Hlavní editor: Rosario Villari
Autoři: Státník - Henry Kamen, Voják - Geofrey Parker, Finančník - Daniel Dessert, Sekretář - Salvatore Nigro, Povstalec - Rosario Villari, Kazatel - M.Morán & J.Galleo, Misionář - Adriano Prosperi, Řeholnice - Mario Rosa, Čarodějnice - Brian Levack, Vědec - Paolo Rossi, Umělec - Giovanni Careri, Měšťan - James Amelang
Nakladatelství: Vyšehrad
Rok vydání: 2004

OBSAH:

Kniha je souborem esejí třinácti evropských historiků, zabývající se fenoménem "barokního člověka".
Eseje se zaměřují na charakteristické role v tehdejší společnosti a život s nimi spojený. Každý autor rozebral jednoho z charakteristických zástupců (státník, voják, finančník, sekretář, povstalec, kazatel, misionář, řeholnice, čarodějnice, věděc, umělec, měšťan). Nejprve ze všeobecně známých pohledů, poté už v podrobnostech a hlavně souvislostech na konkrétní evropské dění a fakta.
Kniha se pohybuje na pomezí primární a sekundární literatury. Každá kapitola je sestavena z mnoha a mnoha zdrojů, ale ve výsledku je kniha zcela novým a jedinečným, souborem, který staví na provázanosti vztahů a celistvosti, ukazující vztahy v barokní Evropě.
Esej o vojákovi vypovídá hlavně o vývoji taktiky, která musela nutně nastat s rozšířením střelného prachu. Se zjednodušením zbraní přichází i nárůst armád a s tím celková reorganizace logistiky a financování. Toto je jedniná kapitola, kde se v hlavní roli objevuje i Čech - Albrecht z Valdštejna - ideál stratéga, vojenského podnikatele, ale ovšem i zrádce.
Pan Levack se ve své práci o čarodějnicích zmiňuje hlavně o pozadí životů čarodějnic z pohledu obyčejného člověka, rozebírá jejich osobnost a důvody k inkvizičním honům. Rozebírá čarodějnici několika poledy: zlo konající osoba, nepřizpůsobivý starý občan, oběť intriky, oběť souhry okolností či jen špatně pochopeného člověka.
Kapitola, věnující se povstalci, vnáší do celkového barokního rozporu trochu jiné světlo. Povstalec není primárně bojovník za svobodu se zbraní v ruce, ale filozof, šlechtic či státník, který nabádá ostatní, aby přemýšleli o věcech obecných a dogmatizovaných také jiným způsobem, než je zvyklé. Napadá "starý" a převládající způsob myšlení a života, protože na něm spatřuje chyby. Povstání a jeho vyrovnání je jeden z nejčastějších barokních aktů.
Kniha se snaží vymezit fenomén barokního člověka, který není na rozdíl od renesančního či středověkého tolik ukotvený ve všeobecném povědomí. Kniha se snaží ukázat baroko jako životní styl takřka celé Evropy, ne pouze šlechty a měštanstva.

POROVNÁNÍ:

Kniha je z celosvětově oblíbené edice Člověk a jeho svět, ve které knihy vycházejí v podobném uspořádání, každá je souborem cca 10 esejí na téma "sociálních archetypů" dané doby.
Na rozdíl od knihy o středověku, v tomto souboru přibylo postav z oblasti církve a veřejného dění.

SYNTÉZA:

Kniha byla pro mě lehce šokující. Přinesla mi spoustu informací, které se ke mně ve škole nedostaly. Kapitoly jsou psány velice čtivě a hlavně s ohledem na to, že čtenář nemusí znát všechny reálie a podrobnosti. Velice oceňuji, že každá postava je brána z několika pohledů a autor nabízí čtenáři možnost si vybrat, nic mu nevnucuje.
Uvítal bych větší obrazovou přílohu. Krom malého obrázku v úvodu každé kapitoly v knize není jediný obrázek či nákres navíc.
Podle mě by knize prospěla ještě předmluva českého (středoevropského) historika. Kromě zmíňky v kapitole o vojenství se českým, ale i rakouským zemím věnují autoři podstatně méně než zemím západním.