Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Prométheus - potomek božského rodu Titánů, vytvořil sochu prvního člověka, učitel lidí, nikdy lidi nezradil a neopustil
Pallas Athéna - bohyně jasného rozumu a moudrosti
Zeus - vládce všech bohů, jeho sídlo je na hoře bohů, na Olympu, jeho znakem je blesk
Héfaistos - bůh umělec, je chromý
Afrodita - bohyně lásky a krásy
Hermes - posel bohů
Pandora - překrásná dívka vytvořená bohy, podle ní se jmenuje skříňka (Pandořina skříňka), která v sobě ukrývá bolest, strasti a nemoci
Epimétheus - bratr Prométhea
Herakles - syn Dia, hrdina s neobyčejnou silou, římsky Herkules

DĚJ:

Země byla nádherná, ale nebyl na ní žádný člověk. To Prométhea mrzelo, a proto vytvořil z hlíny a deště sochu prvního člověka. Pallas Athéna mu vdechla život a Prométheus ho poslal na Zemi.
Člověk však nic neuměl, vyhledával jeskyně a choval se jako dítě. Proto Prométheus začal lidi všemu učit. Lidé se stávali chytřejšími, používali kovy a pracovali v dílnách.
Zeus vyděl, co se na Zemi dělo. Chtěl, aby Prométheus naučil lidi klanět se bohům a obětovat jim. Tak Prométheus zabil býka a připravil dvě hromady z jeho ostatků. Jedna hromada obsahovala kosti skrývající se v lesknoucím se tuku, ve druhé hromadě se skrývalo maso zabalené v kůži a na vrchu byly položeny vnitřnosti.
Zeus si zvolil kosti obalené v tuku, které podle této volby byly obětovány a maso si ponechali lidé. Dia velice rozhněvala Prométheova lest.
Oheň. Oheň, to je to, bez čeho se lidé neobejdou - to si nejspíš řekl Zeus, když jej napadlo ho vzít lidem. A taky že jim ho vzal... Prométheus věděl, že na Olympu v Diově krbu plane věčný oheň. Proto se tam jednou vplížil a oheň ukradl a ukryl do duté hole. A tak měli lidé opět oheň.
Teď už se Zeus opravdu zlobil. Nechal Héfaista vytvořit sochu krásné dívky, Athéna jí vdechla život, Afrodite ji udělala velice krásnou. Poté jí dal Zeus zlatou skříňku.
Pandoru, dívku stvořenou bohy, poslali po Hermovi Epimétheovi, bratru Prométhea. Ten nemohl odolat krásné dívce. Otevřel skříňku a z ní vylétl smutek, nemoci, bída a strasti. Jen špetka neděje zůstala ve skříňce a nestihla uniknout, jelikož Pandora skříňku opět rychle zavřela.
Prométheus neprosil Dia o odpuštění. Zeus ho potrestal za vše, co mu udělal. Nechal ho přikovat ke kavkazské skále, kam každý den přilétal obrovský orel a žral Prométheovi játra. Ta mu přes noc znovu dorostla, a to se pořád opakovalo den co den.
Jednou šel okolo skály Herakles. Zabil orla a osvobodil Prométhea. Avšak takto nebyl jeho trest vyplněn. Proto musel navždy nosit Prométheus prsten s kusem kavkazské skály. Tak k ní byl navždy připoután.
Od té doby nosí lidé prsteny s kameny na upomínku Prométhea a jeho věrnosti k lidem.

CITÁT Z KNIHY:

Po staletích, která Prométheus prožil v mukách a osamění, spatřil hrdinu připoutaného ke kavkazské skále Herakles, syn Dia, vládce bohů. Ubíral se tudy na cestě za zlatými jablky Hesperidek. Právě přilétal orel, aby se nasytil. Herakles odložil kyj, napjal luk, namířil a jedinou ranou zabil zlého dravce. Potom rozdrtil Prométheovy okovy a daroval mu svobodu. Aby však byl Zeus usmířen a splnila se jeho kletba, musil Prométheus nosit železný prsten, v němž byl zachycen kousek kamene z kavkazské skály. Tak byl Prométheus navěky připoután, jak Zeus určil.