Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• Milenky byly ve své době označovány za "román století"
• první verze Milenek vyšla roku 1902, v letech 1914-1916 podrobila Svobodová román rozsáhlé revizi a vydává jejich dvoudílnou verzi
• celková koncepce Milenek odpovídá požadavku žít pro krásu a krásně, čemuž se podřizuje i konkrétní výběr prostředků; na pozadí vystupuje snaha Růženy Svobodové vzepřít se maloměšťácky propagované pseudokultuře, naproti tomu stavěla svět lidí žijících pro opravdovou a přirozenou krásu
• dobová kritika vytýkala autorce až přílišné estétství

Milenky předvádějí zápas několika různých forem lásky - od lásky požívačné a prodejné, přes lásku pasivně úponkovitou až po novou silnou lásku obroditelskou - a typizují ty formy v podivuhodných ženských postavách.
Milenky obsahují celou řadu postav matek, manželek i dcer, žijících, živořících nebo hynoucích milováním, v jejichž osudech vidíme vedle starých odumírajících forem lásky formy dnešní a zítřejší. Svobodová v Milenkách pracuje se širokou škálou ženských typů - žena manželka a matka, žena milenka, žena umělkyně a žena mučednice; každá z žen a dívek má charakteristické vlastnosti, jež podporují určitý typ.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Unie v Praze roku 1918 (4. vydání). Počet stran: 343.

OBSAH:

Ústřední postavou tohoto obsáhlého dvojdílného románu je mladá a krásná dívka Ema Stradenová, jež vyrůstá v neutěšeném prostředí. Její matka, slavná herečka Malva Stradenová, zapudila muže, jenž ji svou opravdovostí a ušlechtilostí odpuzoval, a nyní žije přepychově, vydržovaná šlechtickými ctiteli. Svému muži otrávila život a rozvrátila i manželství stavitele Benešovského, kterého odloudila od jeho nešťastné ženy a syna. Paní Benešovská umírá zármutkem, její manžel bídně živoří a syn klesá mrtev při tanci se svou svůdkyní. Zkázu rodiny dovrší syn Stradenové, zhýralý Quido, jenž vzbudil vášnivou lásku Aglaji Benešovské. Neznaje jiného východiska, zastřelí ji a pak i sebe.
Malva Stradenová rozvrátila rovněž život hraběnky Quidové, jejíž manžel s ní prohýřil značnou část svého jmění; odloudí nápadníka své vlastní dceři a vede k hýřivému životu i svého nemanželského syna.

To vše se dozvídá dospívající Ema a roste v ní odhodlání postavit se na vlastní nohy, čestným životem vykoupit matčiny hříchy a najít otce, jenž bloudí kdesi světem. Plna trpkých zkušeností hledí střízlivě na svět a připomíná mladým mužům jejich závazky a povinnosti.
Svého bývalého nápadníka Petra z Jásenky posílá za děvčetem, jemuž zkazil život, básníka Valtra, který ji miluje, zase za nezkušenou a snivou Marií Benešovskou, kterou záměrně získal, ovládl a pak opustil. Dívka zármutkem zešílela, ale poslední okamžiky jejího života jsou nakonec přeci jen nesmírně šťastné - Valter se k ní vrací na Emin popud.

Malvě Stradenové ubývá mezitím ctitelů i peněz. Naposledy ještě zkouší přivábit k sobě mládí, dceřina ctitele Valtra, jenže pokus selhal a zklamaná žena se otráví...

Emino štěstí je úplné, protože se po dlouhém hledání setká se svým otcem.

Také milenky si tvoří svůj osud. Prodávala-li Malva Stradenová svou lásku pro přepych a bohatství, milovala-li Aglaja Benešovská pudově a vášnivě, její sestra Marie pokorně a nenáročně, nedošly vykoupení. I láska musí mít zdravé kořeny pevného ovládání, duchovní rovnocennosti, obětavosti a vnitřní čistoty...

CHARAKTERISTIKA VYBRANÉ POSTAVY:

Marie Benešovská - vzorová představitelka ideologie rodinného krbu; oddaná manželka, svému muži porodila mnoho dětí a nezajímá se o nic jiného než o domácnost a blaho své rodiny; již od mládí ji její macecha vedla k domácím pracím a snažila se ji co nejdříve provdat za vhodnou partii - a ta se naskytla v podobě stavitele Karla Benešovského; Marie však byla zaslíbena jinému a svést Marii se pro Karla stává výzvou; později však Karel uvádí, že Marii miluje pro její prostotu, díky níž po jejím boku nalézá klid; po přestěhování z Beztahovského zámku do skromného domu naráží na realitu světa a není schopna se jí přizpůsobit; ztrácí v manželovi oporu, přítelkyně nemá a rodina žije daleko; záhy navíc poznává, že Karla nadobro ztratila; Karel odjíždí na dva roky do Ruska a Marie se až podivila, jaký náhle pocítila klid; v době jeho nepřítomnosti se nadále starala o domácnost a žila z peněz, jež jí zasílal Karel a její rodina; po návratu Karla opět začíná Mariino soužení a jeho vztah k rodině je vyhrocen až do krajních mezích, kdy Marii s dětmi ani nepovažuje za svou rodinu, ale spíš za přítěž; Marie nedokáže být ženou, kterou by si Karel přál; ve své pasivitě a ztrátě iluzí Marie umírá a zanechává po sobě malé děti, o něž se později stará nejstarší dcera Ryčinka...