Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Kniha Zlín v Praze roku 2019 (5. vydání). Z anglického originálu The Glass Room přeložil Lukáš Novák. ISBN: 978-80-7473-776-3.

OBSAH:

Příběh začíná krátkou kapitolou, kdy se stará a slepá Liesel se svými dospělými dětmi vydá zpátky do Brna, do svého milovaného domova. Pak děj přechází na začátek...

Novomanželé Liesel a Viktor dostanou v Brně stavební parcelu v krásné krajině jako svatební dar. Poté se vydají na líbánky do Benátek, kde se setkají s architektem Rainerem von Abtem z Vídně, který je okouzlí svým charismatem a svými projekty. Přijme pozvání přijet do Brna a navrhnout jim dům, neboli Skleněný pokoj. Liesel je zcela nadšená, protože si představuje něco moderního, osvobozujícího. Viktor je naopak proti tomu, má radši pevné zdi domu - třeba toho, kde právě bydlí. Do konce roku architekt předloží návrh domu ke schválení, vzápětí začne stavba.

V té době Liesel čeká své první dítě. Její rodinná přítelkyně Hana jí určí pomocí kyvadla, že se narodí děvče. V té chvíli se v Haně jakoby začne probouzet fyzická tužba po Liesel. Po narození dcery Otýlie si Viktor nebyl jist sám sebou.

Jednou v lunaparku ho oslovila žena - mladá, krásná, s okousanými nehty. Chtěla si zapálit cigaretu. Dali se do řeči. Představila se jako Kata z Berlína. Napsala mu, kde ji zastihne a odešla. Později se stala Viktorovou milenkou, ten se vymlouval na obchodní cesty. Jedenkrát byl u ní doma ve skromném bytu, kde poznal nezmíněnou 5-6letou dceru od Katy, která je mladší než Otýlie. Dal jim peníze, aby na tom byly lépe než doposud, pod podmínkou, že už se s nikým nesejde.

Skleněný pokoj se stal mnohými kritizován. Vytýkají hlavně luxusní přepych, kterým vila oplývá.

Jednoho dne se v domě sejdou lidé z koordinačního výboru na pomoc emigrantům, kteří přivedli pár uprchlíků, aby zde promluvili. Mezi nimi se objeví 8letá Marika a asi 30letá Katalin... Manželé (hlavně Liesel) chtějí Katě a její dceři pomoci, nabídnou malinkou chatu o kousek dál. Viktor však musí zachovat chladnou tvář a přetvařovat se, že je nezná. Nabídnou jí práci vychovatelky. Zároveň jí navrhne, že jim vystaví tzv. Nancenův pas - doklady pro ty, co je nemají.

Situace ve světě se zhoršuje. Chtějí odcestovat z Československa. Vilu hlídá správce Laník a jeho sestra. Jakmile dojedou k Hotelu Grand, narazí na vojáky. Jeden z nich je navede na letiště jinudy, to by ale znamenalo, že by nestihli letadlo. Najednou v uzavřeném prostoru, kudy nemohou jet, projede sám Adolf Hitler. Následně je voják pustí dál.

Na letišti jsou vojáci jako všude jinde. Přesouvající se ke svému letadlu do Curychu. Při kontrole se Hanákovi a Landauerovi rozloučí. Letadlo nakonec s nimi odlétá. Z výšky Liesel uvidí svůj domov.

Ubytovali se ve vile vypadající jako malý zámek s věžičkami. Marika a Otýlie se velice spřátelily. Liesel si všímala, když Viktor a Kata odjeli, že se Kata vrací s rozzářenýma očima. Jednou vlezla Viktorovi do ložnice kvůli lahvičce aspirinu. Viktor však v ložnici nebyl. Přešla k pokoji Katy, kde uslyšela vzrušené vzdechy Katy.

V té době jejich dům byl zabaven vládou. Následně si Liesel dopisuje s Hanou, která jí líčí situaci v Brně, kde žijí jen z mála. Poté je také navštíví von Abt, po němž vláda chce, aby navrhl celá města, avšak on odmítl a plánuje odjet do Ameriky.
Vzápětí Hana píše, že se seznámila s mladým vědcem, Němcem. Ve vile Landauerových došlo ke změnám, z rodinného domku se stává jakýsi vědecký ústav s výzkumem ohledně Židů, kam je Hana pozvána oním Němcem. Rodina plánuje odjezd do Ameriky.

V dalším dopise Hana popisuje, co se ve vile děje. Hana se nechala prohlédnout vědci, fotila se nahá. Následně s vědcem šla na večeři. Popisuje, že její manžel může dělat čím dál méně. Přizná se, že s ním měla poměr i ve Skleněném pokoji. Poté Liesel a ostatní odjíždějí na vlak z Ženevy do Francie.

Viktor a Liesel nejsou zvyklí na exil a na válku, v přeplněném vlak odjíždí. Po chvíli vlak zastaví v Bayou. Němci nečekaně čekali venku, aby zkontrolovali doklady. Viktor předal doklady ke kontrole. Avšak důstojník neuzná Nancenův pas Katalin a její dcery. Odvedli je pryč do budovy. Následně se vlak rozjíždí s Landauerovými, ale bez Katy a Mariky.

Po nějaké době se Liesel dovídá od matky, že Hanákovi byli uvězněni. Oskara poslali do Terezína a Hanu buď do Rakouska, nebo Německa.

Po fotografování rodiny se děj přesouvá do budoucnosti k Laníkovým.
Při náletu jsou Laníkovi schovaní ve sklepě. Bomba dopadne blízko domu. To rozbíjí skla a praskání betonu. Jeho sestra díky výbuchu neslyší.
Laník prodává postupně nábytek. Jednou se venku ozvou zvuky psů a kroky lidí. Před domem se ozvou kopyta koní. Laník otevře dveře, za kterými stojí žena, důstojnice Rudé armády. Laník ji pozve dál, ona spolu s dalšími vojáky ve vile přebývají. Důstojnice Jevgeňi dává najevo, že má o Laníka zájem, nazve ho proletářem, dítětem revoluce. V pokoji manželů si důstojnice Laníka prohlíží a řekne mu, že ho nezabije. Následně spolu mají milostný poměr a Laník si uvědomuje, že je válka pryč.

Ze Skleněného pokoje se stala dětská rehabilitační tělocvična, kde pracuje Tomáš a Zdeňka. Chodí tam děti po obrně, děti s pahýlky místo údů apod.
Tomáš obdivuje na Zdeňce její energičnost i to, že si dokáže představit budoucnost. Když Zdeňka Tomášovi zatancovala, zamiloval se do ní. Její tanec mu připadal jako pověst Ondye. Nakonec se pomilovali na podlaze Skleněného pokoje.
Zdeňka není jedinou ženou v Tomášově životě, je tu i Eva, které by nevadilo, kdyby měl Tomáš i jinou ženu, která má poměr i se svým šéfredaktorem.
Zdeňce je nabídnuta cesta do Paříže na konferenci o obrně. Tomášovi také, avšak nikdy jí neřekl, že to zařídil on. Po návratu z Paříže se všechno vrátí do normálu. Avšak Zdeňka nějak vytuší, že není jedinou ženou v jeho životě. Poprvé se pohádají. Začínají se vzdalovat jeden druhému.

Eva začíná psát článek o vile Landauer. Zástupkyně výboru pro architekturu je elegantní padesátnice, která si něco zažila, Zdeňka se jí svěří s Tomášem. Vzápětí se Zdeňka dovídá příběh zástupkyně, jež je ve skutečnosti Hana Hanáková, která by chtěla, aby jí Zdeňka zatančila. Následně přichází redaktorka Eva, pak čekají na někoho z pediatrie, na Tomáše. S Tomášem zároveň přichází silnější plešatý pán, Laník. Vyjde najevo, že Tomáš se zná s Evou, Zdeňka cítí nějaký druh energie. Společně s Hanou a Laníkem vytvářejí příběh vily. Zdenka s Tomášem se usmíří.

Zdenka se s Hanou sejdou v kavárně. Následně Zdenka tančí před Hanou na její počest i rodiny Landauerových, na ztracenou lásku k Tomášovi atd. Hana, po prozrazení Tomášovy nevěry s Evou, přizná, že je do Zdenky zamilovaná.

Čechoslovák Veselý z ambasády, sledován americkou FBI, mířil k jisté rodině. K Landauerovým. Jakmile dorazil, uvítala ho dcera, matka malého chlapce, žena, kterou chtěl navštívit. V pokoji se starou ženou je i její syn Martin. Veselý zde byl kvůli vile Landauerových. Vysvětlí jim, jak to s vilou je, že by vláda chtěla vilu otevřít pro veřejnost jako muzeum. Elizabeth vysvětlí, proč si změnili jméno z Landauerových. Následně Veselý předává zvací dopis do Brna.

Hana dostává dopis od Liesel, která tam líčí, že tento dopis píše sama, líčí také smrt svého manžela Viktora, jenž zahynul na oceánu při plachtění. Svěřuje se, že už je babička. Přiznává, že jednu dobu měla milence, že ale lásku, jakou měla k Haně, už nikdy nezažila.

V poslední části se dostáváme ke kapitole, která byla na začátku. Setkání Liesel s dětmi a s Hanou, radostné objetí. Liesel začne vzpomínat, dokonce i na Katalin s Marikou.
Setkává se zde i s Josefem Laníkem, který jí vypráví, co se všechno stalo za války.

1990 - dům stojí dál zamrzlý v prostoru a v čase. Lehce opravený, nábytek přibližně na svém místě. Jednoho březnového dne přijíždí Marie Delmasová, nenápadná žena, jež neutkvěla nikomu z cestujících z vlaku z Paříže do Prahy a ani z Prahy do Brna. Pracovala jako správcová v činžovním domě v Paříži. K této cestě ji donutila malá náhoda, když listovala v knihově o moderní architektuře, kde uviděla vilu Landauerových a kde začala vzpomínat na své dětství.

Brána u vily je zavřená, Marie stojí před ní, průvodkyně Milada jí nabídne, ať se připojí k soukromé prohlídce. Marie se snaží začít vzpomínat. Jakmile se Marie zeptá, co se stalo s rodinou, je lehce odbyta, ale ubezpečena, že se jí odpovědi dostane později. Při vstupu do Skleněného pokoje si přiznává, že si to tady tak nevybavuje, ale začíná si vybavovat svou matku. Marie zahlédne Američanku, která vysvětluje svému synovi co a jak. Marie znova opakuje svůj dotaz. Je jí odpovězeno, že rodina odjela v roce 1938 a teď je to muzeum. Marie usedla na jedno z křesel, což jí je vytknuto průvodkyní. Starostlivá Američanka přistoupí a ptá se, zda jí je dobře. Marie přizná, že tu byla. "Kdy?" ptá se Američanka. Marie říká Američance, že tu kdysi žila s matkou, tak proto ty vzpomínky. Američanka je udivena, zeptá se, zda je Marika. Představí se jako Otýlie... A kolem nich je Skleněný pokoj, zasvěcený rozumu a rovnováze, věčný prostor zarámovaný vzpomínkami.

POSTAVY:

Liesel Landauerová - matka dvou dětí, syna Martina (v dospělosti právník) a dcery Otýlie; už od začátku působí jako žena, která si jde za svým cílem; křesťanka; ke svému sňatku s Viktorem dostane od otce stavební parcelu
Viktor Landauer - manžel Liesel; podnikavý, ambiciózní; Žid; vlastní Landaurovy závody (auta)
Kata - Židovka; berlínská milenka Viktora; má dceru; později je přijata do rodiny Landauerových jako vychovatelka
Marika - dcera Katy; Židovka; následně vychována řadovými sestrami
Oskar Hanák - Žid; manžel Hany; odvezen do Terezína
Hana Hanáková - manželka Oskara a blízká přítelkyně Liesel; zajímavá a rozhodně nejživotaschopnější postava; fantasticky inteligentní a pohotová, pózovala nahá Drtikolovi; jako nahou ji malovala polská malířka Tamara de Lempicka; je téměř všeho schopná žena bez zábran a předsudků; náruživá dryáčnice navazující sexuální kontakty s muži i ženami z řad prvorepublikové inteligence, Židů, nacistů i komunistů
Rainer von Abt - architekt, jenž navrhl pro Landauerovy vilu; charismatický muž
správce Jožka Laník - nevrlý, vulgární
správcova sestra - opak svého bratra; bojácná
Tomáš - mladý doktor, pediatr; v hloubi duše filozof; představuje si Zdeňku jako milenku, ale i matku; neexistuje pro něj minulost, jen přítomnost
Zdeňka - konstituce dítěte; chtěla být baletkou, je fyzioterapeutkou
Eva - redaktorka místního deníku; milenka Tomáše

ČLENĚNÍ:

Do mnoha krátkých kapitol (např. Líbánky, Závazek, Koncept, Láska, Narození, Extáze, Ztráta, Koda, Anšlus, ...)

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Objevuje se styl popisný, zejména při popisu vily na začátku knihy. Dílo je psáno spisovným jazykem a vyprávěno retrospektivně a chronologicky (Liesel se v úvodu vrací do vily po x letech jako stará a slepá paní, v následující kapitole je již příběh vyprávěn chronologicky od začátku).