Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• drama
• vznik kolem roku 442 př.n.l.

Starořecká tragédie vypráví příběh dcery bývalého thébského krále Oidipa, která i přes zákaz nového krále Kreónta pohřbí tělo svého bratra a za to je uvězněna ve skalní kobce, kde spáchá sebevraždu.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Tragédie. Vydalo nakladatelství Svoboda v Praze roku 1975 (1. vydání). Celkový počet stran: 623.

POSTAVY:

Antigona - mladá a odvážná dívka, která svými názory mnohdy předčí výrazně starší a moudřejší muže; velmi tvrdohlavá a stojí si za svým názorem, ať to stojí, co to stojí - třebaže by musela kvůli němu zemřít
Kreón - král Théb, manžel Eurydiké a otec Haimóna; hrdý, odmítá vidět svá pochybení, až je nakonec již pozdě
Haimón - syn Kreónta a Eurydiké, také věrný snoubenec Antigony; po jejím rozsudku ji bránil; když ji našel mrtvou, z lásky k ní se také zabil
Isména - sestra Antigony, která je jejím pravým opakem; na rozdíl od odvážné a prudké Antigony je klidná a nerada se prosazuje
Eurydiké - manželka Kreónta a matka Haimóna; po smrti svého syna se zabije žalem
Teiresiás - slepý věštec, jenž předpoví Kreóntovi jeho osud, který se nakonec i stane skutečností
Eteoklés a Polyneikés - bratři Antigony a Ismény; první měl být pohřben s velkými poctami, druhému bylo toto právo odebráno Kreóntem.

STRUČNÝ POPIS DĚJE:

Dějově Antigona navazuje na Krále Oidipa.
Antigona se svojí mladší sestrou Isménou zjistí, že nový král města Théb, Kreón, se rozhodl pohřbít jejich jednoho bratra Eteokla s poctami - jako pravého hrdinu; jenže druhého, Polyneika, nikoliv. Isména odmítne pomoci Antigoně, která se rozhodne i přes Kreóntův zákaz bratra náležitě pohřbít...
O tomto rozhodnutí se dozví Kreón, jenž si nechá Antigonu předvolat. Hrdá Antigona se ke všemu přizná a vyzve Kreónta, aby ji zabil hned. Ten se ji ale rozhodne zabít vyhladověním - zazdí ji zaživa!
Pak vysvětluje svému synu Haimónovi, proč Antigonu nechal zabít. Antigona je Haimónova snoubenka a on rozhodně nehodlá připustit její smrt. Přesvědčuje otce, že to, co udělal, není správné, ale Kreón je neoblomný. Tvrdí, že existuje mnoho dalších žen hodných Haimóna a on že je jen slepým otrokem ženy, která porušila královské zákony. Haimón od svého otce odchází velmi rozčilený.
Za Kreóntem přijde slepý věštec Teiresiás, jenž mu prozradí, že jeho činy nejsou dobré, ale může to ještě napravit. Vyděšený Kreón si uvědomí nesprávnost svých rozhodnutí a rozhodne se Antigonu omilostnit. Když však přijíždí, je již pozdě. Haimón, který k Antigoně dorazil dříve, zjistil, že se Antigona již sama oběsila. Kreón při svém příjezdu už pouze uvidí Haimóna, jak se žalem probodne.
Posel později Eurydiké zvěstuje, že je Haimón mrtvý. Eurydiké odchází se slovy, že se jde pomodlit. Ve skutečnosti se sama také zabije. Kreón je pak soužen myšlenkami viny.

KONTEXT AUTOROVY TVORBY:

Sofoklés byl řecký dramatik, politik a kněz. Narodil se roku 496/7 př.n.l. a zemřel 406/405 př.n.l. Ve svém životě napsal 123 tragédií, ovšem do dnešní doby se dochovalo pouze sedm z nich, zbytek je pouze zmíněn. Jeho velkým příspěvkem dramatu bylo přidání třetího herce (tritagonisty), díky čemuž hra získala větší dynamiku. Za své zásluhy Athénám byl do konce svého života velmi ctěn.

VÝSTAVBA LITERÁRNÍHO DÍLA:

1. Tematická
Objevuje se zde kolize mezi lidskými a božskými zákony.

2. Kompoziční
Děj se odehrává chronologicky.

3. Jazyková
Je zde užit jazyk s velkým výskytem archaismů a knižních výrazů, kterým často dnešní člověk vůbec nerozumí, ale také tu lze často nalézt personifikaci, metonymii či metaforu.

ADAPTACE DÍLA:

Jakožto dílo jednoho z nejznámějších řeckých dramatiků, je Antigona hojně hrána v divadlech, v roce 1992 se ale dočkala i své německé stejnojmenné filmové adaptace (Antigone, režie Jean-Marie Straub a Danièle Huilletová).

VLASTNÍ HODNOCENÍ:

Antigona je dílo velmi složitě napsané se zdlouhavými monology a dialogy. Přesto se v ní dá po mírném sebezapření objevit jisté kouzlo. Když člověk přelouská předlouhé, avšak mnohdy moudré řeči postav, objeví děj, který je doopravdy hluboký jak svou myšlenkou, tak i svým obsahem. Ale i přesto na mě Antigona nezapůsobila natolik, jak by možná mohla. Myslím, že propast více jak dva a půl tisíciletí činí Antigonu těžce čitelnou pro oči moderního člověka, ale i tak chápu a oceňuji její místo ve světové literatuře.

CITÁT Z KNIHY:

Syn pohlédl naň zrakem divokým,
pln pohrdání v tváři, neděl nic
a dvojsečný svůj meč naň vytasil.
Však otec prchl pryč, i chybil se.
Tu rozzuřil se proti sobě sám,
svá prsa nastavil, až do půli
si vrazil do nich meč; již v mrákotách,
však dosud při rozumu, k dívce své
se přivine svou paží zemdlenou
a chroptě chrlí na bělostnou tvář
své dívky krvavý déšť krůpějí.