Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

STRUČNÝ OBSAH:

Příběh je o Juliánovi, který je černou ovcí rodiny. Otec ho pošle, aby šel dělat vychovatele do jedné bohaté rodiny de Rênal. Kvůli milostné zápletce s paní de Rênal odchází. Jako sluha se dostává do jiné šlechtické rodiny de la Mole, kde se zamiluje do vznešené dívky, dcery pana de la Mole. Čeká s ní dítě a pan de la Mole dává svolení ke svatbě, když Julián získá potvrzení o tom, že je šlechtic. Svatbu překazí paní de Rênal. Julián se ji pokusí zastřelit. Je zatčen a nakonec popraven.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha mě vůbec nezaujala, ba naopak. Je založená na milostných vztazích, psychických stavech a namyšlenosti bohaté vrstvy. Připadá mi jako venezuelská telenovela, akorát že z tehdejší francouzské společnosti. Všiml jsem si, že autor hodně poukazuje na nemorálnost bohatého obyvatelstva a měšťanů - na jejich snobství, opovrhování nižší společenskou třídou (například že děti této vyšší vrstvy si nemohou vybrat životního partnera, který by nepatřil ke stejně vysoké třídě obyvatelstva), snaha vypadat navenek co nejbohatší, snaha "konkurenci" co nejvíce zesměšnit apod. Dnes naštěstí už taková vyšší vrstva šlechty neexistuje, ale v určité míře se dnes bohatí lidé chovají občas podobně. Třeba můj šéf v práci má nový dům s velkou zahradou a drahé auto. Mě to samo o sobě ani neláká, ale za každou cenu si to musím pořídit. Tyhle peníze by se daly využít daleko užitečněji, nicméně já potřebuji mít také to, co má můj šéf, abych se mu vyrovnal a ukázal mu, že na to taky mám. Jde pouze o společenskou prestiž, o moje sebevědomí. Prostě chci, aby mě všichni obdivovali a já abych se cítil jako "king".

CITÁT Z KNIHY:

Dejme tomu, že za třicet let budou ministři trochu chytřejší, ale stejně poctiví jako ti dnešní. V dějinách Anglie vidím naši budoucnost jako v zrcadle. Vždycky se najde král, který se bude snažit rozšířit svá práva; vždycky budou ctižádostivci, kteří se budou chtít stát poslanci, vždy sláva a těch několik set tisíc franků získaných Mirabeauem nedá spát venkovským boháčům; tomu říkají být liberální a milovat lid. Na státní lodi bude každý chtít stát u kormidla, neboť se to velmi dobře platí. Copak na ní nebude nikdy místečko pro obyčejného cestujícího?

To, co bylo v úryvku řečeno, platilo odjakživa a platí i dodnes. I když na vás dnes třeba působí nějaký politik seriózně, časem se stejně ukáže, že dostal nějaký úplatek apod. Do politiky se podle mě lidé cpou hlavně kvůli penězům (často špinavým), a když se na jeden z mála podvodů přijde, místo aby byl člověk vyhozen ze strany, jeho kolegové ho ještě obhajují.