Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Hlavní hrdina Julián Sorel je již od mládí velmi ctižádostivý a nadaný. Jeho otec, venkovský tesař ve městě Verries, jím však opovrhuje, protože je fyzicky slabší než jeho bratři. Ctižádostivý Julián se však nenechá ušlapat a začne dělat, že je velice zbožný. V té době se Verrieský starosta rozhodne zaměstnat vychovatele pro své děti a přijímá Juliána. Ten se projeví jako velmi schopný, avšak po nějaké době mezi ním a manželkou starosty (paní de Renal) začne vznikat milostný vztah. Když je jejich vztah vyzrazen, prchá Julián do Bourges, kde se chce stát knězem. Za krátký čas dostává příležitost, o které vždy snil a stává se v Besanconu tajemníkem markýze de la Mole. Díky svým schopnostem začíná být Julián známou osobou. Avšak i zde mu úspěchy začíná znepříjemňovat láska. Julián vycítí, že se Matyldě (dceři markýze) líbí a lichotí mu to. Julián se později stává jejím milencem. Matylda otěhotní a markýz je nucen svolit ke společensky nerovnému sňatku. Julián má konečně dostat to, po čem touží celý život - úctu a vysoké postavení. Krátce před svatbou však markýz obdrží udavačský dopis od paní de Renal. Julián ji postřelí. Je za to uvězněn a je odsouzen k smrti. Ve vězení si uvědomuje, že to byla paní de Renal, kterou opravdu miloval. I přes snahu všech svých známých i samotné paní de Renal odmítá přijmout milost od společnosti, kterou nenávidí a umírá na popravišti. Zoufalá paní de Renal umřela žalem za tři dny po Juliánově smrti, držíc v náručí své děti.

RYSY DÍLA:

Dílo pochází z počátku 19. století, tedy z období romantismu. Ten se v díle nejsilněji projevuje na hlavním hrdinovi. V dětství byl Julián podceňován pro svou menší fyzickou zdatnost a tím byl v rodině, či společnosti postaven mimo a stal se z něj individualista. Projevoval se v něm také vnitřní rozpor, jak bylo u romantických hrdinů zvykem. Sympatizoval s Napoleonem, avšak v tehdejší ponapoleonské době musel tyto sympatie skrývat. Jako typický romantický hrdina na konci románu umírá. Tím jak soudcům podplaceným v jeho prospěch vmetal do tváře posměch a vysmíval se jejich společnosti prakticky spáchal sebevraždu, v souladu s romantismem.

ROZBOR KNIHY:

Jedná se o symbolicky pojmenovaný román, kde červená barva symbolizuje revoluci, či odboj a černá despotismus. Děj je psaný formou vypravování a je chronologický. V knize je použito i nespisovných výrazů, ale jen v tomu odpovídajících situacích. Vyskytuje se i přímá řeč, podle mě vždy dobře použita. Děj trochu postrádá spád a je poněkud zdlouhavý, avšak zajímavý. Na zajímavosti mu přispívá i fakt, že předlohou tohoto díla byla skutečná událost.