Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Napsal Stephen King, z anglického originálu Bag of Bones, vydaného nakladatelství Scribner, New York, 1998, přeložila Linda Bartošková, vydalo nakladatelství Beta - Dobrovský a Ševčík, Praha - Plzeň 2000, vydání první.

HLAVNÍ POSTAVY:

Mike Noonan, Johanna Arlen Noonanová (Jo), Mattie Devorová, Kyra (Kia) Devorová, Max Devor, Rogette Whitmorová, Sára Tidwellová, John Storrowe

VEDLEJŠÍ POSTAVY:

George Kennedy, George Footman (policista), Romeo, Bill Dean, Frank Arlen

DOBA A MÍSTO DĚJE:

Děj se odehrává v Derry a ve Smějící se Sáře (chata); srpen 1994 - smrt Jo, 21.7.1998 - bouřka

FORMA:

Ich-forma, vyprávění s časovým předstihem (prozrazování věcí budoucích, např. zavřel jsem dveře a už nikdy do nich nevkročil), King se vrací i k jiným svým knihám (Derry, Will Denbrought, ...)

DĚJ:

Mike je celkem úspěšný spisovatel. Má manželku Jo a poklidně si žijí. Jediné, co jim chybí ke štěstí, je potomek. Po několika letech se Jo konečně podaří otěhotnět, ale než to Mikovi stačí říct, umírá ve velmi teplém srpnu roku 1994 na parkovišti na protržení lebeční cévy.
Mike je po její smrti ve velkém šoku. Dostaví se mu "spisovatelský blok" a nic ho nebaví.
Až 4. července 1998 odjíždí Mike na jejich chatu, Smějící se Sáru, o níž se mu zdálo pár znepokojivých snů. Na chatě se dozvídá, že Jo po něčem pátrala, ale neřekla mu to. Ještě toho dne se vydává do vesnice, aby si koupil něco k jídlu. Na silnici potká malou holčičku, jak kráčí po středové čáře. Vezme ji na okraj a okamžitě přijíždí i dívčina matka Mattie. Dozvídá se, že Mattie nedávno ovdověla, ale její dítě, Kyru, jí chce vzít bohatý tchán Max Devor. Mike se i přes varování od blízkých lidí pouští do boje za práva Mattie a Kyry. Pozve si na pomoc právníka Johna Storrowa.
Během toho však pokračují Mikovy sny o mrtvých lidech a navíc se do Mattie zamiluje. Mike není ani jediný, komu se po lednici hýbou sami od sebe písmenka a vidí mrtvé lidi. Vidí to i Kyra, která je navíc s Mikem spojena telepaticky. Mikovi se ve snech objevuje Sára (původní obyvatelka chaty). Žila kolem roku 1900, byla to černoška a dobrá zpěvačka.
Mezitím Max chce po Mikovi, aby přestal pomáhat Kyře. Mike odmítne a toho večera je pan Max Devor nalezen ve vaně s pytlíkem přes hlavu. Sebevražda.
John, Mattie, Mike, George Kennedy a Romeo si naplánují "večírek" na počest vyhraného sporu o Kyru. Když se všichni pobaví, přichází bouře a všichni se chystají domu. V tom přijede auto a začne se z něj střílet. John, George a Romeo jsou vážně postřeleni a Mattie je zabita. Mike popadne Kyru a odváží ji na Sáru. Mezitím bouřka opravdu začala (kroupy, vítr, déšť, blesky, hromy).
Mike se málem pokusí Kyru zabít, ale duch Jo mu pomůže, aby to neudělal. Dostane se pod Johanninu pracovnu a tam dostává odpovědi na všechny své otázky: Sára byla zabita Maxovým dědečkem, který zabil i jejího syna Kita, a tak se Sára mstí všem příbuzným dětem, jejichž jména začínají na K. Mike je tedy příbuzný s Devorem. A proto taky zemřela Jo - její dítě se mělo jmenovat Kia. Kyra je poslední na řadě.
Mike se rozhodne, že těm vraždám učiní přítrž. Vyrazí do lesa, kde jsou Sára a Kito zakopáni, a zničí jejich kosti.
Kyra je unesena Rogettou, Mike ji nakonec zachrání a Rogette - poslední příbuzná - také umírá.
Po tomto dobrodružství se Mike rozhodne Kyru adoptovat, ale jak to dopadne, to už se v této knize nepíše.

CITÁT Z KNIHY:

"Viděl jsem věci, o kterých jsem nikdy nečekal, že je uvidím, a cítil věci, o kterých jsem nikdy nečekal, že je ucítím - v neposlední řadě to, co jsem cítil a stále cítím k dítěti, které spí ve vedlejším pokoji. Je to teď můj malý puclík, já jsem její velký kamarád, a to je důležité. Na ničem jiném ani z poloviny tolik nezáleží.
Thomas Hardy, který údajně řekl, že i ta nejgeniálněji napsaná postava v románu je jenom pytel kostí, také přestal psát romány, když dokončil Tajemného Žida a byl na vrcholu spisovatelských možností. Dalších dvacet let psal poezii, a když se ho někdo zeptal, proč přestal psát beletrii, odpověděl, že nechápe, jak se s ní vůbec mohl tak dlouho otravovat. Při zpětném pohledu mu to prý připadá hloupě. Nesmyslné. Vím přesně, jak to myslel. V době mezi dneškem a chvílí, kdy si Ten zvenčí vzpomene a vrátí se, musí stihnout spoustu věcí, takových, které znamenají víc než ty stíny..."