Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Do vesnice Lešetice přivandrují němečtí továrníci. Za velmi krutých podmínek zaměstnávají muže, ženy i děti a pranic se nestarají, jestli někdo v jejich službě zemře a zanechá po sobě rodinu, která nemá, jak by se protloukla.
Navíc postupně vytlačují původní obyvatele pomocí výhrůžek anebo jednoduše tak, že jim znemožní sehnat si práci, takže se musí odstěhovat, aby přežili. Pouze kovář nechce odejít ze své půdy.
Kovářův pomocník Václav se zamiluje do jeho jediné dcery Lidušky, a odchází, aby vydělal peníze a oni se mohli vzít. Liduška mu slibuje, že na něj bude čekat.
Léta běží, kovář zůstává, ale prohrává soudy s továrníky a daří se mu zle. Do vesnice se vrátilo několik původních obyvatel. Jeden z nich hledal svou dívku a našel jenom její hrob. Z bídy se podvolila továrníkovi, otěhotněla a když se dítě narodilo, utopila se i s ním.
Kovář s těmito lidmi sedává po večerech u sebe a nejraději mluví o době husitské, kdy Češi vzali do rukou zbraně a bránili svou zem.
Kováři přijdou zabavit dům a kovárnu, on se však s přáteli brání a rozvášnění lidé zapalují kovárny a honí své utlačovatele.
Pro kováře opět přijdou i s posilami a smrtelně ho postřelí. Ve chvíli, kdy umírá, se vrací nyní bohatý Václav, který oznamuje, že továrník odtáhl a podniku se ujal pravý Čech.
Václav sám chce koupit kovárnu a oženit se s Liduškou. Kovář šťasten umírá.

UKÁZKA:

(...) muži rysů potrhaných,
bledé ženy kalných zraků,
i sval chorých dítek slabý.
V potu, slzách, trudu, hladu
slouží tam až do úpadu (...)

Rozlehl se náhle výstřel hromný,
pád a dívčí výkřik srdcelomný;
dýmu oblak modravý se vznesl -
perlík padl, kovář k němu klesl,
krev mu z prsou valem řinula,
nazad obličej se sklonil siný
a jak na podušce spočinula
mroucí hlava v lemu kovadliny.