Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• literární žánr: povídka
• další možné názvy:
  1. Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
  2. Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do patnáctého století
  3. Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do 15. století

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století spadá svým vznikem do stejné doby, kdy vznikaly Nové písně a má s nimi i s Jitřními písněmi stejnou základní ideu: Náš národ je třeba povzbudit a posílit! Svatopluk Čech zavedl Matěje Broučka až do bitvy na Vítkově (kterou ale nelíčí jeho očima, neboť Brouček není schopný vidět kolem sebe a vnímat i oceňovat statečnost bojovníků pro samý strach o svůj vlastní život).
Základním uměleckým rysem tohoto díla je metoda protikladů. Čech chce svým čtenářům přiblížit minulost a vyhledává protějšky jak v charakteru postav, tak ve srovnávání prostředí, ve kterém se pohybovali obyvatelé Prahy jak za jeho doby, tak v době husitské. Nejvýrazněji jsou zde uplatňovány protiklady v rozdílu obou hlavních postav, Broučka a Janka Domšíka od Zvonu.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo Státní nakladatelství dětské knihy v Praze roku 1968. K vydání připravil a ediční poznámku napsal Antonín Procházka. Doslov napsal Václav Stejskal. Ilustroval Rudolf Šváb. Počet stran: 190.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Svatopluk Čech se narodil do rodiny nadšeného vlastence, a to se promítlo v celé jeho tvorbě. Vystudoval Piaristické gymnázium v Praze. Potom studoval práva, kterými se později i živil. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květ. Vyrostl u almanachu Ruch, nakonec však začal působit v roce 1873 v almanachu Lumír, kde se dostal až na pozici redaktora. Byl jedním z členů České akademie věd a umění. Byl rovněž vášnivým cestovatelem.

Čechovy texty postrádají intimitu a jsou určený ke kolektivnímu působení. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, ale také politickou a sociální lyriku a epiku. Dále je u něj typická rétoričnost, mnohomluvnost a romantický patos. Bývá označován jako poslední básník doby obrozenecké. Svými příběhy pana Broučka se stal průkopníkem českého sci-fi.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Matěj Brouček - majitel činžovního domu v Praze; pravidelný návštěvník místního hostince a milovník piva; je neustále nespokojený a naštvaný, chová se sobecky, nesolidárně a často bývá nabručený; nemá pevné zásady, je nečestný a nemálo lže

DĚJ:

Večer se pan Brouček vydává do místního hostince v Praze. Vede diskusi s dalšími hosty. Baví se o tajných chodbách a katakombách pod Prahou. Profesor potvrzuje jejich existenci, avšak ostatní mu nevěří. Při cestě domů do takové chodby sám pan Brouček zapadne. V tajné komnatě nalézá spoustu zlatých minci a drahých kamenů. Jedná se o dosud nenalezený poklad Václava IV. Vydává se dále neprobádanými chodbami. Nachází cestu ven. Ocitá se v 15. století v roce 1420 za doby husitských válek a vlády Zikmunda Lucemburského. Po zjištění této informace omdlí...

Probudí se u Jana, jenž se řadí mezi Pražany. Jan Broučkovi vysvětlil aktuální situaci. Brouček se připojí na stranu husitů. Před bitvou si Brouček zapálí doutník. Lidé z 15. století tyto věci neznají a diví se. Vyzkouší středověké jídlo. Nerozumí některým zastaralým slovům. Dělá si zálusk na Janovu dceru. Janovi navrhuje ústupky z husitského programu místo války. Na začátku husitských válek byli Pražané spíše radikální husité a ústupky nepřipouštěli. Na husitech je vidět naprostá oddanost a víra.

V hostinci se později projevuje husitská názorová nesjednocenost. V průběhu bitvy Brouček omdlí. Po probuzení se přidá k táboritům. Seznámí se s Janem Žižkou. Bratr Brouček pomáhá při stavbě zdi a absolvuje výcvik. Jeden z táboritů mu vykládá o Janu Husovi. Projevuje se úcta k Husovi a úplné přesvědčení o správnosti jeho učení. Táborité žijí skromný život.

Z další bitvy Brouček uteče. Jednalo se o bitvu na Vítkově. Při pokusu odcestovat zpátky do 19. století se setká s husity, kteří jedou z bitvy. Je upálen na hranici za zbabělost a zradu. Probere se zpátky v 19. století. Všechno povykládá přátelům v hostinci, ale nikdo mu nevěří.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi velice líbila jak svým příběhem, tak historickým informativním podtextem. Tato knížka mi umožnila obnovit své znalosti dějepisu ohledně husitských válek a zároveň mne dokázala pobavit. Celý děj je provázený humorem a ironií. Samozřejmě se nejedná o vědeckou práci. V každém případě knihu hodnotím kladně.

POZNÁMKY:

• knížka vznikala jako odezva národního obrození a její snahou je bezesporu přinést do naší tehdy nově obrozené literatury i jiné literární styly (kupříkladu humoristický), u něhož by se lidé mohli pobavit a odpočinout si nad neobyčejnými příhodami obyčejného člověka
• kniha má 14 kapitol
• autoři se zabývali historickou prózou, protože Češi měli pocit méněcennosti ve velkém Rakousko-Uhersku
• husité = kališníci = utrakvisté (utra que - přijímání podobojí)
• vlastenecké zaměření a patos Čechovy tvorby korespondovalo s jeho heslem ("Jménem, srdcem stejně Čech."), jež se stalo i jeho symbolickým označením na veřejnosti
• Brouček odcestuje do roku 1420 - rok předtím, v roce 1419, proběhla defenestrace, kterou vedli Jan Želivský (kazatel); vyburcoval davy, kteří vyhodili některé konšely z okna; dále zemřel Václav IV., jeho nástupcem se stal Zikmund Lucemburský
• Zikmund Lucemburský byl katolíkem; v některých věcech se shodoval s husity, avšak aby si udržel autoritu, rozhodl se bojovat proti nim
• bitva na Vítkově - husité si před bitvou zpívají (v legendární bitvě u Domažlic tak zastrašili nepřítele)
• husité nebyli profesionální vojáci, přesto byli schopni vyhrát proti zkušeným křižákům
• husité vyhráli proti všem křížovým výpravám (křížové výpravy - vyhlášeny Papežem, celá Evropa je viděla jako kacíře)
• husity dělíme na:
  1. Pražani - na začátku radikální, později umírnění
  2. Radikálové - žádné ústupky (táborité)
  3. Umírnění - určité kompromisy
• Jan Žižka z Trocnova - vojenský vůdce husitů; nikdy neporažen; jeden ze zakladatelů města Tábor
• Tábor - husitské město, kde společně hospodařili, vedli skromný život; silně věřící a radikální husité (v díle je řečeno, že dokonce zřídkakdy jedli - místo večeře se v díle modlí)
• zbraně husitů - sudlice, vozové hradby
• husitskou revoluci dnes považujeme za úspěšnou, přestože byla splněna pouze jedna ze čtyř pražských artikul (mohli přijímat podobojí)