Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

STRUČNĚ O AUTORCE:

Dcera Pavla Kohouta, narozená v roce 1957, za socialismu pronásledovaná za svého otce, který si žil v poklidu v cizině a kterého vlastně ani neznala. Bratr Ondřej Kohout - malíř, žil v Německu a sestra žila ve Švýcarsku. Boučková dostala v roce 1989 cenu J.Ortena za nejlepší prvotinu.

DĚJ:

Indiánský běh a Končiny štěstí, Končiny ticha
Povídka vlastních vzpomínek na rodinu - matku Alfu, otce Indiána, jeho novou ženu Můzu, bratra Slunečního Paprska, sestru Bílou Lunu, rodiče matky a partnery své a svých blízkých. Knížka je psána v ich-formě a vypravěčka je nejmladší dcera - Prasklá guma. Od přezdívek hrdinů se odvíjí název knihy.
Paprsek, Luna a Guma žijí s matkou Alfou, zatímco otec Indián s novou ženou Můzou emigrovali a žijí v blahobytu v cizině. Alfa s dětmi nemá co jíst, Indiána příliš nezajímají, ale jsou rodina emigranta bez šance na lepší práci a studium. Paprsek se oženil s Madlou a poté emigroval stejně jako Luna. Doma zůstala jen Guma s matkou, která se stará o nemocné rodiče, kteří se zbláznili.
Guma nemůže otěhotnět a spolu s marnými pokusy o zplození dítěte prožíváme i marné pokusy, aby ve studni byla voda. Jakmile s Valčíkem adoptují polovičního Cigánka, ve vyvrtané studni se objeví voda. Žijí na chatě a syn jménem Dárek dostane druhého adoptovaného Cigána Párka. Potom Guma sama otěhotní a je konec knihy. Mezitím byla sametová revoluce a otce oslavovali a zakázal jí vydat tuto knihu.

Křepelice
Další povídka o Haně, která jako dívka měla smůlu na muže. Jednou to byl Kubánec, co musel odjet z republiky, druhý byl Rus, který by nedostal povolení k pobytu, třetí jel pracovat jinam, až potkala Jiřího - hudebního skladatele. Jeho matka byla rozhodně proti svatbě, Hana pro ni nebyla dostatečně dobrá partie. Jakmile se jim narodil Janíček, manžel se s ní rozvedl, odmítal poskytovat víc než stanovené alimenty, syna odmítal i vidět. Hana měla několik známostí, se kterými se stýkala v kanceláři, v hotelu, apod. Až potkala Oldu - manžela své kamarádky. Měl nespornou výhodu proti jiným, byl neplodný. Jeho líné spermie jim poskytovali bezpečí po mnoha let spokojeného sexu - až se narodil Filípek. Olda si ji chtěl vzít, ale to Hana odmítla, nechtěla ho kamarádce přebrat, i když pro ni byla jen kurvou a Filípek parchantem. Jak šel čas, ani Olda se nechtěl k synovi hlásit, vídali ho jen jeho rodiče, kteří se konečně dočkali vnuka.

Když milujete muže
Povídka s rychlým dějem, která se velmi dobře čte. Boučková používá ojedinělý styl psaní, kterými se naprosto odlišuje od ostatních spisovatelů. Její věty jsou krátké, například: "Po přísaze měl přijet domů. Měla jsem všechno připravené a on nepřijel. Zneklidnilo mě to. Sedla jsem na vlak a rozjela se do Plzně za ním." Věty dávají ději dynamiku a jsou pro autorku charakteristické. Jako pro Hrabala jedna věta na celou stránku.
Krátce po svatbě jde manžel na vojnu a po přísaze je obviněn z vlastizrady a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Manželka dělá všechno proto, aby obvinění zvrátila, leze na strom před věznicí, kde ho zamřížovaným oknem může na chvíli spatřit, píše dopisy, balí balíčky do vězení. Vyhodili ji z práce, proto šla pracovat do továrny na dvě směny, aby byly peníze. Po propuštění se manžel vrátí domů, nemůže sehnat práci a opět je to manželka, kdo se stará, vyměnila byt za větší, koupila mu auto, opět pracuje na dvě směny, nespí, stará se. Manžel studuje na vysoké škole hudbu a ona opisuje noty, zametá mu cestu k úspěchu. Když je manžel na vrcholu, již ji nepotřebuje, zůstává sama se synem, zatímco on si našel mladší a lépe zachovalou. Manželka mu to nezazlívá, dál pracuje, aby uživila sebe a syna, manžela stále miluje, lituje ho, když onemocní. Je to pochopitelně ona, kdo mu daruje krev se slovy: "Dám ti svoji krev a budu ty. Budu se tě dotýkat, pořád. Budu s tebou dýchat, budu pískat blues. Budu tvoje tvář, tvoje dlaň. Budu tvoje vůně. Navždycky."
Autorka v této povídce nesklouzla do sentimentu, ale ani tuto hrdinku neobdivuje. Ostatně nebylo by ani za co.

Krákorám
Povídka na základní téma - autorka je vdaná, nedaří se jí otěhotnět, proto adoptuje postupně dva chlapce, aby potom porodila třetího syna. Téma známé z Indiánského běhu, přepracované ale znovu a trochu jinak. Tentokrát jsme opět na venkově v dosti primitivních podmínkách a v rodině jsou tři chlapci - "černoušek, běloch a kakao". Shodou genetických zázraků to "kakao" je vlastním dítětem, černoušek i běloch jsou adoptovaní. Děti jdou do školy, tatínek nemá práci, až je pomocníkem Obecního úřadu pro kopáčské práce. Maminka je hudební skladatelka, která svou operu přepracovává několik let, aby ji se slávou uvedla a tím se skládáním skončila, protože "objednávky se nehrnou". Povídka se jmenuje "Krákorám", protože autorka o sobě říká, že je matkou tří synů a paničkou sedmi slepic, případně ke konci již paničkou tří synů a matkou sedmi slepic.
Tato povídka je odrazem známého pořekadla: "Nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky", zatímco prvá povídka měla jiskru, byla nová, ojedinělá, druhou stále srovnáváme s první a srovnání pro ni není úspěšné.