Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• román ze života lidu na východě Čech

Román je obrazem sociálního i náboženského zápasu, jenž svádí prostý lid na českomoravském pomezí devatenáctého století.
Autorčin 4. román vypráví o náboženské sektě, symbolizující touhu prostých lidí po lepším životě, a jejím zániku.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1979 (1. vydání tamtéž). Počet stran: 570.

DĚJ:

Děj se odehrává ve východních Čechách ve 2. polovině 19. století. Hlavní osoby jsou zde sedláci, kteří pro svou víru, zcela odlišnou od katolické a evangelické, procházejí očistcem na světě, pronásledováni úřady a posměchem lidí. Existuje pro ně pouze nejvyšší živý Bůh, jenž je v nich a oni v něm. Neuznávají jakéhokoliv prostředníka mezi sebou a svým Bohem, neuznávají náboženské obřady, uctívání křížů, obrazů a vše, co není možno pochopit lidským rozumem, zavrhují. Svědčí to o duševní vyspělosti českého sedláka, který tehdy nejen četl Voltaira, Micheleta, ale také jim rozuměl a o přečteném uvažoval. To je jádro knihy, kolem něhož se točí osudy několika vyznavačů této čisté víry.

Předně je zde Kvapil, ušlechtilý a inteligentní člověk, jenž čte Havlíčkova Slovana a Národní noviny, Komenského, Jungmanna a touží po obrodě českého národa. Pro své pokrokářské názory na správu svého rodiště je nenáviděn tupou obecní radou. Je duší tohoto náboženství, obstarává svým "bratřím a sestrám" knihy, udílí rady a útěchy všem, kteří za ním přijdou. Když zestárne a onemocní, zůstane opuštěn nejen cizími lidmi, ale i svými dětmi. Zoufalý svou nemohoucností a lidským nevděkem se zastřelí...

Jeho sestra Helena Koutná, vdova s 5 dětmi, se také těžce protlouká životem. Jenom nejmladší syn Jiří zůstal věren matčině víře, ostatní děti se jí odcizí a zůstanou evangelíky. Jiří se jako student zamiluje do jedné mlynářovy dcerky, Růženy Lexové. Rodiče přejí této známosti, kterou ale rozbije špinavá pomluva. Jiří se dozví, že duševní "hody lásky", které pořádají děti čistého živého, jsou vlastně hody lásky tělesné, kterých se Růženka taky zúčastnila. Žádá vysvětlení po jejím otci, jenž jej zbaví podezření, nicméně Růženka vyslechne jejich hovor a rozlítostněná tímto obviněním se v noci nevrátí domů, zabloudí, potmě spadne do mlýnského náhonu a utopí se...

Dále je zde Faimon, jemuž násilím vezmou syna, aby ho svými bludy nezkazil. Stane se z něj katolický kněz, jenž přijde dát otci na smrtelné posteli poslední pomazání. Faimon ho ale nechce už vůbec znát a umře tak, jak žil - těžce, osamoceně, ale pevný ve svém přesvědčení.

Kubík z Pasek, tichý, vážený člověk, který se nehodí k těžké selské práci se svou slabou tělesnou soustavou. Nejraději čte knihy, jež mu vozí "bratr" Mlejnek. Dcera Milka mu zemře po porodu dítěte a syn Tonek uteče do Hamburku za děvčetem, kde zmizí rodičům jeho poslední stopa. Ve stáří nenalézá Kubík útěchy ve svém náboženství a vrací se k víře své ženy evangeličky.

Román končí úsilím mladého evangelického pastora o vykořenění bludů, které ztroskotá právě ve chvíli, kdy si myslel, že nad nimi zvítězil. Nové símě rozkolu, nový vzdor hloubavých sedláků - nové úkoly pro horlivé kněze...