Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• devátý díl série Úžasná Zeměplocha (předchozí: Stráže! Stráže!; následuje: Pohyblivé obrázky)

Erik má koníčka - démonologii. Rád by vyvolal démona a přinutil ho, aby mu splnil tři přání: stát se vládcem světa, získat lásku nejkrásnější ženy Zeměplochy, být nesmrtelným - prostě takové ty obvyklé věci. Místo poslušného démona však vyvolá Mrakoplaše, jednoho z nejneschopnějších mágů Zeměplochy, jenž se kdysi ztratil v Podzemních rozměrech, a s ním Zavazadlo. Král démonů, novátor s moderním přístupem, aby oživil nedostatečnou fantasii démonů, začne prostřednictvím Mrakoplaše plnit Erikova přání. Avšak, jak říká pekelný král, vtip spočívá v tom splnit každému jeho přání doslova a do písmene, a přitom mu nikdy nedat to, co si vlastně přál...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Talpress v Praze roku 1999 (1. vydání). Z anglického originálu Eric (Discworld) přeložil Jan Kantůrek. Počet stran: 184. ISBN: 80-7197-003-4.

PROSTŘEDÍ:

Zeměplocha (především centrální Klač, Tsortská říše, Nový svět stvořený Stvořitelem a pekelná sféra).

NÁMĚT:

Dobrodružství démonologa Erika a jeho přivolaného (ne)démona Mrakoplaše.

DĚJOVÁ LINIE:

Erik je mladý teenager-démonolog, jenž se rozhodne, že vyvolá démona z pekelných sfér, aby mu splnil tři přání. Chce se totiž stát pánem světa, setkat se s nejkrásnější ženou na světě a k tomu všemu žít věčně.

Samotný pán podsvětí Astfgl v něj hodně věří, neboť si myslí, že by nebylo špatné jej zmanipulovat ve svůj vlastní prospěch. Proto nakáže lordu Ontenegovi, aby dobře hlídal a až bude Erik vyvolávat, aby vyvolal právě jeho. Všichni jsou s tím v pekle dobře obeznámeni, a proto se zdá, že přeci nemůže dojít k žádnému problému. To by byla šance jedna k milionu.
Jenže, jak už to tak bývá, když je to šance jedna k miliónu, tak je jasné, že se ta pravděpodobnost vyplní. Když si stařičký Ontenego odskočí na záchod kvůli volání přírody, Erik začne vyvolávat a ke svému údivu vyvolá démona, jenž na sebe vzal dokonalou lidskou podobu. Háček je ale v tom, že démon není démon, nýbrž Mrakoplaš, který uvízl v pekelné sféře, když jednou zachraňoval proti své vůli svět (konkrétně tomu bylo v knize Magický prazdroj).

Erik řekne svá tři přání a Mrakoplaš mu vysvětlí, že není démon. Už už to vypadá, že mu mladičký démonolog uvěří, když tu se objeví věrné zavazadlo na spoustě malých nožiček, vyrobené z magického vzácného hruškovníku, které svého pána - v tomto případě Mrakoplaše - následuje věrně kamkoliv a kdykoliv na každém kroku (klidně i do samotných pekelných sfér, jak se v minulosti událo).

To celou věc zvrátí, protože Erikovi dojde, že Mrakoplaš musí být démonem, když má takového posluhovače (i když samozřejmě není). Proto mu nařídí, že všechna jeho přání platí a ať se dá do díla. Starý papoušek, který zde zbyl po Erikově dědečkovi, jenž byl také démonem, přitaká a rozhodne se, že tomu všemu chce být svědkem.

Mrakoplaš marně vysvětluje, že není démon a přitom luskne prsty. Tím se stane to, že se objeví v džungli centrálního Klače v tezumánském království, kde shodou okolností vládne Velký Muzuma.
Erik očekává, že mu zde složí někdo hold, a to se také stane, když je přivítají domorodci s obsidiánovými zbraněmi, kteří je dostanou do svého centra říše. Zde je hostí všemožnými dary, kterých si Mrakoplaš, papoušek Polly a Erik do sytosti užívají.
Mrakoplašovi se to zdá ale celé divné, protože takhle se normálně domorodci nechovají, a proto jde na průzkum. V jedné z pyramid objeví legendu, v níž je vyobrazen společně s Erikem. Je z ní docela zdrcen, protože ho čeká nepěkný krutý konec, tudíž usoudí, že nastala ta správná chvíle odsud co nejrychleji zmizet.
Přitom z jámy vysvobodí dobrodruha-průzkumníka Pasáka da Quirma, který zde v těchto džunglích hledal věčný pramen mládí. Prakticky celý svůj život, avšak neúspěšně. Vysvětlí, že byl nakonec zajat i se svou družinou a uvržen do těchto kobek. Zůstal však jako poslední.

Tak se stane, že s Mrakoplašem utíká i Pasák a posléze i Erik. Dlouho však ne, protože jsou zajati rozhořčenými domorodci, jež usoudí, že nadešel čas, aby to s nimi skoncovali. Tu se zavčas objeví jejich bůh Quizozapletl, který je ve skutečnosti prťavý, pár centimetrů vysoký démon. Ten se na příkaz pekelného krále rozhodne vše napravit. Než se ale do toho dá, objeví se nasupená truhla, která si svůj vztek vybije na vyděšených domorodcích. Z démona se pak stane jenom rozmáznutý flek, kvůli čemuž musí poputovat do nižších sfér, aby zde počkal, než se mu zhmotní nové tělo. Papoušek na přání Mrakoplaše nakonec zůstane s Pasákem, tudíž se ho pojednou zbaví.

První z přání se tak Erikovi vyplnilo. Stal se králem světa. Samozřejmě jako každému přání od démonů i v tomto případě byl přející nespokojen, neboť tak tomu bylo vždy účelem. Nastal již čas pro druhé - setkat se s nejkrásnější ženou světa.

Mrakoplaš opět luskne prsty, čímž se ocitnou v antické válce, kdy bojují proti sobě Efebijci a Tsorťané kvůli unesené krásce Eleonor (jakási parodie na Trojskou válku). Jsou v jakémsi stísněném prostoru, z něhož když vylezou, zjistí, že je to zadní část dřevěného koně. Zjistí tak, že byli celou dobu v pr....
Ve městě jsou pak zajati a dopraveni na místní strážnici, aby je zde vyšetřili. Nastane však boj, a proto se vyšetřující rozhodne, že bude lepší, když zajatce nechá být a namísto toho pomůže svým druhům.
Erik s Mrakoplašem osamoceni uniknou ze strážnice a zakrátko se setkají s hrdinou těchto válek, s Lavaeolusem (jakýmsi Odysseem), se kterým se dostanou tajným tunelem až do paláce, kde osvobodí Eleonoru. Ta se však za ty dlouhé roky boje poněkud změnila, tudíž již rozhodně nebyla nejkrásnější ženou světa. Přesto se tímto setkáním vyplnilo druhé přání.

Při své cestě se pak dostanou do nicoty, kde se setkají se Stvořitelem, který zrovna tvoří nový svět. Ten jim nabídne chlebíček, načež ho Mrakoplaš přijme. Když nový svět Stvořitel vytvoří, Mrakoplaš zahodí chlebíček, do něhož párkrát kousl. Mikroby z něj se pak dostanou do vody, čímž stvoří nový život pro tuto planetku.

Erik chce domů, avšak Mrakoplaš mu objasní, že se mu plní jeho třetí přání - že bude žít věčně. Celou věčnost od počátku stvoření světa až po jeho konec. To se mu příliš nelíbí, a tak mu Mrakoplaš vnukne nápad, aby použil pentagram na přivolání démonů z pekelných sfér, avšak obráceně.
Tak se oba dostanou do pekla. Tam pekelný král zuří, protože celou dobu za nimi lítal jako blázen, aby je sehnal, avšak vždycky, když je měl už skoro na dosah, tak se mu kamsi vytratili, tudíž jeho pátrání po nich přišlo zcela nazmar.
Erik se chce s Mrakoplašem dostat ven, ale není to tak jednoduché. Musí si projít několika nepříjemnými situacemi, jež vyústí nakonec v to, že se setkají s duší papouška Pollyho a Pasáka, který udělal tu chybu, že se napil z pramenu věčného mládí hned, zatímco jej měl předtím převařit. Rovněž zde potkají i Lavaeoluse - Mrakoplašova předka - který jim řekne kudy se dostat ven. Tak se jim to nakonec podaří.

Jelikož již mají démoni Astfglem zavedených změn až po krk, rozhodnou se na něj jít lstí. Konkrétně se tak rozhodne stařičký démon Ontenego, který jej jmenuje prezidentem. Král-prezident má pak práce tolik, že nestačí kontrolovat vše, díky čemuž může Ontenego polehoučku potichoučku vše navracet do původního stavu, jak tomu bylo před Astfglem.

POSTAVY:

Mrakoplaš - opatrný, zachmuřený, zadumaný, věčně nasupený, rozumný, chytrý, vysoký, světaznalý, nešikovný, líný a srab; mág, nyní již démon, který nikdy nedostudoval na Neviditelné univerzitě v Ankh-Morporku; k smrti nenávidí dobrodružství, kterým se snaží raději vyhnout, aby si v klidu žil svým obyčejným nudným poklidným životem, ačkoliv se mu to příliš nedaří, neboť ho pokaždé zastihnou v nejnevhodnější chvíli, aby musel zase zachraňovat svět; řídí se věčně heslem: "Kdo uteče, ten vyhraje!"
truhla z magického hruškovníku - ačkoliv nemá jméno, má svou vlastní osobnost; neposedná a v mnohém podobná svému majiteli - Mrakoplašovi, jemuž je nesmírně loajální; slouží k přenášení jeho majetku, ačkoliv většinou do svého obsahu cpe různé pochoutky, které vyloudí v hospodě, či protivníky, jež byli natolik hloupí, že se s ní dali do křížku; bývá často nasupená a ráda kouše; má spoustu malých nožiček, a proto umí sama chodit; svého majitele dokáže vystopovat, i kdyby byl náhodou zrovna v jiné sféře nebo dokonce na jiné planetě
Erik - mladý čtrnáctiletý chlapec, který teprve nedávno začal praktikovat démonologii (dalo by se tedy směle prohlásit, že je mladým zaníceným démonologem); vnuk významného démonologa, jenž se snažil přivolat sukubu, leč marně; Erik je tvrdohlavý, naivní, mladý, nesmělý, nosí falešné vousy, aby vypadal starší, a věčně si myslí, že ví všechno nejlépe
Astfgl - král a později i výkonný prezident pekelných sfér; oproti svým předchůdcům se nesnaží vypadat hrůzostrašně, nemá v úmyslu brát na sebe podobu, při níž by měl kopyta, rohy, ocas a bůhví jaké další věci; chodí proto v rukavičkách, slušivém obleku a kloboučku s drobnými růžky; je zaníceným reformátorem, jehož reformy nejsou zrovna nejoblíbenější; rozvážný, rozumný, konstruktivní, kreativní a uvažuje racionálně
Ontenego - stařičký démon z urozeného rodu; má tři nosy a zjevem připomíná smutného orla nebo též soudce; rozvážný, rozumný, kreativní, konzervativní a pravděpodobně má problémy s močovými cestami
Lavaeolus - dávný předek Mrakoplaše, který má v názvu (pokud se přeloží) také mraky; chytrý, mazaný, kreativní, odvážný, lstivý, bojechtivý
Quizozapletl - drobný démon, jenž měří sotva pár centimetrů; zvolený bůh domorodých obyvatel centrálního Klače, kvůli němuž vzniklo mnoho potíží; malý, vystrašený, ošklivý
Pasák da Quirm - dobrodruh-cestovatel-průzkumník, který se snaží najít pramen věčného mládí, jemuž zasvětil celý svůj život; přátelský, chytrý, rozumný, starý
papoušek Polly - papoušek, který zpočátku patří Erikovi a později Pasáku de Quirmovi kvůli tomu, že jej již nadále nemůže Mrakoplaš snášet, a proto se ho lstí zbaví; ukecaný, protivný, namyšlený a svéhlavý

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Co všechno mohou provést unáhlená přání.

MOTIVY:

Peklo, démoni, Zeměplocha, Mrakoplaš

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Text knihy je psán převážně spisovným jazykem v kombinaci s tím nespisovným, který převažuje především v oblastech dialogů.

VLASTNÍ NÁZOR:

Knížka se mi vcelku líbila. Byla vtipně napsaná, svižným tempem i se zajímavou zápletkou. Jenom škoda, že mi připadala oproti ostatním knížkám zdaleka nejkratší.