Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• díl v sérii: 32 (předchozí: Podivný regiment; následuje: Zaslaná pošta)

V úsměvném fantasy příběhu ze Zeměplochy od oblíbeného anglického spisovatele nastupuje Tonička Bolavá do učení na čarodějku.
Tonička musí kvůli svému poslání opustit mléčnou farmu svých rodičů a odletět se slečnou Rovnovodovážnou do její chaloupky v horách. V učení se jí líbí, začne ji však pronásledovat "zlojroj", a to je vážné. Na pomoc se jí vydá skupina pidimužíků, kteří si hrdě říkají Svobodnej národ Nac mac Fíglů.
Terry Pratchett opět nezklame a dokáže své čtenáře skvěle pobavit.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Talpress v Praze roku 2005 (1. vydání). Z anglického originálu A Hat Full of Sky (Discworld) přeložil Jan Kantůrek. Počet stran: 351. ISBN: 80-7197-269-X.

PROSTŘEDÍ:

Křída

NÁMĚT:

Příběh mladé nadějné čarodějky Toničky Bolavé

DĚJOVÁ LINIE:

Tonička Bolavá je na radu Bábi Zlopočasné odvedena mladou vyhledávačkou čarodějnických talentů, paní Klíšťovou, do učení ke slečně Rovnovodovážné, jež není tak úplně normální. Ne proto, že by byla nějak divná či padlá na hlavu. Je trochu divná, to ano. Ale to spíše proto, že žije sama. Tedy ne tak úplně sama. Žije s Osvaldem, jenže to je duch, který nemluví a jen uklízí, a tak je jasné, že se cítí být sama. Až na svou společnici, kterou si je sama.
Říkáte si, co je to sakra za nesmysl!? Tak já vám to vysvětlím. Slečna Rovnovodovážná se narodila jako dvojče. Ne ale jako normální dvojče. Ona se narodila jako jedna osoba ve dvou tělech. Každé z jejích těl vystupuje dohromady a každé z jejích těl ví, co si to první myslí, protože mají stejnou propojenou mysl, jež ovládá obě těla.
Právě kvůli tomu je slečna Rovnovodovážná sama, neboť s tím má četné problémy, ačkoliv jednu chvíli se tím živila v cirkuse pod zástěrkou toho, že dokáže věštit.

Tonička ovšem nic neví, a tak je to pro ni docela šok. Vzhledem k tomu, že je ale čarodějkou, tak se přes to snadno přenese. Koneckonců, je to její učitelka, která ji má zasvětit do tajů čarodějnické živnosti, tak by nebylo dobré, aby se proti tomu příčila.
Proto s ní žije a dělá vše, co jí řekne. To se ale skládá převážně z toho, že se stará o nemocné či o ty, co pomoc potřebují. Kupříkladu se se slečnou Rovnovodovážnou starají o staříka, jenž vlastní truhlu plnou peněz, aby si mohl zajistit slušný pohřeb, a kvůli předstírané skleróze Toničce říká Mařenko, protože tak se jmenovala jeho blízká.

Jednoho dne ji navštíví mladá čarodějka Petulie, která ji pozve na sabat pořádaný místními mladými děvčaty. Jelikož by si Tonička velice ráda popovídala s někým jí věkově podobné, rozhodne se, že nabídku příjme, a proto se na sabat dostaví.

Tam se jí ale děvčata včele s Anagramou vysmějí, protože prohlásí, že má neviditelný klobouk od Bábi Zlopočasné a že porazila královnu víl. Pochopitelně je to pravda, ale ostatní děvčata to považují za výmysly a pohádky.
Proto se domů dostaví Tonička s pláčem, neboť něco takového nečekala. Podle jejího mínění ji děvčata považují za malou holku, ještě dítě, které má rádo pohádky a vymýšlí si, aby se udělala mnohem zajímavější, než ve skutečnosti je.

Jelikož je smutná a použije kouzlo výměna (či zapůjčení), při němž řekne "Chci se vidět" (načež se z ní stane duch, který pozoruje její tělo), dostane se jí do hlavy zlojroj, jenž ji již delší dobu sledoval a vyčkával vhodného momentu, kdy by se mohl zmocnit jejího těla.

Od tohoto momentu se začne Tonička chovat velice ošklivě ke svému okolí. Okrade o mince starého pána, který jí říkal Mařenko, donutí obchodníka Zak-zaka, aby jí prodal čarodějnické potřeby s devadesátiprocentní slevou, prohlásí o Petulii, že je tlustá, přinutí Anagramu, aby se jí bála, a co je ze všeho nejhorší - zabije jednu ze dvou slečen Rovnovodovážných.

Naštěstí její staří známí - přátelští drobní modří skřítkové (víly) Nac mac Fíglové - o zlojroji vědí, a proto za ní již od začátku cestují skrze převlek v dostavníku a vydávají se jí tak zachránit před zlojrojem, než bude pozdě. Jejich vůdce, Rob Kterýten má plán (napsal jej na papír), který je ve skutečnosti obyčejným kouskem papíru, na němž není ani jediné myšlenky či nápadu, kterým by se zlojroje zbavili. Jedou tak na vlastní pěst bez jakékoliv představy.

Stejný plán má i Bábi Zlopočasná, jež se o tom dozví díky včelám (které mimochodem jako jediná dokáže ovládat v zapůjčení; viz kniha Dámy a pánové).

Tak se stane, že díky věcem, které seženou Nac mac Fíglové, se jim podaří proniknout do snu a pomoci Toničce stát se natolik silnou, že vyženou z její hlavy zlojroje. Nemají ale vyhráno. Prozatím, protože zlojroj není úplně poražen. Pouze se stáhl do bezpečí lesů, odkud přišel.

Tonička musí napravit vše, co napáchala, a tak odchází s Bábi Zlopočasnou po místech, které utrpěly škody. Nejhorší je ale pro ni představa, jak bude líčit staříkovi to, že ukradla mince z jeho truhly. Když k němu ale dojde, čeká ji překvapení, protože její přátelé Fíglové místo zaplnili svými zlatými, čímž jí zachrání krk.

Pak se jde s Bábi večer projít, až nakonec pozdě ráno usoudí, že půjdou na čarodějnické zkoušky.
Zde se také Tonička setká s čarodějkami, které ukazují a předvádějí různá kouzla, triky, rady i jiné zajímavosti, jež považují za natolik důležité a záviděníhodné, že se je odváží prezentovat.
Setkají se tak i později se zlojrojem, jenž hledá Toničku, aby získal zase kontrolu nad jejím tělem.

Toničce, které se nikdy nepodařil vytvořit pendul (něco jako káča na principu toho, že tělo je tvořeno vejcem), se tentokrát povede vytvořit opravdu speciální, který je tvořen vejcem a malým Fíglem Robem, přívěskem ve tvaru koně, jenž jí dal na rozloučenou její dobrý kamarád, když opouštěla svou domovinu. Tím způsobí magický výboj, který zaplaví okolí oslnivou září.

Tonička nechce zlojroji ublížit. Ani neví jak. Namísto toho si s ním začne povídat a zjistí, že chce zemřít, jenže neví jak. Tak se s ním spřátelí a pojmenuje ho Artuš. Pak mu záhadným způsobem pomůže odejít.

Když se tak stane, dostane se Tonička do mrtvé pouště, kde na ni čeká Smrť. Tonička netuší, jak se dostat pryč. S tím si ale naštěstí nemusí dlouho lámat hlavu, protože jí otevře tajné magické dveře Bábi Zlopočasná, která ji tak vysvobodí.

Obě si pak užijí zbytek zkoušek a rozejdou se domů. Teprve po nějaké době se opět setkají. Tonička ji předá její starý klobouk, který jí darovala po čarodějnických zkouškách s tím, že si ten svůj musí sama najít.

Pak si s ní povídá a dospěje k názoru, že jediný pro ni dobrý klobouk je takový, který si sama vytvoří, protože k němu bude mít vlastní vztah.

Kniha pak končí tím, že svůj nový koupený klobouk s hvězdičkami zahodí do větru, neboť se jí jejím novým kloboukem stane obloha...

POSTAVY:

Tonička Bolavá - mladá dívenka, která se narodila na Křídě do rodiny pastýřů ovcí; již od mala měla předpoklady k tomu stát se čarodějkou; její babička, též zvaná Babička Bolavá, byla po všech směrech čarodějkou, což sdělila Tonička po ní; Toničce je jedenáct (skoro dvanáct) let; od knihy Svobodnej národ tak o něco zestárla; nosí často zelené šaty a imaginární klobouk, jenž jí na konci knihy Svobodnej národ dala právě paní Zlopočasná; má hnědé vlasy i oči a je čarodějkou každým coulem; Bábi Zlopočasná si myslí, že je to její mladší já
Bábi Zlopočasná - celým jménem Esmeralda Zlopočasná; čarodějnice, která žije v Kyselé Prdeli; rozumná, hádavá, trochu prudká, vychytralá; ačkoliv je zhruba stejně stará jako stařenka Oggová, vypadá mnohem lépe; nemá žádnou bradavici na tváři, seschlý obličej či jakýkoliv jiný fyzický hendikep (i když se vždy snažila nějaký získat, aby dostála své pověsti čarodějnice); věčně se tváří, že všechno zná a všemu rozumí, ačkoliv tomu tak někdy není (příkladem budiž divadlo, které zcela nepochopila)
slečna Rovnovodovážná - čarodějka, jež je učiněnou dobračkou; milá, hodná, přátelská, usměvavá, starostlivá, nekleje, nenadává, nehněvá se a v mnohém připomíná čarodějku Magrátu v prvních dílech (příkladem budiž kniha Soudné sestry); je taková proto, že lidé k ní už od dětství nebyli nijak přátelští, jelikož byla rozdělená do dvou osobností, a ona se proto zapřisáhla, že taková nikdy nebude
Bohúš - bard Nac mac Fíglů, jenž přišel s keldou Žaninou z jiného kmene Nac mac Fíglů; je drobného vzrůstu, ale to mu nebrání v tom, aby byl statečný, silný a bojechtivý jako ostatní Fíglové; oproti ostatním Fíglům je však chytřejší, rozumnější, klidnější, umí hrát na dudy, psát, číst, počítat a zná mnohem víc slov (i těch lidských) než oni
Rob Kterýten - vůdce Nac mac Fíglů a manžel keldy Žaniny; chytrý, odvážný, statečný, bojechtivý a rozhodný; zpočátku nenávidí do morku kostí psaní, protože mu připadá jako něco protifíglovského, jelikož se v něm uvězňují slova
Poťapaný Vilda - bratr vůdce kmene Nac mac Fíglů Roba Kterýtena; odvážný, statečný, ale neví, kdy má přestat mluvit a kdy řekl něco špatně; trochu trouba
Žanina - kelda kmene a manželka vůdce Nac mac Fíglů Roba Kterýtena; chytrá, statečná, odvážná, rozumná, umí psát, číst a počítat
Zlojroj - nepochopený tvor, který se bojí zemřít, avšak zemřít chce; později dostane jméno Artuš, což se mu nesmírně zalíbí; je tvořen převážně z přání a částí jeho předchozích obětí, které obsadil

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Není všechno zlato, co se třpytí.

MOTIVY:

Čarodějky, Nac mac Fíglové, Křída, pendul

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Knížka je psána spisovným jazykem v kombinaci s nespisovným. Často se v ní objevuje nářečí Nac mac Fíglů (kupříkladu: bosorbaba - čarodějka; aha - záchod).