- druhý díl série Úžasná Zeměplocha (předchozí: Barva kouzel; následuje: Čaroprávnost)
Zachrání čaroděj Mrakoplaš Zeměplochu?
PROSTŘEDÍ:
Celý svět Zeměplochy
NÁMĚT:
Příběh mága Mrakoplaše, který musí zachránit Zeměplochu před jistou zkázou.
DĚJOVÁ LINIE:
Na začátku knihy je probráno velké množství zeměplošské historie a především kultury, aby tak čtenář blíže pochopil její nadcházející obsah.
Příběh začíná tím, že je nedostudovaný mág Mrakoplaš, hlavní hrdina předchozí knihy, přenesen v realitě na bezpečné místo na Zeměploše, byť na konci prvního dílu přepadl přes její okraj. Jak se později dozvíme, postaralo se o to Oktávo - osmička těch nejmocnějších prastarých kouzel, které vzaly na sebe podobu knihy. Zjišťuje, že ono místo je lesem, co oplývá magií, díky níž ožívají stromy, co posléze chodí a dokonce i mluví. To mu zpočátku nikterak nevadí, ale brzy mu to začne lézt na nervy.
K jeho překvapení potkává Dvoukvítka, jeho přítele, jenž se sem dostal z letící kosmické lodě, nejspíše také za pomoci Oktáva, co s ním mělo jakési neřečené úmysly. Jako správný turista se začne Dvoukvítek na vše vyptávat, čímž přivádí Mrakoplaše na pokraj šílenství. Záchranou mu je trpaslík Vaverka, co tvrdí, že je ve skutečnosti elf. Ten je pozve k nim domů, a ačkoliv by normálně nedostudovaný mág odmítl, vzhledem k situaci přijímá.
Dostanou se tak do perníkové chaloupky, kde trpaslík bydlí. Ten jim poví, že zde kdysi bydlela jedna čarodějnice, ale dvě malé děti že ji upekly v její peci a chaloupka tak zůstala sama. Všichni se shodnou na tom, že za to může pravděpodobně výchova rodičů a s tímto úsudkem jdou také spát.
Nečekaně perníkovou chaloupku přepadnou mágové pátrající po Mrakoplašovi, a proto musí uniknout na kouzelném létajícím koštěti, co tu zůstalo po čarodějnici, tudíž Vaverku zanechávají napospas svému osudu, aby se s prekérní situací vypořádal po svém.
Neletí ale příliš dlouho, protože narazí do mraku. Jak brzy zjistí, v oblaku sedí na kameni druid, jenž letí na druidskou slavnost. Vysvětlí jim, že onen kámen je ve skutečnosti součástkou velkého počítače tvořeného z run, který má na starosti zjišťování přesných časů pro setí, sázení a spoustu jiných užitečných věcí. Dvoukvítek namítne, že k tomu stačí přece kalendář, malá popsaná knížečka, ale to v druidovi probudí zlost, načež vzniklou situaci musí opět Mrakoplaš napravovat.
Společně pak dorazí na druidskou slavnost měsíce, kde má být po obřadu obětována mladá neposkvrněná panna. Mrakoplaš toho má už plné zuby, jak se pořád musí starat o neposedného turistu Dvoukvítka, a proto mu řekne, že chce domů. Ten kupodivu neprotestuje, ale řekne, že bude lepší, když se tam vydají až zítra, protože je už večer. S tím Mrakoplaš souhlasí.
K jejich překvapení se na oslavě ukáže legenda - dnes již starý muž, co má přes osmdesát let - barbar Cohen, jenž všechny druidy zabije, zmocní se jejich kořisti (několika náhrdelníků z cenných kovů) a osvobodí sličnou pannu, jak se na hrdinu očekává. Ukáže se ale, že sličná děva ve skutečnosti nechtěla, aby ji kdokoliv zachraňoval a že chtěla být obětována, protože na to celý svůj život čekala, aby mohla v posmrtném životě pít z číše božský nektar. Později ji ale zlost přejde a prozradí, že se jmenuje Bethan. Umane si, že jejím životním posláním bude starat se o starého barbara, což Cohenovi není nijak proti srsti.
Nastanou pak komplikace a Dvoukvítek se dostane na druhou stranu. Není ale mrtvý, tudíž má ještě šanci. Jedou proto za koňským lidem, protože - jak jim Cohen sdělí - jen ten jim může pomoci. Zde Mrakoplaši jedna z žen - nekromantka (nebo také nekromancerka) - vyloží karty a ke svému úžasu zjistí, že se jejich obrázky změní v závislosti na tom, že má být Zeměplocha zničena rudou hvězdou, která se k ní nevyhnutelně blíží. Přijde na to, že jen on ji může zastavit, a to jedině tak - jak později i díky rozhovoru s Oktávem zjistí -, že nikdy nepronese ono osmé zaklínadlo. Jeho úděl je tak prostý - musí utíkat sem a tam, aby ho nikdo nikdy nedopadl.
Pak Mrakoplaš na její příkaz vypije magický nápoj, který ho dostane na místo, kde bydlí Smrť (s ním jsme se mohli setkat v předchozím díle). Potkává zde adoptovanou Smrťovu dceru Ysabell, stříbrovlasou a stříbrookou dívku, od níž brzy zjistí, že se tu příšerně nudí, protože mrtví nejsou ani trochu zábavní a živí sem moc nechodí. Brzy si o ní Mrakoplaš udělá vlastní obrázek, a to takový, že je šílená.
Už už se chystá odejít, když tu ve Smrťově domě zpoza jedněch dveří uslyší hlas, který dobře zná. Ten hlas patří Dvoukvítkovi, a proto rychle vstoupí dovnitř. Spatří zde Smrtě a jeho poskoky, jak se marně snaží pochopit obdobnou hru podobnou bridži, kterou se je snaží marně naučit Dvoukvítek.
Kupodivu si sem najde i cestu Dvoukvítkova kouzelná truhla z magického hruškovníku, načež v ní zašátrá, najde příručku k bridži a podá ji Smrťovi. Mrakoplaš se na to už nemůže zpoza dveří dívat, a proto využije chvíle, než si ho Smrť všimne, popadne Dvoukvítka a společně s ním odsud zmizí. Pak se ocitnou opět ve skutečném světě a vyrazí zase na cestu.
Utáboří se shodou okolností u lesa, kde dostanou hlad. Jelikož Cohen nemůže jíst nic jiného než polívku, protože nemá zuby, rozhodne se, že bude k večeři polévka. Mrakoplaš je vyslán, aby našel cibuli, načež narazí na mluvící kámen, který mu řekne, že ji najde pod tisem. Tam ji také skutečně nalézá. Zrovna v okamžiku, kdy svítá. Z kamene se stane troll, a jak brzy zjistí, není zde sám.
Troll ho ale vůbec nechce sežrat. Jednak proto, že trollové ve skutečnosti lidi nejedí, jak je nepravdivě světem šířeno (pouze je přežvykují a pak vyplivnou, neboť je nemohou strávit) a také proto, že o něm legenda praví to, že jednoho dne přijde mág Mrakoplaš a bude se jich ptát na to, kde najdou cibuli, a proto ho nekousnou a navíc mu i pomohou.
Tak se stane, že je Mrakoplaš doprovázen trolly ke svým přátelům společně s cibulí. K jeho překvapení ale zjistí, že zde nejsou, protože byli uneseni šermířkou Hennovlasou Babie a jejími poskoky z Ankh-Morporku, kterou si najal Trémon, nový vůdce mágů, aby mu ho našla kvůli poslednímu kouzlu z Oktáva, protože si myslí, že jen tak zachrání Zeměplochu před jistou zkázou.
Mrakoplaš rozhodne, že je musí jít okamžitě hledat. Najdou je nakonec v horách, kde se rozhodnou únosci nocovat. K jejich smůle ale v puse děda jednoho z trollů. Varování tak přichází až příliš pozdě. Děd se probouzí. Všichni začnou rázem utíkat a svázané zajatce nechávají na pospas svému osudu.
Naštěstí přichází svítání, tudíž se obří troll velikosti skály neprobudí ze svého stoletého spánku, kdy rozjímal nad existencí vesmíru a nerozmázne zatnutou pěstí Mrakoplaše. Všichni se díky tomuto štěstí zase shledávají, ale nezůstanou spolu příliš dlouho. Mrakoplaš předá barbarovi jeho mast, najde mu na požádání vyražený trollův diamantový zub, jenž mu vyrazil Cohen při potyčce s Dvoukvítkovou truhlou, a nechá ho s jeho milou na pokoji, protože mu připadá, že už to zvládnou bez něj a především bez Dvoukvítka.
Po čase najde dvojice zatoulané koně a cesta jim proto začne ubíhat rychleji. Dvoukvítek si ale usmyslí, že jedou nejspíš špatně, a proto se pohádají. Dvoukvítek koně obrátí a vydá se opačným směrem. Truhla zůstane na vážkách a sedne si na bobek s vyčítavým pohledem upřeným na mága. Ten nejprve protestuje vůči jejímu vyčítavému pohledu, ale nakonec se nechá obměkčit a vydá se za turistou.
To se ukáže jako chyba, protože narazí na Hennovlasou Babie a její tlupu. Stávají se tak automaticky zajatci, a to až do chvíle, kdy dorazí k řece, aby se přepravili na druhou stranu. Zde na ně čeká podivný převozník, v němž Mrakoplaš ihned podle řeči poznává Cohena. Babie ho ale také pozná, protože se jí nezdá, že by tu byl zčistajasna jiný převozník, než tu kdysi býval. Strhne se tak bitva, při níž většina z tlupy zemře. Babie bojuje s Cohenem, jehož chytne bolest zad, a když už se zdá, že starý barbar prohraje, udeří šermířku větví Bethan pořádně do hlavy, čímž ji omráčí. Pak se postará o Cohenova záda a dá je do pořádku. Potom skupinka dobrodruhů rychle z místa prchá pryč.
Když se večer utáboří, Cohen oznámí, že se budou s Bethan vdávat. Mrakoplaš se mu to pokusí rozmluvit, ale marně. Nakonec právě kvůli tomu se vydávají do města, aby zde sehnali kněze, který by je řádně sezdal. Po cestě ale naráží na prchající lidi, kteří míří do hor, protože se neustále přibližuje rudá hvězda. Ve městě proto skoro nikdo není.
Cohen zajde za zlatníkem a zbytek skupinky tak nechá samotné s tím, že je dohoní. Mrakoplaš, Dvoukvítek a Bethan se vypraví do čtvrti, kde jsou všemožné chrámy zasvěcené jak starým, tak i novým bohům. Narazí zde na lidi s rudou hvězdou na čele, co sem přišli, aby si vyslechli proslov řečníka na téma toho, že přichází čistka a kde jsou ti bohové, k nimž se celou dobu modlili, nebo mágové, které měli v úctě. Přijde se podívat i Smrť, se kterým se dá Mrakoplaš do řeči. To se ukáže jako chyba, protože si ho všimnou ostatní, a to jim začne vrtat hlavou. Normální lidé totiž Smrtě nevidí, to jenom ti magicky nadaní, zejména mágové. Začnou ho podezřívat, že je mág, ale Mrakoplaš se začne vykrucovat. Statný muž před ním ho popadne, avšak zachrání ho Oktávo, jež vysloví nějaké kouzlo, které z muže udělá mastný flek (obrazně řečeno).
Skupinka musí utéci. Nakonec je obklíčena lidmi s rudou hvězdou na čele a zahnána do slepé uličky. Tam se znenadání objeví na místě zdi magický obchod, do něhož rychle vklouznou, ale když tak učiní, dveře za nimi zmizí a nahradí je police. Jak brzy zjistí, jedná se o obchod, který se objevuje zčistajasna náhodně po celé Zeměploše.
Obchodník je zpočátku nevrlý, ale protože Bethan nemá zrovna náladu, donutí ho chovat se tak, jak chce ona. Díky tomu dostane Mrakoplaš svoji číši studené vody a ona svou koupel. V momentě, kdy Bethan odkráčí korálkovým závěsem do zadní části, se je obchodník zeptá, kam by chtěli přepravit, načež mu Mrakoplaš odpoví že do Ankh-Morporku.
Mezitím Cohen zažívá své vlastní dobrodružství u zlatníka Bezbrady, k němuž si zašel, aby mu z cenného kamene vyrobil protézu (jak on říká "protitézu") s tím, že zbytek si bude moci nechat. Když však svou práci dokončí, do Bezbradova zlatnictví vtrhnou muži s rudou hvězdou na čele a tím začínají problémy. Ty vyústí nakonec v to, že se spolu dostanou do jedné budovy, kde najdou Dvoukvítkovu magickou truhlu, jak marně civí na holou zeď. Cohen s ní začne rozmlouvat a Bezbrada ho má proto za blázna, ale brzy se přesvědčí, že má ve skutečnosti všech pět pohromadě. Pak spolu odcestují na magické truhle, která se střemhlav vypraví ke svému pánovi.
Mrakoplaš, ačkoliv ho Oktávo nabádalo, aby to nedělal, se rozhodne, že se musí vypravit na Neviditelnou univerzitu, aby zde do něj pronesl ono zaklínadlo a zbavil se ho tak jednou provždy. K jeho smůle se ale nemohou vypravit do ní hlavním chodem, protože tu zuří hvězdonoši (ti, co nosí rudou hvězdu na čele) a snaží se dobít dovnitř, aby skoncovali se všemi mágy. Proto musí zvolit jeden z tajných vchodů, který používají studenti, aby se dostali do místních putyk a vináren.
V tu samou dobu se Trémon rozhodne, že je načase, aby přečetl Oktávo. Nikdo z mágů neprotestuje, a proto jdou za ním do knihovny. V momentě, kdy jej třímá v rukou, rozhodne, že odsud vyjde první. Nikdo neprotestuje. Když tak ale učiní, rychle za sebou zamkne a mágy tak se smíchem zanechá v kouzlu vzdorné místnosti. Oktávu se jeho počínání nelíbí, a proto se pokusí na něj zaútočit zpoza všemožných nočních můr, bludů a halucinací. To ale nezabere, a proto se Trémon podmaní jeho vlivu.
Když skupinka vedená Mrakoplašem vstoupí do budovy Neviditelné univerzity, povšimnou si hluku, který vychází zpoza dveří vedoucích do sklepení. Brzy zjistí, že jej vydávají zavření mágové, které zde předtím uvěznil Trémon. Mrakoplaš se zamyslí, jak by je odsud vysvobodil a napadne jej zprvu jen jediné - strčit zlehka do dveří, aby se samy od sebe otevřely. Ostatně, tak se mu to u těchto magických dveří odolných proti jakémukoliv kouzlení dříve povedlo. To co ale nevěděl, bylo to, že ho ve skutečnosti dovnitř pustilo samo Oktávo, které si ho předurčilo, a proto to nyní nezabralo. Po tomto zjištění se rozhodne kouzlit. Ač to zní jakkoliv absurdně, díky Oktávu se mu to povede a dostane tak na svobodu mágy. Ti se sním pak vydávají do Trémonovy komnaty.
V Trémonově komnatě ve vysoké věži je čeká překvapení. Už to není ten Trémon, kterého znali. Ne, ovládl sedm kouzel. Respektive kouzla ovládla jeho a s ním i démoni v něm uvězněné, které jeho tělo využili jenom jako svoji schránku.
Nejprve démoni zkusí Mrakoplaše přemluvit, aby jim vydal poslední zaklínadlo dobrovolně, ale marně. Dokonce mu nabízí i možnost toho, že společně s nimi stvoří nový druh magie. Mrakoplaš odmítne a tím si vyslouží útok v podobě několika kouzel plných oktarínové (barvy, kterou mohou vidět jen magicky nadaní) záře. Mrakoplaš se tak stává vyděšeným zajícem, co utíká před jakýmsi myslivcem.
Pak se v něm cosi zlomí a on se rozhodne přestat utíkat. Usoudí, že nastal čas bojovat. Vrhne se na démony, co ovládají Trémona a začne tak velká mela. Démoni se jen chabě brání pěstmi, zatímco Mrakoplaš používá zuby, ruce, kolena a lokty, tudíž se zdá, že má vyhráno. Trémonovo tělo se ale začne měnit a na jeho místě se objeví jakési monstrum. To přenese Mrakoplaše do jiné sféry (Nebo to byla jen iluze? Těžko říci.), kde je v aréně (nejspíše koloseu), kde na tribunách na něj koukají všemožné příšery. Jeho protivníkem jsou démoni v podobě monstra, kteří byli v Oktávu.
Mrakoplaš bojuje, seč mu síly stačí, protože ví, že kdyby jen na malý okamžik povolil, nepřítel by toho využil. Pak se dostanou zpět do reality, kde je obklopen mágy, co stojí jako solné sloupy. Jeho protivník se snaží utéci, ale Mrakoplaš mu nedává jediné šance. Pak pokyne Dvoukvítkovi, aby ťal jeho ukořistěným mečem. Potyčka končí tím, že Mrakoplaš s monstrem padají do šachty věže z obrovské výšky. Mág se ale naštěstí zachrání tak, že se zachytí okraje. Pak řekne Dvoukvítkovi, aby mu pomohl, ale ten na to nestačí. Naštěstí dorazí včas barbar Cohen s truhlou a vytáhne ho ven. Pak se pokusí barbar okrást zkamenělé sochy mágů, ale marně.
Mrakoplaš ví, co musí udělat. Přistoupí k Oktávu, aby do něj mohlo vstoupit poslední zaklínadlo, a pak jej začne číst, aby odvrátil zkázu Zeměplochy, která jí hrozí zničením prostřednictvím rudé hvězdy. Když už to má skoro hotové, přispěchají hvězdonoši a pokusí se na něj zaútočit, ale naštěstí je zastaví Cohen. Když mág dočte, nic se nestane. Všichni jsou překvapení, ale pak se zjistí, že jedno slovo přečetl špatně, protože daný znak nikdy neviděl, a proto vyzkouší společně se svými přáteli několik kombinací, než najdou tu správnou.
Na nebi se objeví něco tak krásného, až se všem zatají dech. Velká A'tuin totiž porodí malá mláďata, která vypadají skoro stejně jako ona sama. Pak se společně s nimi vydá nazpět na své obvyklé místo. Rudá hvězda se tak od nich vzdálí a Zeměplocha je zachráněna...
Oktávo spadne ze svého místa a Dvoukvítkova magická truhla ho sežere. Hvězdonoši se zlobí a snaží se ji otevřít, ale marně. Pak se Mrakoplaš rozhodne, že potřebuje panáka. Dvoukvítek usoudí, že on taky, a proto se spolu vydají do nějaké putyky.
Druhého dne se rozhodne Dvoukvítek, že je načase, aby se vypravil domů. Vyhledá proto Mrakoplaše a oznámí mu to. Ten s podivem a smutkem se s ním rozloučí v přístavu, kde mu jako dárek Dvoukvítek předá vyprázdněnou magickou truhlici a velkou sumu zlatých mincí jako věno pro Cohena a Bethen, za níž by si mohli koupit malé království.
Pak Dvoukvítek na lodi odplouvá a tím v podstatě končí příběh.
POSTAVY:
Dvoukvítek - turista-cestovatel; Mrakoplašův přítel; zvídavý, neposedný, přátelský, nešikovný, malý, rozpustilý, naivní, světa neznalý, podivínský, optimistický; vlastní spoustu zajímavých vynálezů (například ikonograf, cibulové hodinky, v nichž sedí démonek apod.); i když se o něm říká, že je turista (ačkoliv nikdo neví, co to slovo znamená), Mrakoplaš si myslí, že je to jakýsi ekvivalent pro slovo idiot
Mrakoplaš - průvodce a přítel Dvoukvítka; opatrný, zachmuřený, zadumaný, věčně nasupený, rozumný, chytrý, vysoký, světaznalý, nešikovný, líný a srab; mág, který nikdy nedostudoval, protože v knihovně otevřel knihu s osmi základními kouzly, z nichž na něj přeskočilo ono osudné jedno, co mu všechny znalosti magie z hlavy vytlačilo - ačkoliv neví, jaké je a jak zní, vždycky ho má na jazyku, když je v nouzi; nechce jej použít, protože by mohlo mít katastrofální následky nejen pro něj a Zeměplochu, ale i pro celý vesmír
Barbar Cohen (Cohen the Barbarian) - legenda, dnes již starý osmdesátník; odvážný, věčně nabručený, nehraje proti svým nepřátelům fér, je statečný, silný a především nebezpečný; nejprve šišlá, protože nemá zuby, ale od určitého místa v knize (kdy získává protézu), přestává šišlat a mluví normálně
Bethan - mladá sličná neposkvrněná děva; statečná, krásná, důrazná, bláznivě zamilovaná do Cohena a především není žádné tintítko
MOTIVY:
Dobrodružství, Zeměplocha, magie, rudá hvězda, A'tuin, magie, mágové, Oktávo
VLASTNÍ NÁZOR:
Kniha se mi líbila, a to díky vtipným momentům, které převážně způsoboval Dvoukvítek a barbar Cohen. Líbila se mi zejména pasáž, kde se Dvoukvítek snaží naučit Smrtě hrát bridž.
